6 C 75/2023-54 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 22 231,15 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“), s žalovaným dne 21. 5. 2021 uzavřel smlouvu o úvěru č. 0343962, na jejímž základě žalovaný obdržel jistinu 22 000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu s příslušenstvím 18 894 Kč, celkem tedy částku 40 894 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč - splatnost první splátky nastala do měsíce po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 21. 7. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas - uhradil pouze částku 2 999,99 Kč. Tato částka byla z 1 491,56 Kč započtena na jistinu a z 1 508,43 Kč na příslušenství. Žalovaný se tak dostal do prodlení. Závazek nebyl zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni 21. 7. 2022, tj. splatností poslední splátky. Pohledávka byla ke dni 27. 10. 2022 z právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni a skládala se z nesplacené jistiny 20 508,44 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 835,65 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 9 987,11 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 894,06 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 668,75 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 091,90 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 504,59 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 9 604,74 Kč. Žalobkyně se však ku prospěchu žalovaného rozhodla soudně vymáhat pouze nesplacenou jistinu 20 508,44 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 835,65 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 9 987,11 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 894,06 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3 668,75 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 707,96 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 22. 7. 2022, do 14. 10. 2022, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 508,44 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 707,96 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 22. 7. 2022 do 14. 10. 2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 508,44 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu 1 722,71 Kč. Žalovaný nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o úvěru č. 0343962 ze dne 21. 5. 2021 se podává, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému zaplacena částka 22 000 Kč, za niž se žalovaný zavázal zaplatit úrok 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč, inkasní poplatek 3 960 Kč, kromě jistiny 22 000 Kč tedy šlo o celkové příslušenství 18 894 Kč. Celkovou částku 40 894 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce po uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z příslušné dlužné částky a další poplatky za oznámení o splatnosti splátek. RPSN činila 272,44 %. 5. Z žádosti o úvěr plyne, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, aktuální zaměstnání trvá od 15. 11. 2020, což má být ověřeno, že nemá sjednaný úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení, že dokládá výplatní pásky a pracovní smlouvu, že jeho mzda činí 19 180 Kč měsíčně a měsíční výdaje činí: 3 860 Kč na bydlení a energie, 1 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, 1 300 Kč na splátky stávajících půjček, 500 Kč na spoření/pojištění, 600 Kč na telefon, výdaje celkem činí 7 260 Kč, použitelný měsíční příjem činí 11 920 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, nemá děti a bydlí u rodičů. 6. Z oznámení ze dne 10. 11. 2022 a poštovního podacího archu plyne, že právní předchůdce žalobkyně v listopadu 2022 oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. 7. Z dopisu ze dne 7. 2. 2022 a poštou vrácené obálky plyne, že právní předchůdce žalobkyně v únoru 2022 vyzval žalovaného k zaplacení částky celkem 42 410 Kč s tím, že pokud žalovaný svou povinnost nesplatí, může po něm soudní exekutor v budoucnu požadovat více než 76 733 Kč. 8. Z dopisu ze dne 1. 3. 2023 a poštovního podacího archu ze dne 3. 3. 2023 se podává, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 9. Z první strany pracovní smlouvy plyne, že žalovaný byl od 15. 11. 2020 zaměstnán jako dělník ve [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], s tím, že výše mzdy bude stanovena samostatným mzdovým výměrem. 10. Z čestného prohlášení ze dne 21. 5. 2021 se podává, že žalovaný má bydlet sám v domácnosti na adrese [adresa]. 11. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 21. 5. 2021 právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. 0343962, na jejímž základě byla žalovanému zaplacena částka 22 000 Kč, za niž se žalovaný zavázal zaplatit úrok 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč, inkasní poplatek 3 960 Kč, kromě jistiny 22 000 Kč tedy šlo o celkové příslušenství 18 894 Kč. Celkovou částku 40 894 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce po uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z příslušné dlužné částky a další poplatky za oznámení o splatnosti splátek. RPSN činila 272,44 %. Žalovaný na smlouvu zaplatil pouze částku 2 999,99 Kč. Poprvé byl žalovaný vyzván k zaplacení v únoru 2022. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán, aktuální zaměstnání trvá od 15. 11. 2020, což má být ověřeno, že nemá sjednaný úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení, že dokládá výplatní pásky a pracovní smlouvu, že jeho mzda činí 19 180 Kč měsíčně a měsíční výdaje činí: 3 860 Kč na bydlení a energie, 1 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, 1 300 Kč na splátky stávajících půjček, 500 Kč na spoření/pojištění, 600 Kč na telefon, výdaje celkem činí 7 260 Kč, použitelný měsíční příjem činí 11 920 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, nemá děti a bydlí u rodičů. V čestném prohlášení uvedl, že bydlí sám, z první strany pracovní smlouvy plyne, že od 15. 11. 2020 pracuje jako dělník, neplyne z ní však výše jeho mzdy (ta má být v samostatném mzdovém výměru, jejž žalobkyně nepředložila). Na podzim 2020 byla pohledávka postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dále již na smlouvu neplnil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry: 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaný, na rozdíl od právního předchůdce žalobkyně, vystupoval v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“). 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1