38 C 146/2020-25 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou, podanou soudu proti žalovanému dne 18. 8. 2020, domáhal vyklizení bytu 3+1 v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], na pozemku parc. č. st. 517, zapsaném na [list vlastnictví] v obci [obec], katastrální území Slezské předměstí a to včetně příslušenství bytu, který žalovaný užíval na základě dohody o odevzdání a převzetí bytu ze dne 4. 4. 1975. Návrh odůvodnil tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha a pozemku parc. č. st. 517 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova [adresa], vše v obci [obec], katastrální území Slezské Předměstí. Na základě dohody o odevzdání a převzetí bytu ze dne 4. 4. 1975 předcházejícím vlastníkem Česká republika - Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje byl žalovaný oprávněn užívat byt 3+1 nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy [adresa] sklep v této budově. Dopisem ze dne 25. 11. 2019 žalobce nájemní vztah v souladu s § 2 288 odst. 1 písm. a) písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vypověděl. Ve výpovědi žalobce uvedl několik důvodů zejména neplacení záloh na platby spojené s užíváním bytu, nevyhovění žádosti o zpřístupnění bytu využívaného žalovaným, opakované rušení nočního klidu, narušování soukromí ostatních nájemníků v domě, vyhrožování použitím násilí proti jednateli žalobce ale i vůči jiným osobám, poškozování majetku žalobce. Chování žalovaného se stalo pro žalobce již neakceptovatelným. Několikrát byl žalovaný upozorněn, aby závadného chování zanechal, ovšem bezvýsledně. K žádnému zlepšení bohužel nedošlo, právě naopak. Žalovaný neustále hrubě závažně a soustavně porušuje své povinnosti plynoucí mu nejen z nájemního vztahu, ale i z jiných právních předpisů. Žalovaný dlouhodobě znemožňuje žalobci kontrolu bytu a jeho vybavení, včetně revizí plynové karmy a jejího komínu a plynového sporáku. Byt je využíván jako skladiště a line se z něho silný zápach. Žalovaný úmyslně odpojil přívod elektrické energie do užívaného bytu a žalobce má podezření, že neoprávněně odebírá elektrickou energii z vedení ve společných prostorách budovy. Tím by mohla vzniknout škoda žalobci a ostatním nájemníkům, ale mohl by být i poškozen majetek třetích osob, případně ohroženo jejich zdraví. Žalobce se pokoušel několikrát s žalovaným dohodnout na možnosti i nadále v nájmu pokračovat, žalovaný s žalobcem však přestal komunikovat. Na výzvy žalobce žalovaný nereagoval, a proto byl žalobce nucen podat tuto žalobu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti: Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne 4. 4. 1975 soud zjistil, že žalovaný je na základě uvedené dohody s [anonymizováno 5 slov] počínaje dnem 1. 4. 1975 uživatelem bytu v sestávajícího ze tří pokojů a kuchyně, koupelny, WC, spíže, předsíně, sklepa ve [anonymizováno] ulici [adresa]. Z výzvy odesílané právní zástupkyní žalobce ze dne 13. 7 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu v přízemí budovy [adresa] do 10 dnů od doručení výzvy, neboť nájem bytu skončil výpovědí ze dne 25. 11. 2019. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 60 493,78 Kč, z titulu nezaplacených úhrad za užívání bytu. Z výpovědi nájmu byt ze dne 25. 11. 2019 bylo zjištěno, že nájem bytu byl vypovězen podle § 2 288 odst. 1 písm. a) písm. d) dětského z důvodu nehrazených záloh na platby za služby spojené s užíváním bytu, a to jak za rok 2018, tak za rok 2019 Tyto dluhy jsou vymáhány exekuční cestou. Dalším důvodem výpovědi je, že žalovaný nezpřístupnil byt a užívaný sklep k jejich kontrole žalobcem k možnosti revizi karmy, vyčištění komínu a zaměření oken pro výměnu. Kanalizační soustava je stará litinová a je třeba provést nezbytné opravy kanalizace, aby nedošlo k havárii. Žalovaný byt nezpřístupnil v čemž žalobce spatřuje hrubé porušování povinností z jeho strany. Dále byl žalovaný vyzván k dodržování pravidel obvyklých pro chování v domě zejména dodržování nočního klidu od 22 do 6 hodin ráno. Žalovaný ruší noční klid pouštěním velmi hlasité hudby a na stížnosti ostatních nereaguje. Dále dochází k nahrávání, natáčení a fotografování žalobce i dalších nájemníků, čímž je narušováno jejich právo na soukromí. Dále se žalovaný dopustil vyhrožování žalobci zastřelením. V letních měsících žalovaný rozbil okno v bytě, aniž by došlo k jeho zasklení. V bytě zasahovala i ozbrojená policejní jednotka, která byla nucena dveře bytu vyrazit, jelikož žalovaný nespolupracoval a následně došlo k zabavení osmi legálně držených zbraní. Shora popsané chování je pro žalobce neakceptovatelné a proto žalobce přistupuje k výpovědi z nájmu bytu. Ve výpovědi byl žalovaný poučen o možnosti vznášet proti ní námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi přezkoumání její oprávněnosti soudem. Výpověď z nájmu bytu byla odeslána doporučeně na adresu žalovaného dne 25. 11. 2019. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2201 o.z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 2288 odst. 1 písm a), d) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. V souzené věci bylo prokázáno, že nájem bytu skončil na základě výpovědi z nájmu bytu, která byla odeslána žalovanému dne 25. 11. 2019, uplynutím tříměsíční lhůty, tj. nejpozději do 28. 2. 2020, kdy měl žalovaný byt vyklidit. Žalovaný tak neučinil a nadále byt užívá bez právního důvodu. Žalovaný nevyužil svého práva domáhat se u soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu v dvouměsíční lhůtě. Žalobce se tedy důvodně domáhá vyklizení bytu ve smyslu § 1 042 občanského zákoníku. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalovanému povinnost byt vyklidit. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. V průběhu řízení nebyly tvrzeny, tudíž ani prokázány, skutečnosti, na základě kterých by soud mohl uzavřít, že došlo ve vztahu k žalovanému k porušení zásad, na nichž spočívá soukromé právo, které jsou vyjádřeny v ustanoveních § 1 až § 14 občanského zákoníku, a jsou v nich zakotveny obecné a základní principy soukromého práva. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 9 ve spojení s § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 1 500 Kč. Advokátovi náleží odměna v plné výši za čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast na jednání). Ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále soud žalobci přiznal právo na náhradu za promeškaný čas za cestu k jednání soudu a zpět ve výši 400 Kč (za 4 započaté půlhodiny) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a dále právo na náhradu cestovného za cestu vozidlem Volkswagen Golf, [registrační značka] ze sídla advokátní kanceláře do budovy soudu v [obec] v délce 2x30 km, při průměrné spotřebě 4,9 litrů [číslo] km a ceně za 1 litr benzínu Natural dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve výši 27,80 Kč a se sazbou základní náhrady 4,40 Kč, tj. za 60 km činí cestovné 346 Kč Celkem soud žalobci přiznal na nákladech řízení částku 12 946 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.