17 C 346/2021-32 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 22. 9. 2021 se žalobce jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] dle smluv o postoupení pohledávek domáhal vůči žalovanému zaplacení žalované částky s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o optimální splátce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společnosti [právnická osoba] a žalovaným. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci soud z předložených listin – návrhu/smlouvy o Optimální splátce [číslo] akceptace návrhu, Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba], všeobecných obchodních podmínek, historie transakcí, výpisů o pohybech na účtu, smluv o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek zjistil, že žalovaný jako dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako věřitelem smlouvu o Optimální půjčce [číslo] ve znění obchodních podmínek, podle níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 166 267 Kč. Úvěr byl podle smlouvy úročen sazbou 23 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr splátkou ve výši 5 548 Kč měsíčně. Žalovaný porušoval podmínky smlouvy, jak plyne z historie transakcí, když opakovaně neuhradil stanovenou měsíční splátku. Právní předchůdce žalobce tak po opakovaných upomínkách zesplatnil celý úvěr dopisem ze dne 25. 11. 2020, a to ke dni 23. 11. 2020, kdy byl dluh vyčíslen na částku 87 701,73 Kč. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 79 382,59 Kč, když žalovaný ještě před podáním žaloby uhradil na dluh dvě splátky po 4 500 Kč, a to dne 23. 4. 2021 a dne 27. 5. 2021. Žalovaný byl žalobcem i jeho právními předchůdci o zaplacení opakovaně upomínán, na výzvy k úhradě žalovaného dluhu však nereagoval. Žalovaný neprokázal, že by dluh žalobci, či jeho právním předchůdcům zaplatil. Ze smluv o postoupení pohledávek (smlouva mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba]), dále smlouvy o postoupení pohledávek (smlouva mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] žalobce) a dále oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobci byla smlouvami o postoupení pohledávek citovanými shora postoupena žalovaná pohledávka jako právnímu nástupci původního věřitele – [právnická osoba], a že tato skutečnost byla žalovanému řádně oznámena. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o. s. ř. Vyšel z provedených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků, když plnil na dluh jen v částečném rozsahu. Smlouvami o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaným postoupena postupně až na žalobce. To bylo žalovanému oznámeno. Soud s ohledem na zjištěné skutečnosti žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit dlužnou částku 79 382,59 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a obchodního úroku (k tomu viz. ust. § 1968 a § 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, když bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že dluh uhradil. Žalovaná pohledávka byla řádně postoupena na žalobce smlouvami o postoupení pohledávek v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. a žalobce je tedy aktivně legitimován k podání předmětné žaloby. O nákladech řízení soud rozhodl ve výroku II. v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnému žalobci, který před podáním žaloby žalovaného v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. řádně a včas vyzval k plnění žalovaného dluhu, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 2 o. s. ř. a žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud České republiky zrušil dne 25. 4. 2013 vyhl. č. 484/2000 Sb., přiznal soud úspěšnému žalobci odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 7 bodu 5 a 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 2,5 úkonu právní služby částku 10 750 Kč, když advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – jednoduchá předžalobní výzva k plnění, převzetí věci a sepis žaloby, (tj. 4 300 Kč / úkon, 2 150 Kč za ½ úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, tj. celkem 900 Kč Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak včetně DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, dosahují výše 14 096,50 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 3 176 Kč Náklady řízení v celkové výši 17 272,50 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.