10 C 45/2023-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 19. 1. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 44 896 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za období květen a prosinec 2021, leden, září, listopad a prosinec 2022. Žalobkyně uvedla, že žalovaný je nájemcem bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa žalovaného], kterou užívá od 27. 9. 2016 na základě uzavřené nájemní smlouvy [číslo] [číslo jednací], pronajímatelem je [územní celek]. Od 1. 9. 2022 do současnosti (do dne podání žaloby – pozn. soudu) užívá žalovaný byt neoprávněně. Žalobkyně je na základě příkazní smlouvy č. 2010 [číslo] oprávněna vymáhat po dlužnících dlužné nájemné a úhrady spojené s nájmem bytu a dále, aby vlastním jménem vymáhala pohledávky vzniklé [anonymizována dvě slova] [obec], k jejichž správě je žalobkyně povinna. Žalovaný nezaplatil měsíční platby nájemného za období 5/ 2021, 12/ 2021, 1/ 2022, 9/ 2022, [číslo] 2022 v celkové výši 44 896 Kč. Dne 11. 2. 2022 byla sepsána dohoda o splátkovém kalendáři za dlužné nájemné za období duben, květen, listopad, prosinec 2021 a leden 2022, se splátkou 2 000 Kč měsíčně, která nebyla řádně plněna, a proto byla zrušena. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po předžalobní upomínce. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné částky 44 896 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Z předložených listin soud zjistil, že dne 22. 9. 2016 uzavřel pronajímatel – [územní celek], zastoupený žalobkyní a žalovaný nájemní smlouvu, dle které přenechal pronajímatel žalovanému do užívání byt [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal platit pronajímateli nájemné ve výši 6 124 Kč, nájemné za vybavení bytu a zálohy za služby spojené s užíváním bytu specifikované v evidenčním listu nájemce, a to vždy nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2016. Z dodatku ze dne 7. 7. 2022 bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla prodloužena do 31. 8. 2022. Z evidenčního listu nájemce soud zjistil, že zálohy na služby činily celkem 1 800 Kč. Z dokumentu – Uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni za období duben, květen, listopad, prosinec 2021 a leden 2022 v celkové výši 34 300 Kč a zavázal se tento svůj dluh splácet ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Z potvrzení o existenci pohledávky soud zjistil, že žalovaný měl za měsíce květen a prosinec 2021 a leden, září, listopad a prosinec 2022 zaplatit za užívání bytu celkem 55 422 Kč, uhradil však pouze 10 526 Kč a vznikl mu tak dluh 44 896 Kč. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl dne 4. 1. 2023 vyzván k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství. Z příkazní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna vlastním jménem vymáhat po dlužnících dlužné nájemné a úhrady spojené s nájmem bytu. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle odst. 4 tohoto ustanovení si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytnutím služby. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, žalovaný byl povinen hradit nájemné a zálohy na služby. Tuto svou povinnost v měsících květen a prosinec 2021, leden, září, listopad a prosinec 2022 nesplnil a vznikl mu dluh v celkové výši 44 896 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví výši úroků z prodlení, když žalovaný byl v prodlení s jednotlivými platbami od prvního dne po splatnosti nájemného. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 796 Kč a paušální náhradou podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 300 Kč Celkem náklady řízení činí 2 396 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný zavázán v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.