17 C 313/2020-315 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení náhrady škody ve výši 210 000 Kč způsobené pádem stromu na žalobcovu stavbu s čističkou odpadních vod. Tvrdil, že je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], na kterém stála, kromě bytového domu, v zadní části zahrady malá dřevěná stavba s čističkou odpadních vod. Česká republika je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] s právem hospodaření pro žalovaného. Na tomto pozemku se nacházel strom – olše lepkavá. Dne 16. 11. 2019 došlo k pádu stromu na dřevěnou stavbu a čističku odpadních vod (dále také jen„ ČOV“). Pád stromu způsobil její úplné zničení a ČOV se již nedá užívat. Žalobce si nechal zpracovat od [jméno] [jméno], [IČO], který se zabývá prováděním staveb, jejich změn a odstraňováním, cenovou nabídku na opravu, dle níž je cena opravy, resp. usazení nové ČOV rovna částce 210 000 Kč. 2. Žalovaný předně odmítal povinnost k náhradě škody způsobené na čističce odpadních vod s argumentem, že strom spadl na přístřešek kryjící čističku vlivem silného větru, a nikoli z důvodu, že by zanedbal preventivní péči spočívající v kontrole břehových porostů. Žalovaný sporoval i žalobcem nárokovanou výši škody a tvrdil, že žalobce neměl na pozemku funkční čistírnu odpadních vod ve smyslu § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., nýbrž pouze jímku bez možného vypouštění odpadní vody do toku [obec] [anonymizováno]. 3. Vedlejší účastník na straně žalované sporoval výši vzniklé škody, neboť dle jeho názoru nebylo prokázáno zničení ČOV a nebyla ani zdokladována hodnota původní ČOV. Žalobce neprokázal, že v době pádu stromu na jeho pozemku existovala funkční čistička odpadních vod. 4. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2021, č. j. 17 C 313/2020-158, bylo rozhodnuto o důvodnosti základu uplatněného nároku. Okresní soud vyšel ze zjištění znalce, že předmětný strom – olše lepkavá – byl napaden houbou, ryzavcem lesknavým. Tato houba způsobila ve výši cca 4 metry okem viditelné ztrouchnivění (hnilobu) dřeva, v jehož důsledku došlo k pádu stromu. Množství plodnic této houby, táhnoucích se po kmeni zhruba dalších 5 metrů, ukázalo na to, že tlení ve dřevě probíhalo několik let. Okresní soud vyložil, že takové poškození stromu muselo a mělo být zaměstnancem žalovaného jako odborníkem v rámci běžné kontroly seznatelné (možná již několik let zpátky) a mělo vést k podrobnějšímu prozkoumání vitality stromu a přijetí náležitých opatření. Soud proto uzavřel, že pád stromu mohl žalovaný předvídat, a že nad stromem zanedbal náležitý dohled. Jelikož svým jednáním porušil speciální prevenční povinnost zakotvenou v § 2937 o. z., rozhodl soud tak, že je za způsobenou škodu odpovědný. Uvedené rozhodnutí bylo jako věcně správné potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2022, č. j. 17 Co 37/2022–197. K posouzení výše škody učinil soud na základě provedeného dokazování následující zjištění: 5. Dle kolaudačního rozhodnutí [anonymizována tři slova] v [obec], odboru [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ze dne 10. 8. 1988, bylo povoleno do (zkušebního) užívání vodohospodářské dílo – stavba venkovní kanalizace a domovní čistírny DČB 2,5 rekreačního objektu [adresa] v obci [obec] (k.ú. [část obce]), a to od 10. 8. 1988. 6. Z protokolu o kontrole vodoprávního úřadu [stát. instituce], jejímž předmětem byla kontrola dodržování příslušných ustanovení vodního zákona, zaměřená především na způsob likvidace odpadních vod z objektu č. ev. [číslo] na st.p. [číslo] v k.ú. [část obce] zjistil soud následující: stavba ČOV byla povolená i kolaudovaná (v roce 1988), v současné době však nemá majitel (zde žalobce) platné povolení pro nakládání s vodami. Původní čistička je (po poškození) využívána jako odpadní jímka, výpusť do řeky je suchá. Kontrolorům byly předloženy doklady o vývozech odpadních vod fekálním vozem od roku 2011 do současnosti v četnosti 1 – 2 x za rok. Kontrola proběhla dne 26. 11. 2020. 7. Z výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jsou zaměstnanci [stát. instituce], vodoprávního úřadu, a že u žalobce vykonali na podnět žalovaného 2 kontroly odkanalizování objektu v majetku žalobce, konkrétně k otázce, jak probíhá likvidace odpadních vod včetně případného vypouštění odpadních vod do [obec] [anonymizováno]. Odtok do řeky nebyl v případě prvé kontroly zjištěn. Odpadní vody byly zachyceny v čističce, která v době kontroly (listopad 2020) sloužila jako jímka, resp. bezodtoká nádrž. Ta byla překryta betonovými panely, takže stav nebylo možno na místě samém ověřit. Odkrytí masivních betonových panelů nebylo možné lidskou silou, bylo by zapotřebí nějakého těžkého mechanismu k jejich odstrčení. Podle sdělení žalobce probíhala likvidace odpadních vod a fekálií odvážkou fekálním vozem. Při druhé kontrole byl zaznamenán na výpusti drobný šedý až bílý bakteriální šlem, z čehož bylo možné dovodit, že v minulosti zde voda odtékala (trubka z jímky byla průchodná). Druhá kontrola skončila se závěrem, že jímka není bezodtoká a spojení s vodním tokem existuje. Žalobci bylo uloženo, aby zaslepil odtok jímky a dodal podklady vyžadované kontrolory. Ke stavu ČOV před pádem stromu – toliko v obecné rovině uvedl, že ČOV tohoto typu nemůže bez biodisků fungovat. 8. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že dům zakoupil v roce 2006 a ČOV už tam byla z dřívější doby, kdy nemovitost měli„ jezeďáci“. Šlo o klasickou čističku – bubny, lopatky, elektromotor a převodovka. Čistička vypadala tak, že vevnitř jsou 3 komory, dále lopatky, které obsah rozmělnily, a pak se jedna komora nechávala vyvést fekálním strojem. Čistička odpadních vod byla funkční, zapsaná na vodoprávním úřadu, ale předchůdci žalobce to nějak„ nedotáhli do konce“, aby měli potvrzeno, že se voda může vypouštět do potoka. Před pádem stromu se do řeky asi část vypouštěla, což se nyní neděje a čistička má podobu jímky, která se musí vyvážet fekálem, což se děje nepravidelně, podle toho, kolik je v domě nájemníků a jak si žalobce objednává vyvážku i z ostatních svých nemovitostí. 9. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že jde o čističku odpadních vod typu DČB 2,5 s biodisky, provedenou z plastu s obetonováním. Čistička byla instalovaná na konci osmdesátých a v průběhu devadesátých let. Jedná se zde o mechanicko-biologickou technologii čištění odpadních vod využívající aerobního procesu, kdy mikroorganismy obsažené v aktivovaném kalu odbourávají odpadní vodou přiváděné organické látky. Pro tento proces potřebují jak přístup ke kyslíku, tak k vodou přiváděnému organickému znečištění. Proto jsou biodisky částečně ponořené a rotují, aby měly mikroorganismy přístup jak ke kyslíku, tak i k látkám, které konzumují. V důsledku pádu stromu došlo ke zničení malé ČOV, která je v neprovozuschopném stavu. Nádrž ČOV se nyní používá jako jímka na vyvážení (žumpa). Opravit ČOV nelze, neboť daný typ se dávno nevyrábí, náhradní díly jsou dostupné jen některé, např. náhradní biodisky dostupné nejsou. Náklady na pořízení obdobného funkčního zařízení orientačně odpovídají nákladům uvedeným v nabídce firmy [jméno] [jméno], [obec], IČO: [číslo] (čl. 21 spisu) s tím, že náklady na zhotovení přístřešku, který nad novou ČOV není potřeba, jsou ekvivalentem nákladů na projekční a inženýrskou činnost, které naopak v nabídce nejsou. Např. při použití ceníku firmy [právnická osoba], nabízející v roce 2018 kapacitně odpovídající ČOV typu EKOL 2,5 za 130 320 Kč by celková cena (jinak vycházející z nabídky [jméno] [jméno]) činila 215 000 Kč. 10. Znalec při výslechu doplnil, že biodisky mají průměr 50 cm až 1 metr a bývají umístěny na vodorovné ose, jsou ve svislé poloze. Otáčejí se v odpadní vodě a na nich pak narůstají mikroorganismy, které vodu v ČOV čistí. Na fotografiích na čl. 112 a čl. 113 znalec biodisky neviděl (jakož ani motor, převodovku a to, co by ho mohlo pohánět). Uvedl, že v tomto stavu, tj. bez biodisků, by nemohla ČOV komplexně pracovat. Fungovala by jako septik, resp. odsazovací jímka, bez mikroorganismů, které mají čistit. Podstatné snížení účinnosti takové ČOV znalec odhadoval cca na 50 %. Doplnil, že takto bude odtok z čističky předčištěný. 11. Na předložených fotografií (čl. 95 – 111, čl. 113) je zdokumentován stav po pádu stromu ze dne 16. 11. 2019. Fotografie na čl. 97 spisu poskytuje ucelený pohled na poškození celého přístřešku, lze vidět část kmenu zaraženou do přístřešku shora a část kmenu spadlou do pravé boční části. Fotografie na čl. 100 a čl. 101 ukazuje detail pravého boku přístřešku, kde část spadlého kmene při pádu zjevně probořila boční stěnu. Na fotografii na čl. 109 (shodná fotografie i na čl. 13) je vidět poničený vnitřek čističky odpadních vod s úlomky spadlého stromu. Na čl. 101 jsou vidět již vytažené součástí čističky, zejm. plastová nádrž s komorami. 12. Stav před pádem stromu je zachycen na fotografii čl. 112. K předložené fotografii žalobce při účastnickém výslechu uvedl, že zachycuje s