10 C 173/2023-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 660 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (tj. , právnická osoba, , IČO , IČO, ) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 31. 10. 2022 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému celkem 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 35 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 30. dni příslušného měsíce, výše splátky činila 1 278,10 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit i kapitalizovaný úrok ve výši 24 733,50 Kč. Žalovaný nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek a splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 2. 3. 2023 zesplatnila. Pohledávka z této smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek, a to s účinností ke dni 5. 4. 2023. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka 26 135 Kč (20 000 Kč nesplacená jistina, 5 248 Kč úrok, 737 Kč smluvní pokuta, paušální náhrady na upomínání 150 Kč). Žalobkyně v rámci snahy o smírné vyřešení věci žalovaného kontaktovala telefonicky a vyslala na adresu žalovaného pověřeného pracovníka, s čímž jí vznikly náklady ve výši 361 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na tu však žalovaný nereagoval.Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že nedisponuje dokumenty o posuzování úvěruschopnosti žalovaného a vzala žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty a kapitalizovaného úroku v celkové výši 6 058 Kč.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 31. 10. 2022 a z předloženého výpisu o čerpání úvěru vzal soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 35 měsíčních splátkách ve výši 1 278,10 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že dostane-li se žalovaný do prodlení je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Žalovaný neuhradil ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla řádně postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Na základě předložených listinných důkazů učinil soud právní závěr, že smlouva o úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že původní věřitelka dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dále soud nárok posuzoval podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení. Z tvrzení žalobkyně a listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný celkem čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný cokoli žalobkyni uhradil a žalovaný to netvrdil, ani neprokazoval, neboť v řízení zůstal i přes výzvu soudu nečinný. Postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z původní věřitelky na žalobkyni posoudil soud dle § 1879 a násl. o. z. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb., které stanoví výši úroků z prodlení.Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.Dle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení částečně zastavil, a to co do částky 6 058 Kč, neboť žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu zpět a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby byla žalobkyně úspěšná pouze částečně. Neúspěch žalobkyně však byl v poměrně nepatrné části, proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“), když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Náklady žalobkyně jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 AT a za jeden úkon po 1 940 Kč (částečné zpětvzetí) podle § 7 bod 5 AT, dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 1 úkon po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, DPH ve výši 21 % a dále soudním poplatkem ve výši 827 Kč. Celkem náklady řízení činí 4 990 Kč a žalovanému bylo uloženo nahradit je žalobkyni k rukám jejího zástupce v obecné pariční lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.