14 C 135/2024 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 14 663 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 4. 5. 2023Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů zjistil, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 4. 5. 2023 žalobkyně poskytla žalované – spotřebitelce – peněžitou částku 10 000 Kč, úroky byly smluveny ve výši 3 760 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru činil 330 Kč. Pro případ porušení smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, což bylo zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity. Žalovaná se zavázala úvěr splácet dle splátkového kalendáře. Ze výpisu proplacení smlouvy a z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala, avšak řádně a včas nesplácela. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého závazku, avšak bezvýsledně. Ke dni rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni částku 14 663 Kč, jež sestávala z následujících položek:- neuhrazené jistiny ve výši 9 581 Kč,- poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč- poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč- úroků v celkové výši 1 960 Kč- účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč- smluvních pokut v celkové výši 1 500.00 Kč.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužné částky zaplatit. Žalobkyně před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované – spotřebitelky – splácet spotřebitelský úvěr Další právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o úvěru. O smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 až § 2052 občanského zákoníku. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.