14 C 372/2020-206 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 21. 11. 2020 domáhala oddělení ze spoluvlastnictví a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví následujících nemovitých věcí:- pozemku parcelní číslo 436/1, orné půdy, evidovaná výměra 12 606 m2,- pozemku parcelní číslo 437/21, orné půdy, evidovaná výměra 34 672 m2,- pozemku parcelní číslo 590/9, orné půdy, evidovaná výměra 183 m2,- pozemku parcelní číslo , hodnota, , orné půdy, evidovaná výměra 26250 m2,vše v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen pozemky nebo nemovité věci).Žalobkyně tvrdila, že předmětné nemovité věci vlastní v podílovém spoluvlastnictví s žalovanými. Uvedla, že nadále nehodlá setrvat v podílovém spoluvlastnictví, se žalovanými se přitom o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli. V průběhu řízení po vyhotovení znaleckých posudků žalobkyně navrhla způsob oddělení, resp. vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to tak, jak je uvedeno ve výrocích rozhodnutí soudu pod body I. až IV. Pokud se jednalo o vypořádání podílu o velikosti 1/8 pozemku parcelní č. 590/9, žalobkyně navrhla, aby byl přikázán žalované 2), a to bez nároku na peněžitou náhradu.2. Žalovaní , právnická osoba, ), 4) potvrdili, že nemovité věci vlastní se žalobkyní v podílovém spoluvlastnictví a že se o způsobu vypořádání mimosoudně nedohodli. Po vyhotovení znaleckých posudků žalovaní neměli námitek proti způsobu oddělení, resp. vypořádání, dle návrhu žalobkyně.3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:4. Z informace o pozemku a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně a žalovaní vlastnili v podílovém spoluvlastnictví- pozemek parcelní číslo 436/1, ornou půdu,- pozemek parcelní číslo 437/21, ornou půdu,- pozemek parcelní číslo 590/9, ornou půdu,- pozemek parcelní číslo , hodnota, , ornou půdu,vše v obci a katastrálním území , adresa, , v územním obvodu, ve kterém státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to- žalobkyně podíl o velikosti 1/8,- žalovaný 1) podíl o velikosti ¼,- žalovaná 2) podíl o velikosti 1/8,- žalovaný 3) podíl o velikosti ¼,- žalovaný 4) podíl o velikosti ¼.5. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 22. 6. 2022 bylo zjištěno, že nemovité věci jsou dělitelné a znalec navrhl způsob rozdělení, resp. oddělení, pro vypořádání podílového spoluvlastnictví. Znalec vypracoval varianty oddělení, které graficky vyznačil v přílohách znaleckého posudku.6. Na základě zjištění učiněných ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud ustanovil znalcem z oboru geodezie a kartografie , tituly před jménem, , jméno FO, , kterému soud uložil povinnost vypracovat geometrický plán na oddělení části pozemku o výměře cca 9 193 m2 z pozemku parcelní číslo 437/21 o evidované výměře 34 673 m2 v obci a katastrálním území , adresa, . Bylo uloženo, aby při zpracování znaleckého posudku znalec vyšel z návrhu na oddělení, jenž byl graficky naznačen v příloze č. , hodnota, znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .7. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 20. 6. 2023 soud zjistil, že znalec dle zadání soudu vyhotovil geometrický plán č. , č. účtu, . Tímto plánem byla oddělena část z pozemku dosavadního parcelního čísla 437/21 o evidované výměře 34 673 m2 a nově vznikla parcela č. 437/42 o výměře 9 194 m2 a parcela č. 437/43 o výměře 100 m2. Parcela č. 437/21 zůstala s výměrou 25 379 m2.8. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaní , právnická osoba, ), 4) vlastnili v podílovém spoluvlastnictví předmětné nemovité věci. Žalobkyně nadále nechtěla setrvat v podílovém spoluvlastnictví a v době před podáním žaloby mezi účastníky nedošlo k dohodě o dalším vztahu k nemovitým věcem. Soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků, provedl oddělení části podílu připadajícího na žalobkyni v souladu s geometrickým plánem a provedl vypořádání podílového spoluvlastnictví.9. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.10. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 občanského zákoníku podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.11. Dle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.12. Dle § 1142 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.13. Dle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.14. Dle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.15. Dle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.16. V souzené věci bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, žalobkyně nadále nechtěla setrvat v podílovém spoluvlastnictví a mezi účastníky nedošlo k mimosoudní dohodě o dalším vztahu k předmětným pozemkům. Ve věci proto rozhodoval soud ve smyslu ustanovení výše citovaných ustanovení občanského zákoníku a výrokem rozsudku pod bodem I podílové spoluvlastnictví zrušil.17. Výrokem rozsudku pod bodem II soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně nově vzniklou parcelu č. 437/42 o výměře 9 194 m2 a nově vzniklou parcelu č. 437/43 o výměře 100 m2 v souladu s geometrickým plán č. , č. účtu, , kterým byly tyto parcely odděleny z dosavadního pozemku č. 437/21.18. Výrokem rozsudku pod bodem III soud přikázal do podílového spoluvlastnictví žalovaných , právnická osoba, ), 4) parcelu 436/1, kterou původně spoluvlastnili se žalobkyní, a dále parcelu č. 437/21 o nové výměře 25 379 m2, a to podle geometrického plánu č. , č. účtu, .19. Výrokem rozsudku pod bodem IV soud přikázal do podílového spoluvlastnictví žalovaných , právnická osoba, ), 4) parcelu 590/9, při zohlednění návrhu žalobkyně, aby její podíl o velikosti 1/8 byl přikázán žalované 2), a to bez peněžité náhrady.20. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výroky V až VIII) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, zároveň soud respektoval právní názor, jenž dne 10. 11. 2020 vyjádřil Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 262/20. Ústavní soud se v bodě 52 plně přihlásil k závěrům uvedeným v jeho nálezu ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. US 572/19 s tím, že v něm popsané zásady by se měly uplatnit ve všech řízeních o věcech, které mají povahu iudicium duplex.21. Soud má za to, zahájení a vedení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví před soudem nelze bez dalšího klást k tíži ani tomu spoluvlastníku, který jej inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované, a proto by měl každý ze spoluvlastníků sám nést své náklady řízení a nebýt povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Do výroku soudu o náhradě nákladů řízení je třeba promítnout nejen to, že každý z účastníků si ponese ze svého náklady vynaložené k uplatnění či obraně jeho práv, ale i to, že účastníci se budou rovným dílem podílet na nákladech, bez jejichž vynaložení by nemohlo dojít k vydání rozhodnutí o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví. Za takovéto náklady soud považuje náklady vynaložené žalobkyní na soudní poplatek za žalobu, neboť bez jeho zaplacení by nemohlo toto soudní řízení proběhnout. Žalobkyně takto vynaložila 7 000 Kč na soudní poplatek za žalobu a dále 10 000 Kč na zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem. Aby se každý z účastníků podílel na těchto nákladech stejnou měrou, připadá na žalobkyni a žalované , právnická osoba, ), 4) na každého k zaplacení částka 3 400 Kč – tuto povinnost soud uložil žalovaným ve výrocích pod body V až VIII.22. Výroky rozsudku pod body IX až XIII bylo rozhodnuto o nákladech státu ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady znaleckého dokazování činily celkem 40 559,60 Kč, nepokryté zálohou byly nákla