18 C 18/2025-62 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 11. 2024 po žalované domáhala zaplacení částky 14 670,82 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru. V žalobě uvedla, že na základě smlouvy o úvěru – Expres půjčka uzavřené dne 26. 11. 2019, poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, žalované úvěr ve výši 45 000 Kč. Část poskytnutého úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších závazků žalované a zbývající část úvěru byla poskytnuta žalované neúčelově. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednané úroky splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná nesplácela řádně a včas, což mělo za následek zesplatnění úvěru ke dni 24. 11. 2021. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 4. 2023. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu částky 14 205,35 Kč, představující kapitalizovaný úrok a dále žalobkyně požaduje částku 465,47 Kč, představující kapitalizovaný úrok z prodlení, oba úroky jsou kapitalizovány za období od 25. 11. 2021 (tj. ode dne následujícím po zesplatnění úvěru) do 18. 9. 2024 (tj. do dne, kdy byla uhrazena zbývající dlužná jistina). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.Žalobkyně byla usnesením ze dne 28. 2. 2025 vyzvána, aby doplnila svá tvrzení vyplývající z § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, tedy že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a navrhla důkazy k jejich prokázání, neboť žalobkyní předložené doklady dle názoru soudu v dostatečné míře neprokazovaly splnění této povinnosti.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet expres půjčka ze dne 26. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s dalšími poplatky, a to v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 160,82 Kč s tím, že celkem se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit částku 77 019,46 Kč.Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, žádosti o úvěr a z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je vdaná, žije ve vlastním domě/bytě, kde se podílí 43,24 % na nákladech na bydlení a má vyživovací povinnosti ke 3 osobám. Dále uvedla, že vykonává pracovní poměr na dobu neurčitou u , právnická osoba, ., a její čistý měsíční příjem je ve výši 19 457 Kč. Žalovaná dále uvedla celkové čisté příjmy domácnosti ve výši 45 000 Kč, k měsíčním výdajům žalovaná uvedla, že jsou tvořeny částkou 2 802,92 Kč představující interní splátky a částkou 4 727 Kč.Z potvrzení o výši příjmů žalované soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 18. 7. 2019 zaměstnána od 1. 12. 2013 u , právnická osoba, ., s čistým měsíčním příjmem 19 457 Kč. .Z platební historie a vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaná ke dni 30. 1. 2023 uhradila žalobkyni částku ve výši 69 242,57 Kč. Soud dále zjistil, že žalovaná uhradila dne 18. 9. 2024 částku ve výši 28 577,01 Kč, která byla započtena na úhradu dlužné jistiny a poplatků.Z oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvy soud zjistil, že ke dni 24. 11. 2021 došlo k zesplatnění poskytnutého úvěru pro opakované porušení smluvních povinností ze strany žalované. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 26. 11. 2019 peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru. Před poskytnutím peněžních prostředků právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Úrok byl smluven ve výši 19,15 % ročně. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, což mělo za následek zesplatnění úvěru ke dni 24. 11. 2021. Žalovaná následně ještě částečně hradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. V době rozhodování soudu dlužila žalovaná žalobkyni již jen příslušenství za původní jistinou úvěru ve výši 14 205,35 Kč, představující kapitalizovaný úrok a dále ve výši 465,47 Kč, představující kapitalizovaný úrok z prodlení. Oba úroky byly kapitalizovány za období od 25. 11. 2021 (tj. ode dne následujícím po zesplatnění úvěru) do 18. 9. 2024 (tj. do dne, kdy byla uhrazena zbývající dlužná jistina). Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází z především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 o.z. Bylo zjištěno, že žalovaná porušila smluvní podmínky, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost dlužnou částku s příslušenstvím zaplatit.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše odměny advokáta soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2024. Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.