21 C 121/2025-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení žalované částky 11 329 Kč s příslušenstvím jako dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 12. 11. 2024.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).O skutkovém stavu věci soud z předložených důkazů zjistil, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 11. 2024, která byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, se žalobce zavázal poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 10 000 Kč, úroky byly smluveny pevnou sazbou 330 Kč a dále byly smluveny poplatky dle sazebníku poplatků platného od 4. 1. 2019. Pro případ porušení smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy bylo též sjednání poplatku na tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč umožňující klientovi za podmínek uvedených ve smlouvě odložit splatnost úvěru o 30 dní. To vyplývá z úvěrové smlouvy. Poplatek byl žalovanému ze strany žalobce zaúčtován dne 12. 11. 2024, což vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Před poskytnutím úvěru žalobce řádně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, což bylo zjištěno z údajů v kartě klienta. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí, tj. od jeho odeslání na účet žalovaného. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobce odeslal částku 10 000 Kč na účet žalovaného dne 12. 11. 2024, úvěr se tak stal splatný dne 12. 12. 2024. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný úvěr dne 12. 11. 2024 čerpal, avšak ke dni splatnosti dlužnou částku řádně a včas nesplatil. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, o čemž byl ze strany žalobce vyrozuměn a vyzván k úhradě k úhradě dluhu. Žalobce v souvislosti s upomínáním žalovaného v souladu s úvěrovou smlouvu dne 17. 12. 2024 vyúčtoval žalovanému účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč. Vzhledem k porušení úvěrové smlouvy žalobce žalovanému v souladu s úvěrovou smlouvu účtoval dne 11. 1. 2025 smluvní pokutu ve 300 Kč a dne 13. 2. 2025 smluvní pokutu ve výši 300 Kč, což vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Ke dni rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci částku 11 329 Kč, jež sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 600 Kč. Žalovaný dluh žalobci nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. To vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 28. 2. 2025 a k ní vztahujícímu se podacímu archu.Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně.Soud uzavřel, že žalobce a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídily ustanoveními § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) upravujícími smlouvu o úvěru. Žalobce před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posuzoval schopnost žalovaného v pozici spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit žalobci úvěr vyplývá z § 2399 o.z. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 600 Kč soud rozhodl dle smlouvy o úvěru (části nazvané Náklady úvěru) a v souladu s § 2048 až § 2052 o.z. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný kteroukoliv ze žalovaných částek uhradil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z ve spojení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 a z ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterých účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a to za předpokladu, že žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalobce byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše odměny právního zástupce žalobce soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč. Právní zástupce poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), tj. celkem 1 200 Kč, ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. celkem 300 Kč. Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, z tohoto důvodu mu k mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), tj. částka ve výši 315 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 o.s.ř.). Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.