13 C 343/2025-64 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 878,35 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2022, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit tyto peněžní prostředky spolu s částkou ve výši 25 776 Kč, jenž se skládala z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 522 Kč, za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, za náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 154 Kč a za inkaso ve výši 5 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, RPSN ve výši 272,44 %. Uvedené se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 484 Kč. Celková dlužná částka činila 55 776 Kč. Žalovaný nehradil na úvěr řádně a včas, na dlužnou částku zaplatil celkem 7 484 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny úvěru 26 180,92 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 321,59 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 12 600 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 3 560,92 Kč a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 4 628,57 Kč.2 Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 586,35 Kč, když tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 5. 2022, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit tyto peněžní prostředky spolu s částkou ve výši 12 888 Kč, jenž se skládala z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 761 Kč, za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, za náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a za inkaso ve výši 2 700 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, RPSN ve výši 272,44 %. Uvedené se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Celková dlužná částka činila 27 888 Kč. Žalovaný nehradil na úvěr řádně a včas, na dlužnou částku zaplatil celkem 25 436 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 1 563,45 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 22,32 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 525 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 148,37 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 192,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 134,35 Kč, úroku vyčísleného od 26. 7. 2023 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 353,78 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 680,50 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,00 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 1 563,45 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky ve výši 1 585,77 Kč.3 Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný byl před poskytnutím úvěru řádně prověřen ohledně jeho úvěruschopnosti.4 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedené v žalobě.5 Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2022 číslo , hodnota, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , právnická osoba, .) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu se smluveným úrokem ve výši 8 % p. a., dále uhradit poplatky (úrok ve výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a za inkaso plateb ve výši 2 700 Kč), a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, celkem tedy 27 888 Kč. Celkové náklady úvěru činily 12 888 Kč, což představuje sjednaný úrok ve výši 85,92 % a RPSN odpovídá 272,44 % (viz smlouva). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem 25 436 Kč. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025, což bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 a oznámení o postoupení). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2025. To vyplývá z předžalobní výzvy včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2025.6 Ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 12. 2022 číslo , hodnota, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , právnická osoba, .) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu se smluveným úrokem ve výši 8 % p. a., dále uhradit poplatky (úrok ve výši 1 522 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 154 Kč a za inkaso plateb ve výši 5 400 Kč), a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 3 484 Kč, celkem tedy 55 776 Kč. Celkové náklady úvěru činily 25 776 Kč, což představuje sjednaný úrok ve výši 85,92 % a RPSN odpovídá 272,44 % (viz smlouva). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem 7 484 Kč. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025, což bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 a oznámení o postoupení). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2025. To vyplývá z předžalobní výzvy včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2025.7 Žalobkyně doložila žádost o úvěr ze dne 25. 5. 2022, kde žalovaný uvedl mzdu ve výši 29 049 Kč a celkové měsíční výdaje ve výši 19 162 Kč s tím, že použitelný měsíční příjem je ve výši 9 887 Kč, a žádost o úvěr ze dne 21. 12. 2022, kde žalovaný uvedl mzdu ve výši 49 394 Kč a celkové měsíční výdaje ve výši 19 510 Kč s tím, že použitelný měsíční příjem je ve výši 29 884 Kč. Doložila Dodatek pracovní smlouvy z 3. 11. 2022 s uzavřením dohody o změně pracovní smlouvy s tím, že je uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2023. Dále doložila výplatní pásky za únor až duben 2022, kdy průměrná mzda činila za tyto měsíce 29 899 Kč.8 Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsU“).9 Po zhodnocení práv a povinností, které pro oba účastníky vyplývaly z uzavřené smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná dle ust. § 576, 577 a 588 o. z., a to pro rozpor sjednaného úroku ve výši 85,92 % p. a. s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o. z. Nemravnost ujednání o hrazení úroku a „poplatků“ je zjevná, když dle databáze ARAD činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu (bez úvěrů na bydlení) v květnu 2022 celkem 10,26 % ročně a v prosinci 2022 celkem 10,26 % ročně, kdy posoudil poplatky za poskytnutí úvěru jako skrytý úrok. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z., k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004). K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.10 Soud současně dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou, výši úroku z ú