14 C 125/2026-12 – Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 41 764,88 Kč a příslušenství. Tvrdil, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě které žalobce dodával a žalovaný odebíral elektřinu v odměrném místě na adrese , adresa, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalobce poskytoval žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny, zejména dodával elektřinu, kterou se žalovaný odebíral v odběrném místě na adrese , adresa, . Cenu poskytnutých služeb v období od 8. 10. 2022 do 20. 2. 2023 žalobce vyúčtoval s nedoplatkem ve výši 26 268,85 Kč s termínem splatnosti 9. 3. 2023. Po datu splatnosti žalovaný uhradil částku 9 760 Kč, zbývající částka uhrazena nebyla. Cenu poskytnutých služeb v období od 21. 2. 2023 do 9. 8. 2023 žalobce vyúčtoval s nedoplatkem ve výši 24 766,03 Kč s termínem splatnosti 4. 9. 2023. Částka zůstala neuhrazena. Žalobce upomínal žalovaného o zaplacení a za upomínání je žalovaný povinen zaplatit poplatek ve výši 480 Kč.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci částku 41 764,88 Kč a byl se zaplacením dlužné částky v prodlení.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a Hmotněprávní posouzení věci vychází z ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále ustanovení § 28 odst. 1, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaný je povinen platit úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po datu splatnosti provedeného vyúčtování.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 671 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14a advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 700 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – písemná výzva k plnění před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.