6 C 107/2020-46 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 46 258 Kč s příslušenstvím. Požadovaná částka představuje dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s nájmem bytové jednotky č. 08 na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Nájemní vztah zanikl k 18. 5. 2018, nicméně žalovaná dále byt užívala bez právního důvodu až do 19. 2. 2019. Žalovaná dluží na nájemném resp. na náhradě nájmu za měsíc květen 2017 částku 1 821 Kč, za měsíce červen, červenec, listopad 2017, březen 2018 a červen 2018 až leden 2019 částku 1 968 Kč, za měsíc květen 2018 částku 1 585 Kč a za měsíc únor 2019 částku 1 336 Kč. Žalované dále vznikl v souvislosti s vyúčtováním služeb za rok 2018 nedoplatek ve výši 456 Kč Vedle toho žalobce požadoval po žalované úhradu nákladů na potřebné opravy bytu ve výši 17 444 Kč, které byly provedeny po ukončení nájmu. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav. 4. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví], je žalobce zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bytového domu, nacházejícího se na ulici [ulice a číslo]. 5. Žalobce uzavřel dne 17. 12. 2012 s žalovanou nájemní smlouvu ve znění dodatku č. 2 ze dne 2. 12. 2016, jejímž předmětem byl nájem bytu č. 008 ve shora označeném bytovém domě. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Dle bodu IV. a V. smlouvy byla žalovaná povinna hradit nájemné a úhrady za služby dle evidenčního listu nejpozději do posledního dne následujícího měsíce. Dle bodu VIII. smlouvy, za poškození nebo nadměrné opotřebení bytu odpovídá nájemce; neodstraní-li nájemce takové závady či poškození, učiní tak pronajímatel na náklady nájemce. Dle evidenčních listů a výpisů z nájemného, poplatků a záloh pro byt platných od 1. 5. 2017, dále platných od 1. 6. 2018 a platných od 1. 9. 2018 byla výše nájemného stanovena částkou 1 958 Kč měsíčně a výše záloh 1 395 Kč. 6. Z vyúčtování nákladů a služeb spojených s bydlením za rok 2017 vyplynulo, že žalované vznikl nedoplatek na uhrazených zálohách na služby ve výši 7 725 Kč. Dle vyúčtování nákladů a služeb spojených s bydlením za rok 2018 vznikl žalované nedoplatek v celkové výši 11 278 Kč. 7. Výpovědí z nájmu bytu ze dne 17. 5. 2018 byl žalované nájem bytu vypovězen. Dle oznámení o provedení exekuce byl byt vyklizen dne 19. 2. 2019 8. Dle listiny označené jako podklad pro fakturaci činila cena za opravy v bytu 17 444 Kč. Fakturou [variabilní symbol] splatnou dne 23. 5. 2019 byla žalované vyúčtována cena za opravy, vyklizení, úklid a výmalbu bytu ve výši 17 444 Kč. 9. Předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužného nájemného za měsíce květen až červenec, listopad 2017 a za měsíce březen a květen 2018 ve výši 11 278 Kč, nedoplatku na službách za rok 2018 v celkové výši 456 Kč, dále za užívání bytu za červen 2018 až únor 2019 ve výši 17 536 Kč a dále ceny za provedené opravy ve výši 17 444 Kč. 10. Soud hodnotil předložené listinné důkazy podle ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah v souladu s ust. § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. Žalované jako nájemkyni z tohoto nájemního vztahu vyplývala mimo jiné povinnost platit nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu v podobě záloh v souladu s § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2217 o. z., § 2246 o. z. a § 2247 o. z. Tuto povinnost však žalovaná neplnila řádně a včas, neboť žalobci neuhradila nájemné za měsíce květen až červenec, listopad 2017 a za měsíce březen a květen 2018, přičemž za tyto měsíce dluží žalobci 11 278 Kč. Tím, že žalovaná nezaplatila žalobci nájemné za jednotlivé žalované měsíce ve lhůtě splatnosti stanovené nájemní smlouvou, žalobce má rovněž v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud dále vyhověl žalobě i co do požadavku na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 456 Kč včetně úroků z prodlení z této částky od prvního dne prodlení žalované a dále náhradu nájmu za užívání bytu za červen 2018 až únor 2019 ve výši 17 536 Kč včetně úroků z prodlení a dále úroků z prodlení z dlužných záloh na služby ve výši 1 395 Kč za měsíce květen až červenec, listopad 2017 a za měsíce březen a květen 2018, a to za dobu ode dne následujícího po jejich splatnosti do doby jejich vyúčtování. 11. Žaloba je důvodná i ohledně částky 17 444 Kč, představující náklady na vynaložené opravy, které žalobce provedl místo žalované. Strany si ve smlouvě dohodly, že žalovaná je povinna na své náklady odstranit závady a poškození, které v bytě způsobila, jinak je pronajímatel odstraní a bude požadovat úhradu. Povinností žalované tedy bylo při skončení nájmu byt odevzdat ve stavu odpovídajícímu obvyklému opotřebení ve smyslu § 2293 odst. 1 o. z. Žalovaná ovšem svou povinnost ve smyslu smluvního ujednání i citovaného zákonného ustanovení nesplnila. Jelikož žalobce musel byt po skončení nájmu nechat vyklidit, uklidit, vybílit a dodat chybějící či poškozené vybavení bytu, vzniklo mu právo po žalované žádat úhradu nákladů na odstranění závad v celkové výši 17 444 Kč, a to včetně úroků z prodlení ode dne následujícího po lhůtě splatnosti faktury, v níž byly žalované tyto opravy vyúčtovány. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 513 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 313 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.