22 C 177/2020-52 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že dne [datum] s žalovanou uzavřela„ Splátkovou dohodu“, v níž žalovaná uznala vůči žalobkyni dluh co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou páté a šesté splátky, žalobkyně využila svého práva dluh zesplatnit k datu [datum]. V doplnění žaloby pak žalobkyně upřesnila, že dne [datum] uzavřela její právní předchůdkyně – [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou smlouvu o zápůjčce č. DFH142846 a na jejím základě žalované poskytla částku [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatky v 60 týdenních splátkách po [částka]; celkem tak měla žalovaná původní věřitelce vrátit [částka]. Žalovaná však na svůj dluh zaplatila dosud pouze [částka]. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne [datum] převedena z původní věřitelky na [právnická osoba] Kft., a poté další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši [částka], z nedoplatku úroku ve výši [částka], z nedoplatku na poplatek za bezhotovostní inkaso ve výši [částka], poplatku z prodlení ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 6 882,16, smluvní pokuty [částka] 059,20 a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Z důvodu prodlení žalované žádá dále žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum]„ Splátková dohoda“, v rámci které žalovaná uznala vůči žalobkyni svůj dluh co do důvodu a výše, přičemž tento dluh byl specifikován jako pohledávka vůči žalované vyplývající ze smlouvy č. DFH142846, uzavřené mezi žalovanou a původní věřitelkou. V této dohodě se žalovaná zavázala dlužnou částku ve výši [částka] žalobkyni splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka ve výši [částka]). Žalobkyně dále doložila rovněž smlouvu o půjčce č. DFH142846 ze dne [datum], zavázala dlužnou částku ve výši [částka] (zahrnující jistinu ve výši [částka], úrok ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) právnímu předchůdci žalobkyně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] v 60 měsíčních splátkách. Z interního dokumentu [právnická osoba] Kft. vyplývá, že žalované bylo přiřazeno interní číslo dlužníka [číslo] (číslo spisu) a DFH142846 (číslo smlouvy). 4. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne [datum] převedena z původní věřitelky na [právnická osoba] Kft. a z této společnosti následně dohodou ze dne [datum] na žalobkyni (postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]). 5. Dopisem ze dne [datum] (podaným k poštovní přepravě dne následujícího) bylo žalované oznámeno zesplatnění dluhu a žalovaná byla vyzvána jej uhradit do [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky. 6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Podle § 639 občanského zákoníku, uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku, právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 15. Podle § 573 občanského zákoníku, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 16. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 17. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), a dále plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem (§ 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.). 19. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 20. Z provedeného dokazování je zřejmé, že původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce č. DFH142846 ze dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka], které měla žalovaná v souladu se smlouvou splatit v dohodnuté lhůtě, avšak tomuto závazku nedostála. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, a ta je aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Později žalobkyně a žalovaná uzavřely„ Splátkovou dohodu“ ze dne [datum], v níž žalovaná uznala vůči žalobkyni s odkazem na smlouvou o zápůjčce č. DFH14284, svůj dluh co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře. Soud tak vzal za prokázané, že závazek, který žalovaná uznala„ Splátkovou dohodou“, existoval a že jej uzavřela s žalovanou původní věřitelka jakožto právní předchůdce žalobkyně. 21. Žalobkyně nicméně v prvé řadě ničím