6 C 197/2021-43 — Okresní soud v Hodoníně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky 4 726 Kč s příslušenstvím. Požadovaná částka představuje dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s nájmem bytové jednotky [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou a zanikl k [datum]. Žalovaní dlužili na nájemném a zálohách za užívání bytu za měsíce říjen a listopad 2020 částku 6 254 Kč, na kterou žalobce započetl ke dni [datum] pohledávku žalovaných na základě vyúčtování nákladů na služby za rok 2020 ve výši 1 528 Kč. Nyní tak žalovaní dluží celkem částku 4 726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav. 4. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví], je žalobce zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bytového domu, nacházejícího se na ulici [ulice a číslo]. 5. Žalobce uzavřel dne [datum] s žalovanými nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] ve shora označeném bytovém domě. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum] s možností dalšího prodloužení. Dle bodu IV. a V. smlouvy byli žalovaní povinni hradit nájemné a úhrady za služby dle evidenčního listu. Dodatkem [číslo] byl nájemní vztah prodloužen do [datum]. 6. Dle evidenčního listů pro byt platného od [datum] byla výše nájemného stanovena částkou 2 449 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu částkou 678 Kč měsíčně, splatnými dne [datum]. Dle evidenčního listů pro byt platného od [datum] byla výše nájemného stanovena částkou 2 449 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu částkou 678 Kč měsíčně, splatnými dne [datum]. 7. Z vyúčtování nákladů a služeb spojených s bydlením za rok 2020 vyplynulo, že žalovaným vznikl přeplatek na uhrazených zálohách na služby ve výši 1 528 Kč, který žalobce ke dni [datum] jednostranně započetl na dluh žalovaných na zálohách na služby za měsíce říjen a listopad 2020 a částkou 172 Kč na dluh žalovaných na nájemné za měsíc říjen 2020. 8. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovaným zaslána a doručena. 9. Soud hodnotil předložené listinné důkazy podle ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah v souladu s ust. § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaným jako nájemcům z tohoto nájemního vztahu vyplývala mimo jiné povinnost platit nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu v podobě záloh v souladu s § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2217 o. z., § 2246 o. z. a § 2247 o. z. Tuto povinnost však žalovaní neplnili řádně a včas, neboť žalobci neuhradili nájemné a zálohy na služby za měsíce říjen a listopad 2020, přičemž za tyto měsíce dluží žalobci po jednostranném započtení částku 4 726 Kč. Tím, že žalovaní nezaplatili žalobci nájemné za jednotlivé žalované měsíce ve lhůtě splatnosti stanovené nájemní smlouvou, má žalobce rovněž v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku, a to za dobu ode dne následujícího po jejich splatnosti dle evidenčních listů. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.