13 C 47/2022-101 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobci se domáhali určení neexistence zástavního práva (eventuálně jeho zrušení), přičemž žalobci a) až d) tak činili ve vztahu k pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] a žalobce e) ve vztahu k pozemkům p. [číslo] taktéž v [katastrální uzemí]. Žalobci vylíčili, že původní vlastnicí pozemků byla nyní již zesnulá paní [jméno] [příjmení] (dále také jen„ zesnulá“), která dne 12. 5. 2004 se žalovanou uzavřela jednak smlouvu o půjčce na částku 100 000 Kč a zároveň, k zajištění pohledávek žalované z této smlouvy o půjčce uzavřela smlouvu o zřízení zástavního práva a dohodu o oprávnění a způsobu vyplnění blankosměnky. Žalobci tvrdili, že zesnulá svůj závazek ze smlouvy o půjčce beze zbytku splnila (platbou ve výši 108 000 Kč dne 16. 7. 2004 a platbou ve výši 16 000 Kč dne 27. 7. 2004) a z důvodu zániku zajištěné pohledávky došlo k zániku zástavního práva. Žalovaná však přes opakované výzvy žalobcům neposkytla součinnost potřebnou k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, a proto jim nezbylo než se obrátit na soud. Žalobci poukazovali též na to, že i pokud by k zániku zástavního práva nedošlo výše popsaným způsobem, bylo by již promlčeno a z tohoto důvodu eventuálně navrhovali, aby soud zástavní právo zrušil. 2. Žalovaná nárok žalobců neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Namítala, že zajištěná pohledávka nezanikla, neboť půjčka nikdy nebyla zesnulou vrácena a tudíž nezaniklo zástavní právo tuto pohledávku zajišťující. Argumentovala též, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť i přes zápis zástavního práva v katastru nemovitostí mohou nemovitosti užívat i zcizit. Dva dny před jednáním (poté, co žalované bylo sděleno, že nebylo vyhověno její žádosti o odročení ze dne 21. 9. 2022, neboť žalovanou navržený důkaz byl již ve spise k dispozici) žalovaná opětovně žádala o odročení jednání. Žalovaná v podání jednak namítla podjatost„ soudu“, což odůvodnila tím, že nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání a žalované tak nebyl poskytnut„ oprávněný a odůvodněný čas na přípravu obhajoby a obstarání důkazů“. Žalovaná v podání tvrdila, že„ některá platba byla poukázána z jiného právního důvodu a nelze ji považovat za plnění vycházející z předmětné půjčky“, v této souvislosti poukazovala na odlišný variabilní symbol, pod nímž byla poukázána v pořadí druhá z plateb. Kromě námitky podjatosti, žalovaná bez jakéhokoli dalšího zdůvodnění namítla též věcnou a místní nepříslušnost soudu, navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Liberci a navrhla vstup nového účastníka do řízení na straně žalované, a to [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se sídlem v [anonymizována dvě slova]. 3. Co se týče procesního postupu soudu, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, a to přes vznesené námitky a návrhy žalované, o nichž z následujících důvodů nerozhodoval (ani je nepředkládal nařízenému soudu k rozhodnutí). Žalované byla poskytnuta dostatečná lhůta k přípravě na jednání, neboť předvolání obdržela již dne 8. 9. 2022, desetidenní lhůta stanovená v § 115 odst. 2 o. s. ř. byla tedy nejen zachována, ale byla dvounásobná a soud tudíž neviděl žádný důležitý důvod ve smyslu § 119 odst. 1 o. s. ř. pro to, aby jednání k žádosti žalované odročil. Žalovaná v podání namítla též podjatost soudu, a to právě v návaznosti na postup soudu spočívající v tom, že žádosti o odročení nebylo vyhověno. Ve vztahu k této námitce soud konstatuje, že žalovaná tak učinila z důvodů, které § 14 odst. 4 o. s. ř. jako důvody podjatosti výslovně vylučuje. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 81/2018 ze dne 24. 5. 2018, v němž Nejvyšší soud uzavírá, že takováto námitka„ není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany“. Zároveň se soud domnívá, že obstrukční charakter mají i žalovanou vznesené námitky místní nepříslušnosti a věcné nepříslušnosti a rovněž návrh na delegaci vhodnou a návrh na vstup nového subjektu do řízení na místo žalované. Žádný z těchto procesních úkonů není žalovanou nijak zdůvodněn a ani spis neobsahuje žádné informace, které by mohly vést k závěru, že ze strany žalované se jedná o návrhy procesně relevantní. Naopak kumulace těchto neodůvodněných procesních úkonů v podání bezprostředně navazujícím na neúspěšnou žádost o odročení jednání svědčí pro to, že žalovaná těchto procesních institutů využívá v rozporu s jejich účelem ve snaze o umělé vytvoření důvodu pro odročení jednání a zmaření řádného postupu řízení. Soud proto nepředkládal věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou ani k rozhodnutí o námitce věcné nepříslušnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 201/2008 ze dne 15. 7. 2008) a zároveň dle § 41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlížel k námitce místní nepříslušnosti (která byla navíc vznesena opožděně, srov. § 105 odst. 1 o. s. ř.) a k návrhu na vstup do řízení (který přísluší pouze žalobci, srov. § 107a o. s. ř.) a věc projednal a rozhodl. 4. Vlastnické právo žalobců k jednotlivým nemovitostem nacházejícím se v [katastrální uzemí] mezi účastníky sporné nebylo a též výpisy z katastru nemovitostí potvrzují, že žalobci a) až d) jsou vlastníky pozemků p. [číslo] (list vlastnictví [číslo]) a žalobce e) vlastníkem pozemků p. [číslo] (list vlastnictví [číslo]). Z předložených výpisů a vyrozumění o provedeném vkladu je také zřejmé, že žalobci pozemky získali jako pozůstalost po [jméno] [příjmení], zesnulé dne 11. 11. 2020 (to vyplývá též z předloženého usnesení zdejšího soudu č. j. 31 D 1880/2020-103 ze dne 20. 8. 2021). Z výpisů je také patrné, že dotčené pozemky jsou zatíženy zástavním právem k zajištění částky 100 000 Kč, a to pro žalovanou jako oprávněnou, přičemž listinou o níž se tento zápis opírá, je smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 12. 5. 2004. 5. Žalobci předložili smlouvu o půjčce ze dne 12. 5. 2004, kterou uzavřela zesnulá jako dlužnice a žalovaná jako věřitelka, předmětem smlouvy bylo poskytnutí půjčky ve výši 100 000 Kč. Celá částka měla být vrácena do 12. 9. 2004, a to na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. Mezi stranami byl zároveň dohodnut úrok, a to ve výši 4 % měsíčně, který měl být placen„ měsíčně vždy k dvanáctému dni toho kterého měsíce zpětně za předešlý měsíc“, a to na tentýž účet pod týmž variabilním symbolem jako jistina. Ve smlouvě je také konstatováno, že první úhradu úroků ve výši 4 000 Kč dlužník uskuteční dne 12. 6. 2004 Smlouva obsahuje též ujednání, že v případě prodlení se splátkou úroků,„ je celá půjčka splatná prvním dnem prodlení s úhradou splátky úroků“. Pro případ prodlení žalované s úhradou byla sjednána možnost žalované požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,25 % denně z dlužných úroků, případně z dlužné půjčky. Zároveň bylo sjednáno pořadí, v němž bude poskytnuté plnění započítáváno, a sice nejprve na smluvní pokutu, pak na úrok z prodlení, úrok a na jistinu. Ve smlouvě je také uvedeno, že k zajištění všech závazků z této smlouvy bude uzavřena zástavní smlouva a při podpisu smlouvy bude dlužnicí vystavena blankosměnka. 6. Smlouva o zřízení zástavního práva byla uzavřena téhož dne jako smlouva o půjčce, zesnulá v ní vystupuje jako zástavkyně a žalovaná jako zástavní věřitelka. Předmětem zástavního práva jsou výše zmiňované nemovitosti v [katastrální uzemí]. Zajišťovanou pohledávkou jsou všechny pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne 12. 5. 2004, jmenovitě vedle jistiny též úroky, úroky z prodlení a pohledávky smluvní pokuty. Žalobci předložili též dohodu o oprávnění a způsobu vyplnění blankosměnky, na níž odkazovala smlouva o půjčce. 7. K prokázání zaplacení dlužné pohledávky ze smlouvy o půjčce žalobci předložili dva příkazy k úhradě, první vystavený na částku 108 000 Kč (s platbou určenou na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]) a druhý na částku 16 000 Kč (s platbou na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]). Provedení těchto úhrad je patrné též z výpisu z účtu vedeného na jméno žalobce a), v němž jsou obě úhrady zaznamenány, první dne 16. 7. 2004 a druhá dne 27. 7. 2004. K návrhu žalované si soud vyžádal též zprávu společnosti [právnická osoba], která potvrdila, že peněžní prostředky byly připsány na účet patřící žalované, a to dne 19. 7. 2004 částka 108 000 Kč a dne 28. 7. 2004 částka 16 000 Kč. [právnická osoba], k dotazu soudu potvrdila, že žalobci předložené příkazy k úhradě byly realizovány a peněžní prostředky byly převedeny na účet číslo [bankovní účet]. Kromě žalobci zmíněných plateb ze dne 16. 7. 2004 a 27. 7. 2004 je ve zprávě spořitelny uvedena ještě jedna platba určená na tentýž účet, a sice ze dne 6. 9. 2004 ve výši 16 000 Kč. Žalobci dále předložili emailovou zprávu ze dne 25. 5. 2010 určenou k rukám insolvenčního správce, v níž žalobce a) uvádí, že posílá potvrzení o platbě ve prospěch žalované a dále si stěžuje, že žalovanou není možné kontaktovat. V této souvislosti