20 C 238/2021-45 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 55 778 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 37 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 29 600 Kč, která představuje úrok ve výši 7 400 Kč (sazba 32,15 % p. a.), odměnu za administrativní činnost ve výši 7 400 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 800 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 1 110 Kč. Žalovaná hradila splátky do 18. 6. 2019, když celkem uhradila 10 822 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měla dle splátkového kalendáře zaplatit dne 20. 4. 2020. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 37 000 Kč, částku 18 778 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 5 280,83 Kč (tj. úrok ve výši 19,03 % ročně z jistiny za dobu od 21. 4. 2020 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení 2 775 Kč (z částky jistiny za dobu od 21. 4. 2020 do 15. 1. 2021). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 19,03 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně se po žalované domáhala i zaplacení částky 27 719 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 24 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 21 360 Kč, která představuje úrok ve výši 4 080 Kč (sazba 21,27 % p. a.), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč, a to vše v 78 týdenních splátkách po 582 Kč. Žalovaná hradila splátky do 21. 5. 2019, když celkem uhradila 17 641 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měla dle splátkového kalendáře zaplatit dne 21. 5. 2020. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 20 088,76 Kč, částku 7 630,24 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 2 836,72 Kč (tj. úrok ve výši 21,27 % ročně z jistiny za dobu od 22. 5. 2020 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení 1 333,67 Kč (z částky jistiny za dobu od 22. 5. 2020 do 15. 1. 2021). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 21,27 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání. 4. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla podepsána dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 37 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s platbou ve výši 29 600 Kč, která představuje úrok ve výši 7 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 7 400 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 800 Kč (celkem tedy částku 66 600 Kč), splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 1 110 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 32,15 % p. a. Žalované byl úvěr 37 000 Kč poskytnut v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. 5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že bydlí v nájmu samostatně, má [anonymizováno] nezaopatřené děti, je zaměstnána, má měsíčně čistý příjem ve výši 13 300 Kč, další příjem vedlejší, který nebyl blíže specifikován ve výši 6 000 Kč. Její měsíční výdaje činí 7 000 Kč, a to za bydlení celkem 1 500 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, vyživovací povinnost 1 000 Kč měsíčně, další výdaje 1 000 Kč měsíčně, je proti ní vedena exekuce. Žalovaná podepsala, že předchůdkyni žalobkyně předložila výplatní pásky. 6. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla podepsána dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s platbou ve výši 21 360 Kč, která představuje úrok ve výši 4 080 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč (celkem tedy částku 45 360 Kč), splatit v pravidelných 78 týdenních splátkách ve výši 582 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 21,27 % p. a. Žalované byl úvěr 24 000 Kč poskytnut v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. 7. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že bydlí v nájmu, má [anonymizováno] nezaopatřené děti, bydlí s partnerem, je zaměstnána, má měsíčně čistý příjem ve výši 16 054 Kč, další příjem vedlejší, který nebyl blíže specifikován, ve výši 3 000 Kč. Její měsíční výdaje činí 6 565 Kč, a to za bydlení celkem 1 500 Kč, osobní výdaje 2 500 Kč, splátky úvěrů 2 565 Kč, je proti ní vedena exekuce. Žalovaná podepsala, že předchůdkyni žalobkyně předložila výplatní pásky, doklad SIPO. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne 19. 2. 2021, odeslaným 22. 2. 2021. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 13. 5. 2021 k úhradě dlužné částky do 28. 5. 2021. Tato výzva, jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku, byla odeslána dne 14. 5. 2021. 9. Žaloba je zčásti důvodná. 10. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly podepsány smlouvy o úvěrech dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 37 000 Kč a 24 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaná porušila podmínky smluv a sjednané splátky nehradila, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celých neuhrazených úvěrů i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ 11. Jelikož žalovaná ve smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ,„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 12. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, s