4 C 205/2019-438 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že je společně se žalovaným 1) spoluvlastnicí pozemků p. č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č [anonymizováno], [parcelní číslo], vše v k. ú. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], Katastrální pracovitě [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), přičemž každý z nich vlastní id. ½. Žalobkyně nabyla svůj podíl kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný 1) a 2) jsou osobami jednajícími ve shodě, žalovaný 1) vykonává svou činnost skrze žalovanou 2). Žalovaný 1) užívá bez souhlasu žalobkyně předmětné nemovitosti výlučně sám pro svou podnikatelskou činnost a žalovaná 2) zde má umístěnou provozovnu. Žalovaný 1) vykonává svou podnikatelskou činnost prostřednictvím žalované 2), a to již od dubna 2010. Žalobkyně tak nemůže užívat předmětné nemovitosti. Tím, že žalovaný 1) užívá předmětné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, vzniká mu bezdůvodné obohacení ve výši ½ nájmu obvyklého v daném místě a čase. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za dobu od [datum] do [datum] (dále jen„ rozhodné období“) ve výši [částka] podle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]. Žalovaná 2) má na nemovitostech zřízenou provozovnu a také nemovitosti užívá, proto je povinna společně a nerozdílně se žalovaným 1). 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět o částku [částka] s příslušenstvím s ohledem na závěr ve věci nově zpracovaného znaleckého posudku. Řízení bylo dle § 96 o. s. ř. v této části zastaveno výrokem I. 3. Žalovaný 1) popřel nárok žalobkyně. Uvedl, že ukončil svoji podnikatelskou činnost již [datum], v rozhodném období nemovitosti neužíval, a to ani prostřednictvím žalované 2), kdy je k žalované 2) v pracovním poměru a je jejím jednatelem. Dále uvedl, že je řádným nájemcem dle nájemní smlouvy ze dne [datum]. 4. Žalovaná 2) uvedla, že uznává nárok žalobkyně pouze co do [částka], neboť odhadem užívá se souhlasem žalovaného 1) plochu o výměře 2 991 m2, spoluvlastnický podíl žalovaného 1) činí ½. Nechal zpracovat znalecký posudek Ing. [anonymizováno], jímž byla stanovena částka [částka]. 5. Oba žalovaný také tvrdili, že žalobkyně není spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, neboť kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a prodávající [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je zdánlivým právním úkonem, neboť chyběla vážnost projevené vůle, když žalobkyně při jednání uvedla, že cena [částka] za spoluvlastnický podíl byla sjednána s ohledem na příbuzenské vztahy. Na svoji obranu také uvedli, že relevantním právním předpisem pro posouzení věci je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále popřeli, že by areál byl po celé délce hranic pozemků oplocen a že by žalobkyni bránili ve spoluužívání nemovitostí. Možnost užití svažité části areálu je např. v pěstování bylin nebo travin či pro výstavbu. Dále uvedli, že nájemní právo pro žalovaného 1) dle smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli a žalovaným 1) jako nájemcem, nezaniklo tím, že žalovaný 1) nabyl spoluvlastnický podíl pana [jméno] [příjmení], původního spoluvlastníka, v exekuční dražbě, neboť soudní exekutor to uvedl v usnesení. Nájem tedy nadále trvá a žalobkyně, pokud kupní smlouva není zdánlivým právním úkonem, vstoupila do práv a povinností pronajímatelky [jméno] [příjmení]. V důsledku exekučního prodeje nemohlo nájemní právo zaniknout jako celek, neboť působí in personam, takže nedošlo ke splynutí v rozsahu práv a povinností týkající se [jméno] [příjmení]. 6. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně a žalovaný 1) jsou spoluvlastníky pozemků p. č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č [anonymizováno], [parcelní číslo], vše v k. ú. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracovitě [obec], každý podíl ve výši ½. Žalovaný 1) nabyl svůj podíl na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne [datum] z právním účinky zápisu ke dni [datum] ([list vlastnictví], usnesení o příklepu ze dne 13. 2. 2004 [spisová značka], kupní smlouva ze dne [datum]). Na pozemku p. č. st. [anonymizováno] stojí budova [adresa] v k. ú. a obci [obec] ve společném jmění manželů žalovaného 1) a [jméno] [příjmení], užívaná pro dřevovýrobu ([list vlastnictví] k. ú. [obec] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 12. 12. 1995 č. j. [spisová značka] o povolení stavby). 7. Žalovaný 1) je jednatelem žalované 2) společně s [jméno] [příjmení] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona, obor činnosti je zpracování dřeva, provozovna je na adrese [adresa]). Žalovaný 1) zrušil své živnostenské oprávnění v březnu 2010 (rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]). 8. Žalovaný 1) byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za užívání podílu předmětných nemovitostí v období od [datum] do [datum] přípisem ze dne [datum] (přípis ze dne [datum] spolu s podacím lístkem). Znovu pak byl vyzván přípisem ze dne [datum] prostřednictvím jeho právního zástupce (na přípis ze dne [datum] spolu s podacím lístkem). Žalovaná 2) nebyla vyzvána samostatným přípisem, ale až doručením žaloby dne [datum] (potvrzení o dodání a doručení do datové schránky žalované 2). Strany se pokusili před zahájením řízení o mimosoudní vyřízení věci, když žalovaná strana nabízela částku [částka] za rok užívání pozemků (e-mailová korespondence ze dne [datum], [datum], 22.- [datum]). Přípisem ze dne [datum] byla žalovaná 2) vyzvána ke zdržení se užívání pozemků (přípis spolu s podacím lístkem). 9. Ohledně výše bezdůvodného obohacení žalobkyně předložila znalecký posudek Ing. [příjmení] [číslo] který však při stanovení výše obvyklého nájemného z předmětných pozemků vycházel ze zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku s tím, že v daném místě a čase neexistuje porovnání. Proto soud z tohoto posudku nevycházel a neprovedl ani výslech znalce, neboť nechal zpracovat nový znalecký posudek [číslo] [rok] [právnická osoba], z něhož zjistil, že znalec při použití srovnávací metody určil výši obvyklého nájemného v daném místě a čase pro spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na předmětných pozemcích v období od [datum] do [datum] a současně určil, o kolik se obohacuje spoluvlastník užívající namísto id. ½ podílu celé spoluvlastnictví, ve výši [částka]. Znalec však zjistil, že nedochází k užívání celé výměry pozemků (6 301 m2), ale orientačně určil výměru 2 800 m2. Jedná se totiž o pozemky ve svažitém terénu, které tvoří skladovací areál, kdy část tvoří zpevněnou plochu pro skladování a manipulaci a část tvoří doprovodnou zelenou plochu s neudržovanými trvalými porosty. Pozemek p. č. st. [anonymizováno] je zastavěn stavbou [adresa], která nebyla předmětem ocenění. Znalec uvedl, že užívání pozemků druhým spoluvlastníkem se jeví problematické až nemožné s ohledem na plochy, které nejsou užívání z důvodu svažitosti, přístupu, trvalých porostů. Byť určil užívanou plochu pouze orientačně, když v případě přesného určení rozsahu užívané plochy by bylo nutno zaměření geodetem, při výpovědi znalec uvedl, že vycházel z konfigurace pozemků, kdy lze užívat pouze část, neboť okrajovou část pozemků tvoří strmé svahy zarostlé náletem, které užívat nelze. Znalec také popsal stav oplocení pozemků při ohledání, kdy brána byla děravá a bylo možné jí projít, pozemek byl oplocen částečně a ve špatném stavu a v místech zarostlých dřevinami oplocení vidět nebylo. Znalec také zhotovil fotografie, které jsou součástí znaleckého posudku, a z nich bylo zjištěno, že nezarostlá část pozemků je využívána pro skladování dřeva – klád, dále jako přístupová a manipulační plocha a část pozemku je zastavěna budovou. Zbylé části jsou zarostlé zelení. To odpovídá i stavu zachycenému na fotografiích doložených žalobkyní (čl. 6-8, 90-111, 142, 179-193, 323-324). K námitkám žalovaných ohledně způsobu provedení výpočtu užívané plochy znalcem a k jeho oprávnění toto určovat, když není geodetem, soud uvádí, že výměra plochy určená znalcem odpovídá i výměře plochy, o níž žalovaná 2) potvrdila, že ji skutečně užívá (2 991 m2), proto jsou jejich námitky irelevantní a soud ze znaleckého posudku znalce vychází, když v něm nezjistil žádné nesrovnalosti. Soud nepovažoval za potřebné provést ohledání místa osobně, když bez specifických odborných znalostí by nezjistil přesnou výměru užívaných pozemků ani možnosti jiného využití pozemků. Proto tento důkaz neprovedl a návrh zamítl, neboť má za to, že ze zcela věrohodného posudku ustanoveného znaleckého ústavu lze vycházet, stejně jako z fotografií, proti kterým nebyly uplatněny žádné námitky co do jejich pravosti či správnosti. Ani důkaz znaleckým posudkem [číslo] 2019 a výslechem znalce [příjmení] [příjmení] soud neprovedl, neboť jednak