5 C 66/2021-48 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum], na základě které poskytla žalované částku v celkové výši [částka] na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] splatit do [datum]. Uvedená smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně, kde žalovaná vyplnila formulář žádosti o poskytnutí zápůjčky, kam zadala své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy, čímž učinila vůči žalobkyni návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce. Následně žalovaná zaškrtnutím příslušného řádku potvrdila, že se seznámila se zněním smlouvy o zápůjčce a se zněním všeobecných obchodních podmínek. Konečně došlo k podpisu smlouvy ze strany žalované, kdy tento podpis byl tvořen zadáním PINu, který žalobkyně žalované zaslala na telefonní číslo uvedené ve formuláři. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že vycházela z tvrzení žalované o zdroji a výši jejích příjmů, údajů o jejím zaměstnavateli, druhu smlouvy a pracovní pozici a délce trvání pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele, přičemž výše žalovanou tvrzených příjmů ze zaměstnání byla ověřena prostřednictvím výplatních pásek za měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Zjištění výdajů žalované bylo provedeno dotazem na výši těchto výdajů, přičemž žalovaná své výdaje neuvedla. Proto žalobkyně pro výpočet vyhodnocení úvěruschopnosti žalované použila částku nezabavitelného minima 6 428 Kč. Žalobkyně zohlednila rovněž tvrzení žalované o tom, že je [anonymizováno], nemá [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] a bydlí [anonymizováno] [role v řízení]. Žalovaná však svému závazku řádně nedostála, když žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně tak požadovala po žalované vedle dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky ještě úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. S ohledem na prodlení žalované s úhradou požadovala žalobkyně rovněž zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku, a to od [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky, do zaplacení. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě pouze uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. 3. Žalovaná, ač byla řádně předvolána, se nedostavila k jednání soudu, nařízenému na [datum], ani včas nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z provedených listinných důkazů, předložených žalobkyní, soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] podepsána smlouva o zápůjčce, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku [částka], a to na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. K předmětné smlouvě byl dále dne [datum] podepsán mezi účastníky dodatek, na základě něhož byla výše finančních prostředků, které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout, navýšena na [částka], za což se žalovaná zavázala uhradit poplatek za navýšení zápůjčky ve výši [částka] s tím, že celkový poplatek tak činil [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Tato smlouva pak byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku shora popsaným způsobem, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním [příjmení] kódu do příslušného pole na webových stránkách žalobkyně. V souladu s články [číslo] a [číslo]. Všeobecných obchodních podmínek byla před uzavřením smlouvy totožnost žalované ověřena provedením autorizace platební karty, a to tím způsobem, že žalovaná byla ze stránek žalobkyně přesměrována na platební bránu poskytovatele platebních služeb, kde zadala údaje o své platební kartě a autorizovala provedení platby ve výši [částka] na účet žalobkyně. Z doloženého výpisu z účtu žalobkyně dále plyne, že dne [datum] odeslala částku [částka] na bankovní účet uvedený ve smlouvě a následně dne [datum] zaslala na tento účet dalších [částka]. 5. Žalobkyně dále doložila výplatní pásky žalované, z nichž bylo zjištěno, že za měsíc prosinec 2018, byla žalované vyplacena mzda ve výši [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] mzda ve výši [částka] a za měsíc [anonymizováno] [rok] mzda ve výši [částka]. 6. K úhradě dluhu vzniklého z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce měla být žalovaná vyzvána upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Prokazatelně byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum], jejíž odeslání téhož dne žalobkyně doložila podacím lístkem. V této upomínce byla žalované poskytnuta lhůta k úhradě v délce tří dnů. 7. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce tak, jak ji upravuje § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 8. Předmětná smlouva o zápůjčce měla být mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku v souladu s § 561 odst. 1 občanského zákoníku:„ K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“ A dále podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku:„ Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ 9. Shora uvedeným jiným právním předpisem je myšlen zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, dle jehož ustanovení § 7 (ve znění účinném do 23. 7. 2021)„ K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.“ 10. Soud dospěl v tomto případě k závěru, že ze strany žalované došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený zadáním jedinečného PIN kódu ve webovém rozhraní žalobkyně poté, co byla totožnost žalované ověřena prostřednictvím autorizace její platební karty. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Ačkoli se tato judikatura vztahovala k zákonu o elektronickém podpisu, je dle názoru soudu použitelná i za účinnosti nového zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 11. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila. 12. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost:„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 13. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitel