6 C 352/2021-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 200 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 30. 4. 2007 smlouvu [číslo] o půjčce, na základě níž žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázal vrátit ve splátkách včetně sjednaného příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nevrátil poskytnuté finanční prostředky dohodnutým způsobem, ocitl se v prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dlužná částka činí na jistině částku 23 200 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 23 200 Kč za dobu od 13. 5. [číslo] do zaplacení, které za dobu od 13. 5. 2008 do 18. 12. 2020 kapitalizovala částkou 23 228,55 Kč. Žalovaný uhradil na pohledávku žalobkyně celkem částku 2 240 Kč. 2. Žalobkyně se žalobou dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 350 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 24. 1. 2007 smlouvu [číslo] o půjčce, na základě níž žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázal vrátit ve splátkách včetně sjednaného příslušenství. Uvedená smlouva však nebyla dohledána a žalobkyně vzala svůj návrh podáním ze dne 16. 2. 2022 částečně zpět co do zaplacení částky 1 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 283,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 350 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1 350 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 350 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 30. 4. 2007 smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky výši 15 000 Kč a zavázal se ji uhradit, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 10 440 Kč, v 53 týdenních splátkách po 480 Kč (smlouva o půjčce [číslo]). 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl žalovanému odeslán dle podacího lístku 1. 2. 2021. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021, jejíž odeslání žalobkyně rovněž prokázala podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021. 6. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen„ obč. zák.“). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. 7. Podle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 11. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Podle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 14. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení částky 1 350 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 283,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 350 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1 350 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 350 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, částečně zpět, a to ještě před jednáním ve věci, soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastavil. 15. Soud se nejprve zabýval požadavkem na souhrnný poplatek za uzavření půjčky (za veškeré náklady související se zprostředkováním půjčky) ve výši 10 440 Kč a tento požadavek soud posoudil jako neplatné ujednání, neboť je neurčité a nesrozumitelné a tudíž v rozporu s § 37 odst. 1 obč. zák. Není-li z uzavřené smlouvy o půjčce zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy o půjčce ke konkrétní výši souhrnného poplatku, z jakých jednotlivých složek (poplatků) se tento skládá a jakým způsobem souvisí s dohodnutou úrokovou sazbou, pak je uzavřená smlouva v této části nesrozumitelná a neurčitá, neboť není zřejmé, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen hradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky a zda vůbec byl úrok dohodnut a v jaké výši. Objektivním kritériem ceny peněz je v případě spotřebitelských půjček a úvěrů roční procentní sazba nákladů upravená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2002, která ve smlouvě nebyla uvedena, byla uvedena v nepodepsaných podmínkách. Dospěla-li judikatura soudů k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013), tím spíše nemohou být ve všeobecných podmínkách, které spotřebitel nepodepsal, obsaženy podstatné náležitosti úvěrové smlouvy, resp. půjčky. Z tohoto důvodu považuje soud smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnný poplatek za absolutně neplatné v souladu s § 37 odst. 1 obč. zák. 16. Soud dále k souhrnnému poplatku dodává, že tento poplatek není nijak blíže specifikován, není jasné, co zahrnuje, za jaké činnosti je tento vyžadován a není jej možno blíže identifikovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o půjčku mezi subjektem poskytujícím finanční prostředky za účelem získání zisku, je zřejmé, že tento souhrnný poplatek představuje zisk, tj. úrok a dochází tak k obcházení zákona, když by takový úrok měl podléhat posuzování z hlediska jeho přiměřenosti. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3308/16 (odst. 27) je v souladu s dobrými mravy takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (z údajů České národní banky přístupných na internetu (www.cnb.cz), je zřejmé, že v době uzavření smlouvy, tj. v dubnu roku 2007, činila průměrná úroková sazba 11,9 %). V daném případě by úrok činil asi 69,6 % ročně při řádném splácení, je zřejmé, že tato výše úroku převyšuje více než 5× horní hranici uvedené obvyklé úrokové míry a i z tohoto důvodu by bylo předmětné ujednání neplatné. 17. Po právní stránce bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce v souladu s § 657 obč. zák. Žalobkyně má nárok z titulu smlouvy na úhradu zbylé dosud neuhrazené části jistiny ve výši 12 760 Kč. Žalobkyně má dále nárok na úrok z prodlení v zákonné výši z částky 12 760 Kč od za dobu od 13. 5. 2008 do zaplacení, který soud za dobu od 13. 5. 2008 do