22 C 131/2023-208 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 566,35 € s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že účastníci uzavřeli dne [datum]„ Smlouvu o poskytnutí nenávratného finančního příspěvku z Fondu [anonymizována dvě slova]“ (dále též jen„ smlouva o poskytnutí dotace“), jejíž nedílnou součástí byly„ Všeobecné smluvní podmínky“ (dále jen„ VSP“). Podle této smlouvy žalobce poskytl žalovanému příspěvek ve výši 11 210,90 € (dále též jen„ příspěvek“ nebo„ dotace“) na realizaci tzv. malého projektu s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]“ (dále též jen„ projekt“), a to dvěma platbami (ve výši 8 408,17 € dne 26. 2. 2020 a ve výši 2 802,73 € dne 4. 12. 2020). Jelikož je dle bodu 10.1 c) VSP žalovaný jakožto příjemce dotace povinen příspěvek nebo jeho část vrátit v případě porušení předpisů týkajících se zadávání veřejných zakázek a jelikož k takovému porušení dle pravomocných rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen„ ÚOHS“) došlo, vyzval žalobce žalovaného dne 7. 12. 2021 k vrácení části příspěvku ve výši 6 566,35 €, avšak do dnešního dne mu žalovaný ničeho neuhradil. Spolu s částí příspěvku požadoval žalobce též úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky od 1. 2. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný především vznesl námitku nedostatku věcné příslušnosti (civilního) soudu. S odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (představovanou například rozsudkem ze dne 21. 7. 2005, sp. zn. 2 Afs 58/2005) měl za to, že smlouva o poskytnutí dotace je veřejnoprávní smlouvou a vztah z ní vzniklý je vztahem veřejnoprávním, kdy poskytovatel dotace (zde žalobce) vystupuje vrchnostensky vůči příjemci dotace (zde žalovanému). Důkazem vrchnostenské pozice žalobce vůči žalovanému je právě ta část smlouvy (respektive čl. 10 písm. c) VSP), která ukládá žalovanému vrátit poskytnutý příspěvek v případě, že projekt nebude zadán v souladu s předpisy o zadávání veřejných zakázek. Je tak očividné, že žalobce si podanou žalobou nehájí žádný svůj soukromý zájem, ale naopak chrání zájem veřejný; smlouva mezi nimi uzavřená je proto typickým příkladem privatizace veřejné moci v nepřípustné podobě. Dále žalovaný namítal, že žalobcem požadovaná vratka dotace je nepřiměřeně vysoká a příčící se dobrým mravům; navrhl tedy, aby ji soud moderoval v režimu § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“). 3. K námitce věcné nepříslušnosti zdejšího soudu pak žalobce písemně i v průběhu jednání doplnil, že jako zájmové sdružení právnických osob sdružuje obce, města a další neziskové organizace. Sám žalobce vystupuje vůči slovenskému Ministerstvu investícií a regionálneho rozvoja (dále též jen„ MIRRI“) v podřízené pozici jako žadatel o příspěvek z tzv. Fondu [anonymizována dvě slova]. Prostředky takto získané přerozděluje mezi další subjekty, zjednodušeně řečeno tedy vystupuje v pozici prostředníka mezi MIRRI (certifikačním nebo také řídícím orgánem, jak je patrno ze smlouvy a z webových stránek MIRRI o programu INTERREG V-A) a konečným žadatelem (tj. realizátorem konkrétního projektu, jímž byl v tomto případě i žalovaný). Porušení pravidel o zadávání veřejných zakázek přitom má negativní dopad nejen na dotčený projekt realizovaný žalovaným, ale de facto na všechny projekty, pro něž žalobce obdržel od MIRRI příspěvky, jinak řečeno i na ty, které s projektem, o který se v této věci jedná, vůbec nesouvisí. Právě pro zjištěnou nesrovnalost při realizaci projektu vyzvalo MIRRI žalobce dne 18. 2. 2022 k vrácení částky 6 566,35 €, což žalobce dobrovolně učinil. V této souvislosti žalobce upřesnil, že žalovanému poskytl prostředky pouze na projekt realizace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (tedy na projekt„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]“), ale ve vztahu k dalším třem částem této [anonymizováno], které později ÚOHS vnímal jako jeden místně, věcně a časově související celek, se žalovaný obracel přímo na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], což je příspěvková organizace zřízená českým Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen„ MMR“). 4. Před samotným posouzením oprávněnosti zažalovaného nároku se tak soud musel zabývat námitkou své věcné nepříslušnosti, neboť její důvodnost by představovala neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jak dále stanoví § 104 odst. 1 o. s. ř.“,„ (n) áleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví.“. Podle § 104b odst. 2 o. s. ř.,„ (u) stanovení odstavce 1 neplatí, domáhá-li se navrhovatel podle zvláštního zákona ochrany proti nečinnosti orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, rozhodnutí ve věcech politických stran a politických hnutí nebo rozhodnutí o kompetenční žalobě. V uvedených případech soud vysloví, že není věcně příslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány.“. 5. Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon, jak uvádí § 7 odst. 4 o. s. ř., a jedná se o zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen„ s. ř. s.“). Jak stanoví jeho § 2, ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 6. Rozsah přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví vymezuje na zákonné úrovni výše citovaný § 2 s. ř. s., ve spojení s § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen„ správní orgán“). Ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tedy zavedlo legislativní zkratku„ správní orgán“ a jeho zákonná definice obsahuje tři prvky: Za prvé, jedná se o orgán moci výkonné či jiný z typu orgánů v definici uvedených. Za druhé, tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Za třetí, toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 4 Ans 9/2007-197). 7. V prvé řadě se proto zdejší soud musel zabývat otázkou, zda žalobce vystupoval v souzené věci jako„ správní orgán“ ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a zda mu bylo svěřeno rozhodování o (veřejných subjektivních) právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Ačkoli žalobce je zájmovým sdružením právnických osob (viz výpis z Obchodního rejstříku a informace na webových stránkách žalobce [webová adresa]), tedy prima facie subjektem soukromého práva, v praxi k propůjčení státní správy soukromým subjektům běžně dochází, a tedy v obecné rovině není vyloučeno, že by v procesu přidělování (přerozdělování) dotace z Fondu [anonymizována čtyři slova] [země] – [země]) od MIRRI teoreticky mohl být nadán vrchnostenskými oprávněními vůči žalovanému (ať již ve smyslu autoritativního rozhodování o tom, zda dotace bude přidělena a v jaké výši, tak ve smyslu následné kontroly, zda byla užita v souladu se stanovenými podmínkami, včetně možnosti ji v opačném případě odejmout nebo příjemce za nedodržení podmínek sankcionovat). 8. Taková pravomoc by na straně žalobce nicméně musela být založena buď přímo zákonem, nebo rozhodnutím správního orgánu, jemuž organizačně podléhá, eventuelně (veřejnoprávní) smlouvou se správním orgánem; nic však nenasvědčuje ani jedné z těchto variant. Ostatně, sám žalovaný v tomto směru nic konkrétního neuvedl; netvrdil například, že by žalobce byl entitou zřízenou zákonem nebo podléhající některému ze správních o