27 C 108/2023-19 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 063,38 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 3. 2021, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 23 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 14,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v souladu se smlouvou spolu s úrokem a sjednanými poplatky za související služby, následně se však dostal opakovaně do prodlení a žalobkyně proto ke dni 24. 3. 2022 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení vyčerpané jistiny 8 327,65 Kč, poplatků 2 735,73 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni 13. 1. 2023 ve výši 1 281,25 Kč, zákonného úroku z prodlení ke dni 13. 1. 2023 ve výši 1 143,32 Kč, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 11 063,38 Kč od 14. 1. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky 11 063,38 Kč od 14. 1. 2023 do zaplacení. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z úvěrového historie žalovaného, výpisu z interních hodnotících systémů a externích informačních databází (insolvenční rejstřík, z výpisu z databáze BRKI, NRKI), porovnávala příjem a výdaje žalovaného (i odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Dne 18. 3. 2021 žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru (záznam o elektronickém podpisu klienta). Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je ve výši 27 580 Kč a pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 6 600 Kč. Nemá osobu blízkou závislou na jeho příjmu. Současně požádal žalobkyni, aby použila data z jeho běžného platebního účtu týkající se příjmů a výdajů k vyhodnocení jeho úvěruschopnosti. Dále byl předložen výpis z účtu žalovaného za dobu od 20. 7. 2020 do 17. 3. 2021, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný obdržel mzdu v následující výši: 21 407 Kč dne 11. 8. 2020; 21 369 Kč dne 11. 9. 2020; 22 698 Kč dne 14. 10. 2020; 22 572 Kč dne 11. 11. 2020; 29 429 Kč dne 14. 12. 2020; 13 264 Kč dne 15. 1. 2021, 14 467 Kč dne 12. 2. 2021 a 23 325 Kč dne 11. 3. 2023. Dne 15. 3. 2021 odeslal žalovaný na jiný bankovní účet 13 300 Kč, tato částka dle popisu představovala dva nájmy. Zůstatek na účtu ke dni 17. 3. 2021 činil 3 720,65 Kč. Z informací z Credit Bureau (CBCB informace) soud zjistil, že žalovaný měl aktivní jednu žádost o úvěr ve výši 6 000 Kč, jinak neměl žádné sjednané úvěry. Z předložených dat o žádosti bylo zjištěno, že CBCB platební kapacita žalovaného byla vyhodnocena na 17 220,5 Kč. 4. Žalobkyně a žalovaný dne 18. 3. 2021 sjednali prostřednictvím internetového bankovnictví smlouvu o úvěru [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou úvěru, který mohl žalovaný čerpat až do výše sjednaného úvěrového limitu 23 000 Kč. Výše úrokové sazby byla sjednána na 14,9 % ročně. K úvěru bylo sjednáno pojištění úvěru„ Pro všechno“ za poplatek 184 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit 12 anuitními měsíčními splátkami ve výši 2 265 Kč včetně platby za pojištění. Žalovaný se současně zavázal hradit poplatek 69 Kč měsíčně za vedení běžného účtu. Pokud žalovaný ve lhůtě 30 dnů od prvního upomenutí neuhradí vzniklý dluh, byla žalobkyně oprávněna jistinu úvěru zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení. Dále byla sjednána pro případ prodlení žalovaného smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a žalobkyně byla oprávněna účtovat poplatky za odeslané upomínky a výzvy k úhradě, za upomínku mohla účtovat 300 Kč a za výzvu 500 Kč. Dále byly doloženy pojistné podmínky, Obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry, které byly nedílnou součástí smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník [anonymizováno] pro fyzické osoby – občany. Ze sazebníku soud zjistil výši účtovaných poplatků za doplňkové služby. Dále byly předloženy předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru včetně vysvětlení, informace k pojištění dlužníků, se kterými byl žalovaný seznámen (záznam o podpisu klienta). 5. Z přehledné tabulky bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut dne 18. 3. 2021 úvěr ve výši 23 000 Kč, žalovaný sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení ode dne 23. 4. 2021. Žalovaný zůstal ke dni 25. 12. 2022 žalobkyni dlužen jistinu 8 327,65 Kč, poplatky 2 735,73 Kč, úrok ve výši 1 248,81 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 1 100,3 Kč. Čerpání částky 23 000 Kč dne 18. 3. 2021 žalovaným soud zjistil i z předloženého výpisu z účtu. 6. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu upomínkou do 10. 10. 2021 a dále byl vyzván výzvami k úhradě do 29. 10. 2021, do 27. 11. 2021 a do 8. 1. 2022. Nakonec byl vyzván k úhradě do 12. 2. 2022 i výzvou ze dne 13. 1. 2022 (odeslané 14. 1. 2022) s tím, že jinak dojde k zesplatnění dlužné částky. Přípisem ze dne 26. 3. 2022 (odeslaném 28. 3. 2022) bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 24. 3. 2022 z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 2. 4. 2022. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě výzvou k úhradě dluhu ze dne 2. 1. 2023 s tím, že jinak bude podána žaloba. 7. Soud vzal z žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané, že účastníci dne 18. 3. 2021 platně uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Před uzavřením smlouvy žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v intencích § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru., když měla k dispozici kromě výpisu z registru dlužníků i účet žalovaného s přehledem pohybů peněžních prostředků (tedy co do jeho příjmů i výdajů). Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši limitu 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě stanovenými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v přiměřené výši 14,9 % ročně. Stanovenými měsíčními splátkami se zavázal hradit i poplatek 184 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, které bylo smlouvou sjednáno v souladu s § 2758 odst. 1 o. z., který stanovuje, že„ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Současně se žalovaný zavázal hradit sjednané poplatky (za upomínku 300 Kč, za výzvu k úhradě 500 Kč v případě prodlení, 69 Kč měsíčně za vedení účtu atd.). Žalovaný úvěr čerpal, avšak posléze se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalobkyně proto v souladu se smluvním i zákonným ustanovením ve smyslu § 1931 o. z., které stanoví, že„ bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky,“ zesplatnila ke dni 24. 3. 2022 celý zůstatek úvěru a vznikl jí tím nárok na dlužnou částku jistiny 8 327,65 Kč, poplatků 2 735,73 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni 13. 1. 2023 ve výši 1 281,25 Kč a dále úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 11 063,38 od 14. 1. 2023 do zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Soud tak přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), jednak za dobu ke dni 13. 1. 2023 v kapitalizované výši 1 143,32 Kč a jednak ve výši 11,75 % ročně z částky 11 063,38 Kč od 14. 1. 2023 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy, soud žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně přitom před zahájením sporu vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny