27 C 80/2022-56 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 131 113,33 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně, [právnická osoba], [anonymizováno]. Žalovaná obdržela peněžní prostředky v celkové výši 366 134 Kč, a to ve výši 355 346 Kč v rámci čerpání revolvingového úvěru a 10 788 Kč v rámci spotřebitelského úvěru. Poskytnuté peněžní prostředky z revolvingového úvěru (tzv. [anonymizováno] čerpání) se žalovaná zavázala splácet společně s úroky ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Současně byla žalovaná povinna hradit v rámci splátek rovněž pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná se rovněž zavázala hradit úvěr evidovaný na podúčtu [číslo] (tzv. [anonymizováno] čerpání) samostatně v 11 splátkách ve výši 1 142 Kč s nulovou roční úrokovou sazbou. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, věřitelka od smlouvy ke dni 31. 10. 2021 odstoupila. Žalobkyně po žalované požaduje celou dosud neuhrazenou dlužnou částku, která činila 115 120,44 Kč na jistině, smluvních úrocích do zesplatnění úvěru ve výši 12 954,26 Kč, pojistného ve výši 729,96 Kč, náhrada nákladů za vymáhání ve výši 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení 1 508,67 Kč (do 30. 11. 2016 činila smluvní pokuta 8 % z každé splátky a od 1. 12. 2016 pak ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení delším než 30 dnů). S ohledem na prodlení žalované požadovala žalobkyně také zaplacení zákonného úroku z prodlení ze všech dlužných částek vyjma úroků, a to od 1. 11. 2021 do zaplacení. 2. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů uvedených v žádosti o úvěr. Nezjistila, že by tyto údaje nebyly úplné a pravdivé. Klientem deklarovaná výše nákladů na bydlení je porovnávána s minimálními náklady na bydlení zohledňující deklarovaný typ bydlení a region. Žalobkyně zavedla ukazatel Minimálního disponibilního příjmu, který je hodnotou, jež musí domácnosti žadatele zbýt po zaplacení všech výdajů. Klientem deklarovaný příjem je porovnáván s předpokládanými příjmy dle statistiky MPSV. Pokud je deklarovaný příjem nekonzistentní, musí klient předložit doklad o dostatečném příjmu nebo se provádí sondáž do zaměstnání klienta. U žalovanou deklarovaného příjmu však nekonzistence nebyla zjištěna. Žalobkyně lustrovala žalovanou v registru SOLUS, interním blacklistu, databázi ARES, katastru nemovitostí, Centrální evidenci exekucí a Insolvenčním rejstříku a nezjistila žádné skutečnosti zpochybňující hodnověrnost poskytnutých informací. Disponibilní příjem žadatele musí být vyšší než interně stanovené minimální normativní životní náklady. Žalobkyně automaticky provádí komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expertního systému [anonymizováno] Systém. V případě žádosti žalované bylo vypočteno posuzovací skóre 9, které je hodnoceno stále jako akceptovatelný stupeň rizika. Pokud má prodejce podezření, že mu žadatel sdělil nepravdivé informace, je jeho žádost podrobena manuálnímu posouzení zkušeným odborníkem. Žalobkyně tedy metodicky propracovanými a periodicky testovanými postupy, ověřila informace poskytnuté žalovanou, a to včetně použití nezávisle ověřitelných údajů. Žalobkyně neměla důvod považovat informace sdělené žalovanou za nevěrohodné. 3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, naopak poukázala, že na svůj dluh již zaplatila 366 276 Kč. Celý závazek vůči žalobkyni pravidelně splácela, nicméně následně vážně onemocněla a dostala se do finančních potíží. O všem informovala žalobkyni, která však toto nereflektovala. 4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav: 6. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 150 000 Kč s tím, že dosavadní výše úvěrového rámce pro žalovanou činila 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně, poplatkem za vedení účtu ve výši 69 Kč a s poplatkem za pojištění odpovídajícím 4,99 % z měsíční splátky úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Ve smlouvě bylo současně dohodnuto, že žalovaná obdrží finanční prostředky ve výši 10 788 Kč za účelem nákupu spotřebního zboží. Za to zavázala uhradit úrok ve výši 1 774 Kč. Celkovou částku 11 968 Kč se zavázala uhradit v 11 splátkách po 1 142 Kč. Dále byla ve smlouvě ujednána pro případ prodlení žalované s úhradou splátky smluvní pokuta až do výše 20 % z každé splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal klient do prodlení více než 30 dnů; pokutu ve výši 400 Kč při spuštění vymáhacího procesu a 800 Kč při opakovaném vymáhání pohledávky; a poplatek za odeslání upomínky k 1., případně k 15. dni v měsíci až do výše 300 Kč. V sazebníku poplatků byla stanovena smluvní pokuta ve výši 8 % z každé splátky za prodlení delší než 30 dnů. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno], podle kterých mohla věřitelka odstoupit od smlouvy v případě prodlení klienta se splacením více než dvou po sobě jdoucích splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně rovněž doložila Sazebník pro úvěry a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 7. Žalovaná v rámci sjednávání smlouvy původní věřitelce sdělila, že je vdaná, žije ve vlastním domě či bytě a je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem 11 000 Kč, náklady na bydlení činí 5 500 Kč. Žádné další finanční závazky žalovaná neuvedla. 8. Z předložené transakční historie a dále z výpisu ze systému právní předchůdkyně žalobkyně a z výpisu transakcí na kreditní kartě vyplývá, že žalovaná na základě předmětné smlouvy čerpala postupně peněžní prostředky v celkové výši 339 400 Kč a 10 788 Kč Žalobkyně do jí uvedené částky 355 346 Kč (z titulu revolvingového úvěru) zahrnula i různé poplatky, které žalovaná z povahy věci nečerpala, ale naopak jí byly připsány k úhradě. Za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkově 366 276 Kč. 9. Žalobkyně nejprve dopisem ze dne 18. 8. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s tím, že jinak odstoupí od smlouvy a následně dopisem ze dne 27. 9. 2021 odstoupila od předmětné smlouvy ke dni 31. 10. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě veškerých pohledávek vzniklých v souvislosti se smlouvou. Žalovaná byla k neprodlené úhradě dlužné částky v celkové výši 131 113,33 Kč vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2021, odeslanou jí následujícího dne. 10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti d