4 C 17/2023-75 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 146 633 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 1. 2021. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 19. 1. 2021 finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 57,41 % ročně, a to v celkem 30 měsíčních splátkách po 6 346 Kč, splatných vždy k 25. dni měsíce. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 8. 8. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem pouze 44 422 Kč. Žalobkyni v důsledku neplacení splátek řádně a včas vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 126 743,08 Kč (sestávající z dlužné původní jistiny úvěru 87 366,99 Kč a z úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění ve výši 39 376,09 Kč), smluvních pokut ve výši 499 Kč (za 8. splátku, s níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 126 743,08 Kč od 10. 8. 2022 do 9. 1. 2023 v celkové výši 19 391,22 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 87 366,99 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 10. 8. 2022 dosáhne částky 228 456 Kč. 2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalované v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku a neměla u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Při určení výdajů žalované přitom žalobkyně vycházela z částky životního minima 3 860 Kč měsíčně, která postačuje k obživě. Žalovaná měla uvést výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč a výdaje na jinou souběžně uzavřenou smlouvu se žalobkyní ve výši 2 503 Kč. Poskytovatel úvěru má omezené možnosti, jak ověřit údaje o výdajích poskytnuté žadatelem, a kromě zjevně nepřiměřených údajů, žalobkyni nezbývá než věřit sděleným údajům. Pokud žalovaná zatajila nebo zkreslila údaje o svých příjmech a výdajích, nemůže dojít k neplatnosti úvěrové smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti, neboť kdo se staví k uplatňování práv s neomluvitelnou lhostejností, nemůže s úspěchem požadovat ochranu těchto práv, z nepoctivého jednání nikdo nemůže těžit. Žalovaná přitom uvedla, že veškeré údaje, které v souvislosti s úvěrovou smlouvou poskytla, jsou pravdivé. Nelze klást žalobkyni k tíži lehkomyslnost žalované, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má v úmyslu dluh splatit a že pamatuje i na případy, kdy by se její ekonomická situace zhoršila. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Soud na nařízeném jednání provedl dokazování listinnými důkazy a zjistil následující skutkový stav. 5. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 6. Účastníci podepsali dne 18. a 19. 1. 2021 návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru [číslo] v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit při sjednaném úroku ve výši 57,41 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 6 346 Kč Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit 190 380 Kč (smlouva o úvěru). Zásilka obsahující oznámení o schválení úvěru ze dne 20. 1. 2021 byla zaslána žalované a uložena na poště dne 22. 1. 2022 (přípis ze dne 20. 1. 2021 s dodejkou). V bodě 6 smlouvy byly ujednány sankce pro případ prodlení žalované, a to smluvní pokuty, náhrada účelně vynaložených nákladů a možnost zesplatnění dlužné částky žalobkyní (smlouva o úvěru). Žalované byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru. Smlouva byla podepsána žalovanou SMS kódem (splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, smlouva o úvěru). 7. Dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru upravoval způsob uzavření smlouvy účastníky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Bylo ujednáno, že žalovaná dokumenty týkající se úvěru, které budou zaslány elektronicky na její e-mailovou adresu, podepíše tak, že zašle na telefonní číslo žalobkyně [příjmení] zprávu, která bude obsahovat její jméno a příjmení, jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na bankovní účet žalované. Dokument byl žalovanou podepsán dne 19. 1. 2021 jedinečným kódem [číslo]. Další informace byly popsány v dokumentu s názvem„ Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (dodatek č. 1 a dokument). 8. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr 100 000 Kč vyplacen dne 19. 1. 2021 na účet žalované uvedený ve smlouvě. Dle karty klienta žalovaná ke dni 26. 8. 2021 na úvěr splátkami uhradila celkem částku 44 422 Kč, poté přestala dluh hradit. 9. Dopisem ze dne 8. 8. 2022 žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v důsledku nesplácení splátek. Dopisem z téhož dne, tj. 8. 8. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných splátek a smluvní pokuty a upozornila ji na zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána téhož dne (přípisy a předžalobní výzva). 10. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 18. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy sdělila, že je zaměstnána s čistým příjmem 23 000 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 860 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) byly ohodnoceny částkou 2 603 Kč měsíčně. Forma bydlení – státní/obecní. Jiné výdaje žalovaná netvrdila, kromě jiné splátky žalobkyni ve výši 2 530 Kč. Z výpisu z účtu ze dne 18. 1. 2021 soud zjistil, že žalované byla dne 16. 10. 2020 poukázána na účet žalované mzda ve výši 26 095 Kč, dne 18. 11. 2020 mzda 28 160 Kč, dne 15. 12. 2020 mzda 21 340 Kč a dne 15. 1. 2021 mzda ve výši 20 020 Kč. Dále byl doložen výpis žalované z NRKI se skóre 468 (nízké riziko), záznam z registru SOLUS, kterým žalovaná neprocházela a občanský průkaz žalované. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 19. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žal