5 C 194/2022-98 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 64 138 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 4. 2021. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 28. 4. 2021 finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 64,6 % ročně a úhradou za pojištění schopnosti úvěr splácet, a to v celkem 48 měsíčních splátkách po 3 337 Kč, splatných vždy k 16. dni měsíce. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 20. 2. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem pouze 23 359 Kč. Žalobkyni v důsledku neplacení splátek řádně a včas vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 53 208,6 Kč (sestávající z dlužné původní jistiny úvěru 48 376,92 Kč a z úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění ve výši 7 759,68 Kč po uhrazení částky 3 337 Kč žalovanou dne 25. 4. 2022), smluvních pokut ve výši 998 Kč (za 7. a 8. splátku, s níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů), náhrady nákladů ve výši 400 Kč (za splátku 7. a 8., s níž se žalovaná ocitla v prodlení 15 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 56 136,6 Kč od 22. 2. 2022 do 25. 4. 2022 a ve výši 0,1 % denně z částky 53 208,6 Kč od 26. 4. 2022 do 8. 8. 2022 v celkové výši 9 123,87 Kč a dlužnou úhradu za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 409 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 48 376,92 Kč od 22. 2. 2022 do 16. 3. 2022 ve výši 1 919,81 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 48 376,92 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2022 dosáhne částky 168 652 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 58 352 Kč od 22. 2. 2022 do 25. 4. 2022 ve výši 1 180,82 Kč a zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky 55 015 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení. 2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalované v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku a neměla u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Při určení výdajů žalované přitom žalobkyně vycházela z částky životního minima 3 860 Kč měsíčně, která postačuje k obživě. Protože žalobkyně neměla k dispozici doklady o výši nájemného nebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením, vycházela z částky 3 384 Kč uvedené žalovanou. Poskytovatel úvěru má omezené možnosti, jak ověřit údaje o výdajích poskytnuté žadatelem, a kromě zjevně nepřiměřených údajů, žalobkyni nezbývá než věřit sděleným údajům. Pokud žalovaná zatajila nebo zkreslila údaje o svých příjmech a výdajích, nemůže dojít k neplatnosti úvěrové smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti, neboť kdo se staví k uplatňování práv s neomluvitelnou lhostejností, nemůže s úspěchem požadovat ochranu těchto práv, z nepoctivého jednání nikdo nemůže těžit. Žalovaná přitom uvedla, že veškeré údaje, které v souvislosti s úvěrovou smlouvou poskytla, jsou pravdivé. Nelze klást žalobkyni k tíži lehkomyslnost žalované, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má v úmyslu dluh splatit a že pamatuje i na případy, kdy by se její ekonomická situace zhoršila. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Soud na nařízením jednání provedl dokazování listinnými důkazy a zjistil následující skutkový stav. 5. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 6. Účastníci podepsali dne 28. 4. 2021 návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru [číslo] v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit při sjednaném úroku ve výši 64,6 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 337 Kč. Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr, za což se žalovaná zavázala hradit žalobkyni 409 Kč měsíčně, tato částka byla zahrnuta ve splátkách 3 337 Kč měsíčně (příloha [číslo]). Žalovaná byla přihlášena k pojištění na základě přihlášky do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne 28. 4. 2021. Pojištění bylo sjednáno pojistnou smlouvou č. [bankovní účet] uzavřenou mezi žalobkyní v roli pojistníka a [právnická osoba] v roli pojistitele. Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit 140 544 Kč. Zásilka obsahující oznámení o schválení úvěru ze dne 29. 4. 2021 byla zaslána žalované a uložena na poště dne 3. 5. 2021. V bodě 6 smlouvy byly ujednány sankce pro případ prodlení žalované, a to smluvní pokuty, náhrada účelně vynaložených nákladů a možnost zesplatnění dlužné částky žalobkyní. Žalované byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, informační dokument o pojistném produktu, informace o pojištění. Smlouva byla podepsána žalovanou SMS kódem. 7. Dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru upravoval způsob uzavření smlouvy účastníky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Bylo ujednáno, že žalovaná dokumenty týkající se úvěru, které budou zaslány elektronicky na její e-mailovou adresu, podepíše tak, že zašle na telefonní číslo žalobkyně SMS zprávu, která bude obsahovat její jméno a příjmení, jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na bankovní účet žalované. Dokument byl žalovanou podepsán dne 28. 4. 2021 jedinečným kódem [číslo]. Další informace byly popsány v dokumentu s názvem„ Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru. 8. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr 50 000 Kč vyplacen dne 28. 4. 2021 na účet žalované uvedený ve smlouvě. Dle karty klienta žalovaná ke dni 25. 4. 2022 na úvěr nepravidelnými splátkami uhradila celkem částku 23 359 Kč, poté přestala dluh hradit. 9. Dopisy ze dne 16. 2. 2022 a dne 17. 1. 2022 žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v důsledku nesplácení splátek. Dopisem ze dne 20. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných splátek a smluvní pokuty a upozornila ji na zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána téhož dne. 10. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 28. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy sdělila, že je zaměstnána s čistým příjmem 24 189 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 860 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) byly ohodnoceny částkou 3 384 Kč měsíčně. Žalovaná bydlela u rodičů. Jiné výdaje žalovaná netvrdila. Z výpisu z účtu za období od 1. 1. 2021 do 28. 4. 2021 soud zjistil, že žalované byla dne 13. 1. 2021 poukázána na účet žalované mzda ve výši 29 245 Kč, dne 12. 2. 2021 mzda 21 677 Kč, dne 15. 3. 2021 mzda 21 645 Kč a dne 14. 4. 2021 mzda ve výši 41 632 Kč. Dále byl doložen výpis žalované z NRKI se skóre 492 (nízké riziko), záznam z registru SOLUS, kterým žalovaná neprocházela a občanský průkaz žalované. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situac