7 C 21/2020-71 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem bytu [číslo] v budově [adresa] [obec], jež je uveden na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Tvrdil, že předmětný byt je v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] zapsán v společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], což je v rozporu s právem. Žalobce a žalovaná ještě před rozvodem manželství uzavřeli dne [datum] dohodu manželů o vypořádání zrušeného společného jmění manželů. Téhož dne uzavřeli formou notářského zápisu u [anonymizováno] [příjmení] v [obec] dohodu manželů o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu oddělených jmění. Žalobce poukázal na znění prvního odstavce článku III. dohody manželů o vypořádání zrušeného společného jmění manželů ze dne [datum], který zní:„ [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] mají ve společném jmění manželů družstevní podíl v družstvu [ulice] bytové družstvo občanů v [obec] se sídlem [adresa], [IČO], zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. Dr 92 (dále jen družstvo) spojený s právem nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] [ulice], [obec]. Smluvní strany se dohodly, že výlučným vlastníkem tohoto podílu se stane po smluvení režimu oddělených jmění [celé jméno žalobce]“ Zápis v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] neodpovídá skutečné vůli stran, která je nepochybná, když v tomto citovaném ustanovení dohody si účastníci sjednali, že se vlastníkem bytu stane žalobce. Žalobce připouští, že byt je v dohodě nesprávně označen. Žalovaná nyní požaduje převod bytu do svého výlučného vlastnictví, čímž dle žalobce hrozí spory – žalobce poukázal na spor, který žalovaná již vyvolala – jedná se o žalobu na zaplacení částky 12.000 Kč, kterou žalovaná po něm požaduje z titulu bezdůvodného obohacení. Řízení je u Okresního soudu v Jičíně vedeno pod sp. zn. 105 C 7/2019. Žalobce poukázal na judikaturu soudů vztahující se k označení nemovitých věcí v právních jednáních, jakož i na výkladové pravidlo zakotvené v ustanovení § 574 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dle něhož je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítala, že k podání určovací žaloby neexistuje naléhavý právní zájem, v katastru nemovitostí je sporný byt stále psán v SJM, tedy část majetku vypořádána po rozvodu nebyla, a proto měla být podána žaloba na vypořádání. Dále namítala, že pokud žalobce chtěl předmětnou dohodou převést byt, žalovaná převést byt nechtěla, jejím úmyslem bylo převést družstevní podíl k bytu. Pokud tedy nebyla mezi účastníky shoda ohledně předmětu dohody, potom dohoda ohledně bytu nemohla být uzavřena a jedná se o tzv. zdánlivou smlouvu ve smyslu § 551 o.z.. Poukázala na text dohody, kdy všechny nemovitosti jsou řešeny v čl. II. smlouvy, zatímco družstevní podíl k bytu je řešen zcela samostatně v článku III. smlouvy. Text tohoto článku III. je zcela jednoznačný, dle jejího názoru jej není třeba zvláštním způsobem interpretovat, jak se o to snaží žalobce. Na základě tohoto článku nikdy nemohlo k převodu vlastnického práva k bytu dojít. Z textu předmětné smlouvy zcela jednoznačně vyplynulo, že došlo k převodu družstevního podílu. O tomto dle jejího názoru byl přesvědčen i žalobce, který navíc veškeré záležitosti spojené s převodem zařizoval. Poukázala na to, že předmětem dohody byly i jiné nemovitosti, ohledně kterých následně žalobce dohodu předložil katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva. Ohledně předmětného bytu to neučinil a katastrálnímu úřadu návrh nepodal, z čehož je třeba usuzovat, že se ještě dlouhou dobu po uzavření smlouvy domníval, že se stal vlastníkem družstevního podílu v družstvu. V době uzavření smlouvy však žádný družstevní podíl neexistoval, předmětem smlouvy je tedy plnění nemožné - jedná se o počáteční nemožnost plnění ve smyslu § 580 odst.2 o.z., tudíž dohoda je dle jejího názoru neplatná. V čl. III dohody o vypořádání zrušeného společného jmění manželů není žádná nemovitost popsána, zcela jednoznačně se hovoří o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu občanů v [obec] spojeném s právem nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] [ulice], [obec]. Předmětem vypořádání je věc, která svou typologií zakládá naprosto odlišná práva a povinností zúčastněných stran. Žalovaná poukázala na to, že převádí-li se družstevní podíl, je s ním spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází tak k převodu nájmu družstevního bytu anebo k převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených. Ke dni uzavření smlouvy se nabyvatel stává vlastníkem družstevního podílu, jenž je v poměrech právní úpravy nehmotnou movitou věcí. Převodem družstevního podílu pak v konečném důsledku dochází ke změně v okruhu členů družstva. 3. Žalovaná tvrdí, že to byl žalobce, kdo advokátce, která sepisovala dohodu, předložil podklady ke smlouvě, že ona neměla možnost tyto podklady přezkoumat. Navíc tvrdí, že na její straně chyběla i svoboda vůle podepsat dohodu, neboť ze strany žalobce na ni byl činěn nátlak, dohodu musela uzavřít. Nátlak spočíval v tom, že pokud by dohodu nepodepsala, dostala by o 100 000 Kč méně za každý den, než co je uvedeno v dohodě. Téhož dne, co byla uzavřena dohoda, byl také ukončen její pracovní poměr u žalobce. Dohodu považuje za neplatnou nejen z nedostatku vůle ji podepsat, ale i z důvodu omylu a posléze i z důvodu nemožnosti plnění. Tvrzení navrhuje prokázat dohodou o rozvázání prac. poměru a dohodou o dětech, která byla rovněž sepsána v advok. kanceláři [anonymizováno] [příjmení], které žalobce připravil spolu se smlouvou o vypořádání k podpisu na jeden den. 4. Dnem [datum] je datována v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec] sepsaná a oběma účastníky podepsaná dohoda manželů o vypořádání zrušeného společného jmění manželů. Předmětem vypořádání byly mimo jiné nemovité věci nacházející se v katastrálním území Nová Paka – jedná se o bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] a s ní spojený spoluvlastnický podíl na společných částech domu a na pozemku parc. č. 1931, vše zapsáno na [list vlastnictví], [list vlastnictví] a o pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] – výlučným vlastníkem všech těchto nemovitostí se stal žalobce. Předmětem vypořádání byly i nemovité věci nacházející se v kat. území [anonymizováno], [územní celek] – jedná se podíl o velikosti ideální poloviny celku pozemku parc. č. st. 386,jehož součástí je budova [adresa] – rodinný dům a o ideální polovinu pozemku parc. [číslo] – výlučným vlastníkem podílu na těchto nemovitostech se stala žalovaná. V čl. III dohody je uvedeno, že účastníci mají ve společném jmění manželů družstevní podíl v Stavebním bytovém družstvu občanů v [obec] spojený s právem nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] [ulice], [obec] – smluvní strany se dohodly, že výlučným vlastníkem tohoto podílu se stane žalobce. Strany se současně dohodly, že po sepisu notářského zápisu, kterým bude mezi nimi smluven režim oddělených jmění, podepíšou dohodu o převodu družstevního podílu vyhotovenou družstvem, a to nejpozději do [datum]. Žalobce se stane výlučným vlastníkem tohoto družstevního podílu vůči družstvu předložením smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu. Veškeré náklady spojené s převodem hrazené družstvu uhradí žalobce. Ve smlouvě je uvedeno, že movité věci mají strany již rozdělené, kromě [značka automobilu], jehož vlastníkem se stane žalovaná. Každá ze stran si také ponechá veškeré movité věci a finanční prostředky včetně závazků a pohledávek získaných z vlastní podnikatelské činnosti, jakož i finanční prostředky uložené na bankovních a jiných účtech znějících vždy na své jméno. Co se týče vypořádacího podílu, žalobce se zavázal zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 1.730.000 Kč způsobem uvedeným v dohodě. 5. Dnem [datum] je datován v notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – notářky v [obec] – sepsaný notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], jehož obsahem je mezi účastníky sporu uzavřená dohoda manželů o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu oddělených jmění. Účastníci oddacím listem tehdy prokázali, že jsou manželé, jejichž manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Oba shodně prohlásili, že s účinností ode dne [datum] jejich manželské majetkové právo podléhá smluvenému režimu a sjednávají si pro své vzájemné majetkové vztahy v manželství režim oddělených jmění ve smyslu § 717 a násl. občanského zákoníku. Jakýkoliv majetek nabytý jedním z manželů ode dne [datum] bude nadále výlučným majetkem toho, kdo jej získal. Stejně tak dluhy či závazky jednoho z manželů jsou ode dne [datum] výlučným dluhem a závazkem toho, kdo jej sjednal nebo uzavřel. Zápis je oboustranně podepsán. Dohoda o manželském majetkovém režimu byla dne [datum] v