11 C 99/2023-69 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 17. 2. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 8.200 Kč, úroku z prodlení ve 798,12 Kč, úroku ve výši 11.038,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.200 Kč za dobu od 30. 9. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč, částky 4.100 Kč. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 17. 6. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.200 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8.955,22 Kč, úrok z úvěru. Tyto částky a jistinu měl žalovaný uhradit do 17. 7. 2021. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetu. Žalovaný úvěr čerpal, ale poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. 2. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce po žalovaném požadoval zaplatit nevrácenou jistinu 8.200 Kč, kapitalizovaný úrok 11.038,93 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 798,21 Kč, úrok z prodlení z částky 8.200 Kč za dobu od 30. 9. 2022, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 288 Kč za 4 telefonické hovory po 72 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení smluvní pokuty 4.100 Kč za neuhrazení pohledávky v termínu splatnosti ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení s úhradou. 3. Žaloba společně s předvoláním k jednání dne 19. 7. 2023 byla žalovanému doručena dne 8. 6. 2023 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 19. 7. 2023 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se vždy z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 562 odst. 2 o.z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 5. § 86 z.č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným 17. 6. 2021 smlouvu o úvěru. K uzavření úvěrové smlouvy žalobce uvedl:„ Proces poskytnutí finančních prostředků žalovanému (k tomu prosím vizte čl. III. smlouvy) byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail: [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu. V následující sekci vyplnil žalovaný údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný [příjmení] své IČ, jakož i výši svého příjmu. V následující sekci žalovaný vyplnil údaje o kontaktní osobě a v poslední sekci pak i číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, když celý text byl žalovaný povinen si přečíst, tak aby věděl jaká práva, povinnosti či případné právní dopady plynou pro něj z předmětného dokumentu a následně po odsouhlasení předmětné smlouvy z vlastní vůle byl žalovaný povinen na důkaz svého souhlasu s předmětnou smlouvou tuto odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Po odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru následovalo v jednotlivých a oddělených krocích zcela shodně, jak je výše popsáno, seznámení a odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů ze strany žalovaného, a to Ujednání a Čestného prohlášení Klienta, když i tyto všechny Související dokumenty byl žalovaný povinen si důkladně přečíst, porozumět jim a tuto skutečnost stvrdit zaškrtávacím čtverečkem pod jednotlivými dokumenty. Po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: [číslo]. Tento unikátní kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalovaného. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění tak byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru, k tomu prosím vizte čl. III. odst. III. 1.8. smlouvy. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu, který měl omezenou dobu platnosti na 48 hodin. K uvedenému prosím vizte čl. III. 2. smlouvy. Na základě údajů poskytnutých žalovaným v rámci shora popsaného procesu pak původní věřitel ověřoval schopnost a možnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr.“ 9. Tyto skutečnosti o uzavření úvěrové smlouvy a ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce pouze tvrdil. Pro soudní rozhodnutí je ale nutné tyto skutečnosti nejen tvrdit, ale hlavně prokázat. 10. Žalobce dostatečným způsobem nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla jeho právním předchůdcem ve smyslu § 86 z.č. 257/2016 Sb. prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobce pouze tvrdil, že tak bylo učiněno. Uvedl, že právní předchůdce žalobce na základě údajů poskytnutých žalovaným ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Že by tak právní předchůdce žalobce učinil, jak přitom postupoval a k jakým došel zjištěním, doloženo nebylo. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná. K této neplatnosti soud přihlížel z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C - 679/18 z 5. 3. 2020. 11. Navíc nebylo prokázáno, že došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy o úvěru ve znění, jak je žalobce předkládá. Nebylo dostatečně prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru a to ani dle § 561 odst. 2 o.z. protože nebylo doloženo, že žalobcem předkládané záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému - smlouva o úvěru byly chráněny proti změnám. Nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy užity prostředky zakládající odpovídají úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS. 12. Z výše uvedených důvodů nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému ulož