7 C 267/2023-60 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 23 004 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že 11. 8. 2022 byla mezi stranami sporu uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet převedl na účet dne 11. 8. 2022 částku 18 600 Kč se splatností dne 10. 9. 2022. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit jednak částku 18 600 Kč a jednak poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 836 Kč. Smlouva je oboustranně podepsána, žalobce smlouvu podepsal elektronickým podpisem, žalovaný autorizačním PIN kódem, který mu zaslal žalobce formou SMS zprávy. Žalovaný žalobci zaplatil částku 10 000 Kč, kterou žalobce zaúčtoval na smluvní pokutu 7 068 Kč požadovanou žalobcem ve výši 0,1% denně z dlužné částky 18 600 Kč ode dne 11. 9. 2022 do podání žaloby, tj. do dne 26. 9. 2023, na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (jedná upomínka á 500 Kč) a částečně na úhradu poplatku za poskytnutí zápůjčky.2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal, tvrdil, že pohledávku žalobce uhradil, a to prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, a , právnická osoba, . Ani přes výzvu soudu žádné důkazy na podporu svého tvrzení žalovaný nepředložil ani neoznačil.3. Žalobce na prokázání svých tvrzení soudu předložil listinu datovanou dnem 10. 8. 2022 a nazvanou jako smlouva o zápůjčce, kde jako smluvní strany vystupují na straně věřitele žalobce a na straně dlužníka žalovaný. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na účet č. , č. účtu, bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 18 600 Kč s tím, že žalovaný se zavázal půjčenou částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 836 Kč žalobci vrátit nejpozději do 10. 9. 2022. Celková částka k vrácení činila 23 436 Kč. U podpisu žalovaného je uveden PIN kód 4836, o němž žalobce tvrdil, že byl žalovanému zaslán formou SMS zprávy. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobce podepsané stejným způsobem jako smlouva.4. Žalobce soudu předložil potvrzení , Anonymizováno, ., ze které vzal soud za prokázané, že dne 11. 8. 2022 byla z účtu žalobce zaslána na účet č. , č. účtu, částka 18 600 Kč.5. Žalobce předložil potvrzení, že z účtu , číslo účtu, byla 27. 4. 2022 zaplacena na jeho účet ze strany žalovaného částka 1 Kč.6. Ze zprávy Raiffeisen bank a.s. vzal soud za prokázané, že jediným majitelem a disponentem s osobním účtem č. , č. účtu, byl ke dni 11. 8. 2022 žalovaný. Dne 11. 8. 2022 byla na účet připsána platba 18 600 Kč. Dne 1. 1. 2022 společnost Equa Bank a.s. zanikla v důsledku fúze sloučením se společností , Anonymizováno, , která se tak stala právním nástupcem společnosti , právnická osoba, .7. Dny 17. 9. 2022, 24. 9. 2022, 1. 10. 2022, 10. 10. 2022 a 25. 10. 2022 jsou datovány upomínky žalobce adresované žalovanému k zaplacení dlužné částky.8. Na výzvu soudu žalobce nepředložil žádnou listinu ani neoznačil žádný důkaz, kterým by prokázal prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet před jeho poskytnutím. Soudu pouze zaslal ofocený občanský průkaz žalovaného.9. Dnem 22. 8. 2023 je datována předžalobní výzva k zaplacení dluhu psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalovanému, kde žalobce žalovaného vyzývá k zaplacení částky 23 268 Kč a nákladů řízení do tří dnů ode dne doručení upomínky. Současně byl žalovaný upozorněn na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě, že dluh žalobci neuhradí. Odeslání výzvy žalobce prokázal poštovním podacím lístkem potvrzeným poštou , právnická osoba, dne 22. 8. 2023.10. Ve smluvním vztahu žalobce vystupoval na straně podnikatele, žalovaný na straně spotřebitele.11. Soud danou věc posuzoval dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli na základě žádosti žalovaného smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému ve shora uvedeném dni zápůjčku v celkové výši 18 600 Kč. Žalovaný žalobci vrátil částku 10 000 Kč. Byť žalobce v žalobě tvrdil, že před poskytnutím úvěru prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, k tomuto svému tvrzení neposkytl žádný důkaz. Navíc žalobce neprokázal, že PIN kód , Anonymizováno, uvedený na smlouvě v kolonce podpis klienta byl přidělen právě žalovanému pro podpis dokumentů.16. S ohledem na shora uvedené a na znění § 86 odst. 1 a 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. považuje smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou a věc posuzoval dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Žalovanému byla žalobcem na základě neplatné smlouvy proplacena částka 18 600 Kč. O tuto částku se žalovaný na úkor žalobce obohatil, a proto je povinen uvedenou částku žalobci vrátit. Žalovaný dle tvrzení žalobce žalobci vrátil 10 000 Kč, k doplacení tak zbývá částka 8 600 Kč. V této výši bylo žalobě vyhověno. Co se týče zbývajících 14 404 Kč, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Pokud žalobce žalovaným zaplacenou částkou 10 000 Kč umořoval poplatky za upomínky, smluvní pokutu či částečně poplatek za poskytnutí zápůjčky, konal tak neoprávněně, s ohledem na neplatnost smlouvy nebyl k takovému postupu žádný důvod.19. Ohledně zbývající částky 14 404 Kč včetně příslušenství z této částky tedy soud považuje žalobu za nedůvodnou, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku ad II tohoto rozsudku.20. Žalovaný neprokázal, že by žalobci pohledávku zcela zaplatil. Žádný důkaz v tomto směru soudu nepředložil, ačkoliv byl k takovému postupu soudem vyzván.21. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Zákonný úrok z prodlení z přiznané částky byl žalobci přiznán ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky.22. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Z velké části úspěšný žalovaný by měl právo na náhradu poměrných nákladů od žalobce, žalovanému však náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku ad III tohoto rozsudku.23. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.