9 C 33/2024-79 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 53 666,37 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 6. 8. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr který mohla čerpat až do výši 50 000 Kč. Žalovaná měla hradit úvěr v minimálních měsíčních splátkách ve výši které jí byly sděleny prostřednictvím rozpisu plateb dostupný na stránkách účtu , právnická osoba, , webové stránky, . Žalovaná se zavázala uhradit s tím smluvní úrok, dála také poplatky a náklady. Žalovaná svoji povinnost neplnila, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 18. 1. 2023. Dne 21. 9. 2023 došlo k uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalobkyní o postoupení pohledávky. Změna věřitele byla žalované oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 46 810,26 Kč, úrok z prodlení z této částky od 19. 1. 2023 do 27. 9. 2023 do zaplacení kapitalizovaný částkou 4 921,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 733,97 Kč a 6 856,11 Kč (za období před splatněním pohledávky), úrok 29,67 % ročně z částky 46 810,26 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení z této částky od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p. a.2. Žaloba společně s předvoláním k jednání dne 1. 11. 2024 byla doručena žalované dne 14. 10. 2024 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 6. 8. 2022 dohodly s odkazem na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na tom, že žalované bude poskytnut úvěr až do výši 50 000 Kč a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí v měsíčních splátkách vždy do každého 7. dne v měsíci ve výši dle rozpisu plateb dostupného na účtu , právnická osoba, , webové stránky, .4. Z předložených Poštovních poukázek (č.l. 55 – 56 spisu) bylo zjištěno, že žalované byl v období od 16. 6. 2022 do 15. 8. 2022 vyplácen Českou správou sociálního zabezpečení invalidní důchod ve výši 9 195 Kč měsíčně a v červenci 2022 jí byla vyplacena Úřadem práce ČR dávka ve výši 880 Kč.5. Z výpisu z účtu (č. l. 59–62 spisu), kde není identifikováno číslo účtu ani jméno majitele účtu za období od 2. 8. 2022 do 28. 6. 2022 bylo zjištěno, že je zde množství vkladových plateb ve výši položek 100 Kč od , jméno FO, a dále několik příchozích plateb ze společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba, . s tím, že se jedná o gambling. Dále za stejné období je zde množství odchozích plateb společnostem , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, s tím, že jde o platby na gambling.6. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno, že její pohledávka byla postoupena na žalobkyni.7. Ze zprávy , právnická osoba, . (č. l. 66 spisu) bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, , jejímž vlastníkem je žalovaná byla dne 6. 8. 2022 připsána z účtu č. , č. účtu, částka celkem 50 000 Kč.8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupoval s odbornou péčí a splnil svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Právní předchůdce měl dle vyjádření žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované tak, že vzal v úvahu sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů tj. ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací, zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalované. Zkoumal transakce na běžném účtu žalované a také z dokladů o příjmech žalované (složenek) a z těchto údajů získal ucelené informace o finanční situaci žalované. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jenž vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku k tomu viz. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nevěnoval náležitou odbornou pozornost při zjišťování údajů o majetkových poměrech žalované vůči jejím schopnostem úvěr splácet. Je zřejmé, že žalovaná je invalidní důchodkyně s příjmem nižším než 10 000 Kč měsíčně. Příjem z gamblingu rozhodně soud nemůže považovat za regulérní. Jinak soudu nebyly poskytnuty žalobkyní žádné informace o sociálních poměrech žalované (kde bydlí a s jakými náklady na bydlení, zda se ještě někdo podílí na jejích nákladech na bydlení apod) ani žádné jiné skutečnosti o její osobě. I kdyby soud počítal s tím, že tyto její náklady jsou minimální, je zcela zřejmé, že příjem žalované může sotva stačit ke krytí jejích základních životních potřeb. Nad to s ohledem na výpis z jejího účtu je zřejmé, že se jedná o osobu, které provozuje gambling (byť z předloženého výpisu neplyne, že by se jednalo o její účet, nicméně to tvrdí žalobkyně). Pokud právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované pouze tímto způsobem a vyhodnotil tyto skutečnosti, kladně, tak to činil ledabyle bez řádné pečlivosti a svoji povinnost ve smyslu § 86 odst. 1 ZS zanedbal. Předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.15. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o