Žalobce (jako provozovatel distribuční soustavy) se po žalovaných domáhal zaplacení částky 22 004,83 Kč spolu s příslušenstvím․ Žalobce v řízení tvrdil, že dne 14.9.2023 byla podána žádost obchodníka s plynem (, právnická osoba, ) o ukončení distribuce plynu do odběrného místa č. , číslo, na adrese , adresa, z důvodu nezajištění dodávky (smluvní ukončení) plynu. Datum ukončení dne 28.9.2023, což je poslední den platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a předchozím zákazníkem. Žalovaní 1) a 2) však měli pokračovat v odběru plynu na úkor žalobce až do 28.3.2024, kdy byl plynoměr odmontován. A to přesto, že byli na neoprávněnou distribuci upozorněni, žalovaná č. 2 prokazatelně oznámením ze dne 6.3.2024. Skutečnost, že žalovaní na předmětném odběrném místě žili je dokazována i vyjádřením vlastníka nemovitosti. Od 29. 9. 2023 do 28.3.2024 tak žalovaní měli plyn odebírat neoprávněně v rozsahu 786 m3, tj. dle z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě 4 565 m3 a koncový stavem plynoměru 5 351 m³. Fakturou č. , hodnota, mělo dojít k vyúčtování částky 22 004,83 Kč za neoprávněný odběr plynu, splatnost dne 17. 6. 2024. Žalovaní byly k úhradě žalované částky neúspěšně vyzvání, přičemž žalovaná č. 2 předžalobní výzvou odeslanou dne 4.10.2024.2. Žalovaný č. 1 se k žalobě nevyjádřil.3. Žalované č. 2 byl ustanoven soudem opatrovník pro řízení, neboť není pro svůj zdravotní stav schopna hájit svá práva. Opatrovník žalované namítl, že není prokázáno, že žalovaná neoprávněně odebírala plyn. Neměla faktickou dispozici s nemovitostí a s ohledem na svůj zdravotní stav ani nemohla obsluhovat spotřebiče v domácnosti, když není schopna se o sebe postarat. Žalovaná neměla možnost ovlivnit, zda je odběr plynu smluvně zajištěn. Dále rozporoval uplatněný rozsah odebraného plynu, když počáteční stav byl dopočítán automatickým propočtem, tj. fikcí. Skutečnost, že dluh je v současnosti splátkami hrazen třetí osobou není uznáním dluhu. Závěrem soudu navrhl, aby soud zvážil dohodu uzavřenou mezi žalovaným č. 1 a paní , jméno FO, , která nakládala s finančními prostředky žalované č. 2. Na základě dohody měl energie hradit žalovaný č. 1. Opatrovník apeloval, aby případně soud zvážil moderaci nárokované částky s ohledem na věk a zdravotní stav žalované č. 2 a uložil povinnost k úhradě ve splátkách., právnická osoba, průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, pro úhradu dluhu provedenou po podání žaloby, což doložila výpisem z účtu. Proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil usnesením na č.l. 98, tj v částce 12 000 Kč.5. Následně podáními ze dne 14.5.2026 a ze dne 22.5.2026 opět pro částečné úhrady v částce 6 000 Kč vzala žalobu zpět, což doložila výpisy z účtu. Předmětem řízení tak zůstala částka 4 004,83 Kč s příslušenstvím.6. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 4.6.2026, kdy soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného č. 1.7. Provedeným dokazováním bylo po skutkové stránce prokázáno, že obchodník s plynem (Innogy energie s.r.o.) požádal žalobce o ukončení dodávek plynu do odběrného místa č. , číslo, na adrese , adresa, ke dni 28.9.2023, neboť na následující období nebyly dodávky smluvně zajištěny (viz žádost o ukončení distribuce na čl. 9). S tím, že stav odebraného plynu do tohoto data byl stanoven dle údajů předchozího zákazníka a obchodníka s plynem v hodnotě 4 565 m3 (viz fotografická dokumentace na č.l. 125 a návrh na ukončení smlouvy o dodávkách plynu na čl. 126 – 127). Z protokolu o demontáži dále plyne, že dne 7.11.2023 se žalobce pokusil plynoměr poprvé demontovat, avšak neúspěšně – zákazník nepřítomen (viz protokol a fotografická dokumentace). Žalobce na odběrné místo dodával plyn až do skutečné demontáže měřícího zařízení, která byla provedena dne 28.3.2024, přičemž stav měřícího zařízení uváděl hodnotu 5 351 m³ (viz protokol o demontáži na čl. 7 – 8). Žalobce fakturou za neoprávněný odběr 786 m3 plynu na předmětném odběrném místě vyúčtoval částku 22 004,83 Kč, a to za období od 29. 9. 2023 do 28. 3. 2024, s datem splatnosti 17. 6. 2024. Uvedenou fakturu odeslala dne 3.6.2024 (viz faktura č. , hodnota, včetně dokladu o odeslání). Žalovaný č. 1 o neoprávněném odběru prokazatelně věděl, což plyne z monitorovaného hovoru ze dne 23.10.2023 (viz mimo jiné monitorovaný hovor ze dne 23.10.2023). Žalobce také zaslal žalované č. 2 oznámení ze dne 6. 3. 2024 o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu v období od 29.9.2023 (viz oznámení včetně dokladu o odeslání a doručení).8. Oba žalovaní byt prokazatelně obývali a užívali v období od srpna roku 2023 do konce března roku 2024. Uvedené vyplývá zejména z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným č. 1 jakožto nájemcem a vlastníkem bytu panem , jméno FO, , která byla uzavřena dne 1.8.2023 a výzvou k vyklizení bytu ze dne 28.3.2024, kterou byl žalovaný č. 1 vyzván k vyklizení předmětné bytové jednotky. (viz nájemní smlouva a výzva k vyklizení. Dále je tato skutečnost podpořena vyjádřením vlastníka, ze kterého plyne, že oba žalovaní nepředali byt vlastníkovi ještě „dlouho“ po uplynutí doby k vyklizení, která končila dne 1.5.2026 (viz č.l. 135 spisu). Konečně, uvedený závěr vyplývá i z výslechu svědkyně , jméno FO, , která je dcerou žalované č. 2 a matkou žalovaného č. 1, neboť uvedla, že žalovaná č. 2 v bytě bydlela spolu s žalovaným č. 1, který se o ni staral (viz výpověď , jméno FO, ). Žalovaní tedy bytovou jednotku obývali nejméně až do skutečné demontáže měřícího zařízení, která byla provedena dne 28.3.2024, přičemž stav měřícího zařízení uváděl hodnotu 5 351 m³ (viz protokol o demontáži na čl. 7 – 8). Žalovaní byli před podáním žaloby výzvou odeslanou dne 7.9.2024 a dne 4.10.2024 vyzváni k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby (viz výzva k úhradě pohledávky na č.l. 11, 12, 13, včetně podacích lístků na čl. 15, 16, dále výzva ze dne 4.10.2024 na č.l. 17 – 18 včetně lístků na č.l. 23 a 24). Za žalovanou č. 2) hradila částečně dluh , jméno FO, viz částečné úhrady na čl. 96, 122, 123, 133, která použila prostředky z důchodu žalované č. 2, k nimž má dispoziční právo (viz výpověď , jméno FO, ).9. Z výslechu , jméno FO, soud dále zjistil, že měla s žalovaným č. 1 dohodu, že v předmětném bytě v , adresa, bude nájemné hradit žalovaná 2) a žalovaný 1) bude hradit energie, tzn. elektřinu a plyn. Žalovaná č. 2 se o sebe není schopna postarat, trpí dlouhodobě demencí. Ví, že nějaké finanční prostředky má, ale neumí s nimi nakládat, resp. má bankovní účet, ale ten fakticky ovládá , jméno FO, a z něho si přeposílá peníze na svůj účet, které dále přerozděluje podle potřeb žalované 2). Tzn. v předmětné době je zasílala žalovanému 1) na úhrady nájemného a nyní je zasílá pečovatelskému domu na , adresa, na úhradu pobytu. Finanční prostředky svědkyně zasílala žalobkyni do konce roku 2025 a následně začala opět s úhradami od března 2026 ve výši 2 000 Kč. Uvedené prostředky čerpá právě z důchodu žalované 2). Ví, že žalovaný 1) na dluh ničeho nehradí.10. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon, dále jen „energetický zákon“) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.11. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.12. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalobce svá tvrzení dostatečně prokázal jednotlivými dokumenty, dále byly skutečnosti prokázány i výslechem svědkyně , jméno FO, . Žalovaní na odběrném místě č. , číslo, na adrese , adresa, žili a využívali dodávek plynu od žalobkyně po celo účtovanou dobu od 29. 9. 2023 do 28.3.2024, aniž by k tomu měli právní důvod (§ 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona) a jsou proto povinni uhradit vzniklou škodu, což doposud zcela neučinili, a to ani na základě předžalobní výzvy. Bez právní relevance zůstaly námitky opatrovníka žalované č. 2, když sice bylo prokázáno, že se o sebe žalovaná není schopna sama starat, potažmo ovlivnit sjednání dodávek plynu, neboť podstatné je to, že plyn byl do nemovitosti dodáván, když zde bydlela, fakticky tak z jeho dodávek profitovala (například topením). Na uvedený závěr nemohla mít ani vliv dohoda patrně uzavření mezi žalovanými a , jméno FO, , neboť jde o dohodu, která nezahrnovala žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaní dlužnou částku dosud nezaplatili, dostali se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobce tak má podle § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobci náleží vůči žalovanému č. 1 ode dne následujícího po splatnosti faktury (18.06.2024) do zaplacení. Vůči žalované č. 2 pak prodlení ode dne 17.10.2024, a to na základě odeslané předžalobní výzvy.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 101 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 6 úkonů právní služby, sestávající z částky 2 020 Kč za každý z 4 úkonů ( převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba a první částečné zpětvzetí) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., dále z částky 1 540 Kč za každý z 4 úkonů právní služby (1x vyjádření ve věci, 2x zpětvzetí žaloby, 1x účast na jednání), dále včetně 8 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 840 Kč ve výši 3 746,40 Kč. Celkem tak náklady včetně soudního poplatku činí 22 687,40 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).14. S ohledem na souhlas žalobkyně soud stanovil povinnost k úhradám dluhu dle výroku II a IV. ve splátkách po 2 000 Kč dle § 160 o.s.ř., neboť je to v možnosti , jméno FO, , která o tyto splátky požádala a bude je jménem žalované č. 2 hradit. Co do výroku III. soud splátky nestanovil, neboť na straně žalovaného č. 1 pro takový postup neshledal naplněné podmínky.