3 C 98/2021-36 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 8.364,06 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené s původním věřitelem společností [právnická osoba] Po provedeném dokazování soud došel ke skutkovému závěru: Před uzavřením smlouvy o zápůjčce obchodní zástupce společnosti [právnická osoba] se dotazoval žalované na její osobní poměry a její příjmové a výdajové poměry. Zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaná uvedla, že je v domácnosti na mateřské dovolené s pravidelným měsíčním příjmem [částka]. Jako další čisté příjmy domácnosti uvedla žalovaná částku [částka]. Žalovaná uvedla běžné měsíční výdaje ve výši 5.000 Kč, a dále externí splátky zápůjček žadatele ve výši 2.500 Kč měsíčně (zjištěno ze zákaznické karty). [právnická osoba] dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] s výší zápůjčky 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 10.640 Kč, z toho zápůjčka ve výši 6.000 Kč, úrok ve výši 799 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 1.952 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 1.889 Kč, v 45 rovnoměrných týdenních splátkách ve výši 237 Kč (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). [právnická osoba] jako postupitel postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek). Oznámením ze dne [datum] oznámila společnost [právnická osoba] žalované postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Pohledávka činila 13.564,06 Kč bez příslušenství. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku). Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši 11.218,64 Kč, avšak bezvýsledně (zjištěno z výzvy k plnění a podacího lístku). Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Předchozí věřitel [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] přičemž součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky, které obsahují podrobnou specifikaci práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. [právnická osoba] jako zapůjčitel přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne [datum] k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr dle ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že předchozí věřitel [právnická osoba] jako poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované, a to zejména na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce (viz zákaznická karta na č.l. 25 spisu). Soud má za to, že si původní věřitel společnost [právnická osoba] nesplnila řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Předchozí věřitel vyšel při zjištění příjmových poměrů žadatele, že čistá mzda žadatelky, která byla mateřské dovolené, činí [částka] měsíčně. Následně však do formuláře uvedl další ostatní příjmy domácnosti ve výši [částka], aniž by však uvedl zdroj příjmů. Při zhodnocení ověřeného měsíčního příjmu žadatelky ve výši [částka] a měsíčních výdajů ve výši 7.500 Kč (2.500 + 5.000), je zřejmé, že žalovaná nedisponovala žádnými volnými prostředky pro uhrazení zápůjčky a bylo na místě žalované žádnou půjčku neposkytnout. Předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Převzala-li žalovaná částku 6.000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované činí 4.000 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalované poskytl (6.000 Kč) a částkou, kterou žalovaná již uhradila (2.000 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 4.000 Kč v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.). S ohledem na výše uvedené soud žalobu částečně zamítl co do zbylé požadované částky ve výši 4.364,04 Kč s příslušenstvím (výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měla žalovaná (62%), které však nevznikly žádné náklady. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).