103 C 11/2021-76 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení a): 1) částky 8.177 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 3.583 Kč, 2) smluvní pokuty v celkové výši 2.994 Kč za prodlení žalovaného s uhrazením šesti jednotlivých splátek a 3) paušální náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného za osm jednotlivých splátek, a to vše s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částek a za období specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku; b): 1) smluvní pokuty v celkové výši 4.233,33 Kč za prodlení s uhrazením nové jistiny úvěru a 2) úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částek a za období specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku, maximálně do částky 239.392 Kč. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi ní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s úrokem za jeho poskytnutí ve výši 167,74 % ročně v 18 měsíčních splátkách po 11.083 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjnem 2018. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 29. 3. 2020. Na úvěr žalovaný uhradil před zesplatněním částku 166.245 Kč a po zesplatnění úvěru dalších 29.666 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“). 3. Soud zjistil, že dne [datum] podepsal žalovaný – identifikovaný svým jménem, rodným číslem, číslem účtu k vyplacení úvěru ([číslo]), trvalým bydlištěm v obci [obec a číslo], [obec], adresou pro doručování [adresa žalovaného], přičemž žalobkyně připojila svůj podpis dne 26. 9. 2018; v dané listině se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr vrátit s úroky ve výši 167,74 % ročně v 18 měsíčních splátkách po 11 083 Kč a současně se zavázal uhradit částku ve výši 499 Kč za prodlení s uhrazením jakékoli splátky v délce 30 dnů, částku 200 Kč jako náklad spojený s prodlením o délce 15 dnů s úhradou jakékoli splátky, jakož i částku ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru ke dni jeho zesplatnění pro případ prodlení (č. l. 38 až 40). Dne 27. 9. 2018 byla zúčtována platba 100.000 Kč učiněná z účtu žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného, na který měl být úvěr dle smlouvy o úvěru připsán (č. l. 15). V listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA žalovaný svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdil údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru, a to pravidelný měsíční příjem od [právnická osoba] z pracovního poměru na dobu určitou ve výši [částka], že bydlí sám na základě nájemní smlouvy, přičemž jeho výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) činí 3.000 Kč a jeho životní výdaje činí 3.410 Kč (jako životní minimum) s tím, že jiné výdaje nemá, avšak nedisponuje ani dostatečnou rezervou pro překlenutí období poklesu sezónního příjmu, aniž by došlo k předlužení či nepřiměřeného strádání (č. l. 22). Průměrný čistý příjem žalovaného včetně stravného dosahoval za období červen až srpen 2018 činil [částka] (potvrzení [právnická osoba] na č. l. 43); mzda žalovaného se pohybovala kolem [částka] (výplatní pásky na č. l. 18 a 20), stravné za měsíc červenec činilo [částka] (prohlášení [právnická osoba], č. l. 44), za měsíc srpen pak [částka] (výplatní páska na č. l. 20) s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] (potvrzení [právnická osoba] na č. l. 43). Dle prohlášení na straně 5 listiny označené jako PŘEDSMLUVNÍ FORMULÁŘ (č. l. 27) provedla žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti šetření ve dvou databázích, a to databázi SOLUS, v níž nebylo uvedeno ničeho (výpis na č. l. 14), a CNCB, dle které činilo CBS skóre 313, tzn. kategorie I. (166 až 320 bodů), což odpovídá vyššímu riziku, a tedy má být úvěr výrazně limitován výší vyplacené částky, příp. zamítán (výpis na č. l. 42). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek č. 7 až 9, 13 až 18 (výzvy na č. l. 28 až 32), načež z důvodu prodlení s placením úvěru v délce 65 dnů oznámila žalovanému dopisem ze dne 29. 3. 2020 okamžité zesplatnění veškerých závazků a vyzvala ho k okamžité úhradě dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru ve výši 37.843 Kč (oznámení na č. l. 35). Dne 5. 5. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému na adresu pro doručování předžalobní výzvu (podací arch na č. l. 13), kterou ho vyzvala k úhradě žalované částky s příslušenstvím (předžalobní výzva, č. l. 22). 4. V září 2018 poskytovaly [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], tj. banky mající [pobočka], bezúčelové spotřebitelské úvěry ve výši 100.000 Kč s dobou trvání 18 měsíců, splatné v pravidelných měsíčních splátkách za úrokovou míru 9,1 %, 8,9 %, 12,9 % ročně (sdělení bank na č. l. 55 až 59). 5. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazů neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich vycházel při zjišťování skutkového stavu. 6. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci jím podepsané listiny nazvané NÁVRH NA UZAVŘENÍ SMLOUVY O ÚVĚRU/SMLOUV O ÚVĚRU dopisem adresovaným na jeho adresu pro doručování ([ulice a číslo], [obec]) a uloženým pro něj na poště dne 2. 10. 2018; uložení mu bylo téhož dne oznámeno. V uvedené listině se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úroky ve výši 167,74 % ročně v 18 měsíčních splátkách po 11 083 Kč a současně se zavázal uhradit částku ve výši 499 Kč za prodlení s uhrazením jakékoli splátky, částku 200 Kč jako náklad spojený s prodlením s úhradou jakékoli splátky, jakož i částku ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru ke dni jeho zesplatnění pro případ prodlení se zaplacením této nové jistiny. Dne 27. 9. 2018 byla zúčtována platba 100.000 Kč učiněná z účtu žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného, na který měly být peněžní prostředky dle smlouvy o úvěru připsány. Peněžní prostředky žalobkyně poskytla na základě hodnocení klienta – dle kterého činil jeho příjem z pracovního poměru na dobu určitou od 24. 5. 2018 do 30. 11. 2018 částku [částka] (za měsíce červen až srpen 2018 činil jeho průměrný čistý příjem včetně stravného [částka]; mzda žalovaného se pohybovala kolem [částka], stravné za měsíc červenec činilo [částka], za měsíc srpen pak [částka]), celkové výdaje 6.410 Kč (z toho 3.000 Kč na bydlení, 3.410 Kč životní minimum), aniž by měl dostatečnou finanční rezervu – a na základě šetření v databázích SOLUS (bez záznamu) a CNBC (skóre 313, tzn. kategorie I., 166 až 320 bodů, odpovídající vyššímu riziku, úvěr by měl být výrazně limitován výší vyplacené částky, příp. zamítán). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných splátek, následně zesplatnila úvěr a vyzvala ho k jeho zaplacení, přičemž dne 5. 5. 2021 odeslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Banky mající [pobočka] ([anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova]) poskytovaly v září 2018 spotřebitelské úvěry ve výši 100.000 Kč s dobou trvání 18 měsíců – za úrok ve výši od 8,9 % do 12,9 % ročně. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Dle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (d