11 C 118/2021-31 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum], tak jak byl v průběhu řízení doplněn, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 226,96 Kč jako dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s úrokem ve výši 29% ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od [datum] do zaplacení a částky 1 487,27 Kč jako kapitalizovaných úroků (t. j. úroku ve výši 29% ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]) a částky 1 369,42 Kč jako kapitalizovaných úroků z prodlení (tj. úroku ve výši 9% ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]) dle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí na základě informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, přičemž tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady v části této karty nazvané„ Ověřené dokumenty“. 2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu. 3. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že do předmětu podnikání žalobkyně patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] bylo prokázáno, že tato smlouva byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána dne [datum]. Dle textu listiny právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 15 000 Kč a tuto částku žalovaný při podpisu smlouvy převzal, žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 2 683 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 469 Kč, přičemž dle smlouvy byly splátky splatné vždy ke konci týdenního splátkového období a první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše poslední splátky měla činit 454 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 29 % ročně, RPSN činilo 234,69%. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Obsahem této smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu pohledávek, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na postupníka. 6. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum]. Součástí oznámení je i výzva k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vyplývajícího ze shora uvedené smlouvy. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaný dosud vrátil z poskytnutých peněžních prostředků částku 4 800 Kč. 9. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] podepsali právní předchůdkyně žalobkyně, do jejíhož předmětu podnikání patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a žalovaný smlouvu o zápůjčce [číslo] Touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu úrokem ve výši 2 683 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 469 Kč, přičemž splátky byly splatné vždy ke konci splátkového období a první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Dle žalobkyně její právní předchůdkyně zjišťovala od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce informace o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech a tyto informace ověřovala z dokladů uvedených v zákaznické kartě žalovaného. Zákaznickou kartu však žalobkyně nepředložila a ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) nekonkretizovala, jaké konkrétní poměry žalovaného byly zjištěny před uzavřením smlouvy o zápůjčce a jakým způsobem byly ověřovány. S ohledem na chybějící skutková tvrzení soud zamítl návrh na provedení důkazů výslechem osoby, která se žalovaným za žalobkyni smlouvu o zápůjčce uzavírala, a to svědkyně [jméno] [příjmení], neboť povinnost důkazní stíhá účastníka až poté, co splní povinnost tvrzení. Dne [datum] podepsala právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i žalovanou pohledávku, na postupníka. O postoupení pohledávky byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně informován v oznámení ze dne [datum] předaném k poštovní přepravě dne [datum], v oznámení byl žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu ze zápůjčky do 10 dnů od doručení oznámení. Žalovaný dosud z poskytnutých peněžních prostředků vrátil částku 4 800 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě žalované pohledávky, a to předžalobní výzvou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 19. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o.