3 C 56/2022-29 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od 8. 8. 2021 do zaplacení, a to jako bezdůvodného obohacení žalovaného. Dne [datum] totiž společnost [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na jeho účet 16 000 Kč. Následně právní předchůdkyně postoupila žalovanou pohledávku na společnost [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ta pak smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce. 2. Soud zjistil, že z účtu právní předchůdkyně bylo [datum] zasláno na účet [bankovní účet] označený jménem a příjmením žalovaného 16 000 Kč, přičemž u platby byly uvedeny [variabilní symbol], [konstantní symbol] a [specifický symbol] a vedle toho byla platba opatřena poznámkou„ Pujcka od [webová adresa] c. [číslo]“ (výňatek z výpisu z účtu právní předchůdkyně, v systému CEPR). Téhož dne byla z účtu [bankovní účet] označeného jménem a příjmením žalovaného připsána na účet právní předchůdkyně částka 0,01 Kč (výňatek z výpisu z účtu právní předchůdkyně, systém CEPR). Částka 16 000 Kč je jako celková výše jistiny úvěru uvedena i v nepodepsané listině nazvané„ Smlouva o úvěru [číslo]“, obsahující ujednání, že se právní předchůdkyně zavazuje poskytnout na požádání žalovaného, označeného v listině mj. svým jménem, příjmením, rodným číslem ([číslo]) a trvalým bydlištěm ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]), částku 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavazuje vrátit do 30 dnů od poskytnutí s tím, že za každé prodloužení o 30 dnů je žalovaný povinen uhradit poplatek 3 680 Kč (odpovídající 303,9 % RPSN za první prodloužení, 539 % za druhé prodloužení atd.); přičemž jednou z podmínek čerpání úvěru je zaslání verifikační platby žalovaným – listina označená jako Smlouva o úvěru [číslo] systém CEPR). Dále soud zjistil, že [datum] podepsali zástupci právní předchůdkyně jako„ postupitele“ a společnosti [právnická osoba] jako„ postupníka“ listinu nazvanou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ s ujednáním, že předmětem smlouvy jsou pohledávky postupitele, postupované ke dni uzavření dílčí smlouvy, vzniklé ze smluv o úvěru a specifikované v seznamu pohledávek (předmětná listina v systému CEPR), přičemž v daném seznamu je uvedena pohledávka ve výši 18 726 Kč, označená čísly [číslo] a [číslo] a jménem a příjmením žalovaného (listina označená SMLOUVA O POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK). Následně podepsali zástupci společnosti [právnická osoba] jako„ postupitele“ a žalobce jako„ postupníka“ ve dnech 7. a [datum] listinu nazvanou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ uvedených v příloze této listiny, kde je uvedena žalovaná pohledávka. V návaznosti na to vyhotovená listina označená jako„ Oznámení o postoupení pohledávek“, která je opatřena datem [datum] a jako jejíž adresát je uveden žalovaný, obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba] žalovanému, že svou pohledávku ve výši 18 726 Kč z titulu smlouvy [číslo] postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce (listina„ Oznámení o postoupení pohledávek“, č. l. 18). Téhož dne vyhotovená listina„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ obsahuje sdělení žalobce, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní a žalovaným poskytla právní předchůdkyně žalovanému 16 000 Kč jako jistinu úvěru, kterou se žalovaný zavázal uhradit včetně poplatků, s tím, že pohledávka byla postoupena na žalobce, který požaduje, aby mu žalovaný do tří dnů na tam specifikovaný účet uhradil 18 726 Kč, jinak bude pohledávka vymáhána soudně (č. l. 18 verte). 3. Z jiných než shora uvedených důkazních prostředků nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazních prostředků neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále též jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po právní stránce posoudil soud věc takto: S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 588 věty první o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú.), kterou právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. dne [datum], kdy žalovaný zaslal na účet právní předchůdkyně tzv. verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, načež právní předchůdkyní provedla platbu ve výši 16 000 Kč zúčtovanou ve prospěch žalovaného (podrobněji níže), má žalobce – na kterého společnost [právnická osoba] jakožto postupnice ve vztahu k právní přechůdkyni a postupitelka ve vztahu k žalobci postoupila žalovanou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o úvěru) smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou [datum] (§ 1879, 1880 odst. 1 o. z.) –, právo jen na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z., a to ve výši poskytnuté a nevrácené jistiny, tj. 16 000 Kč. 6. Přestože žalobce v doplnění a částečném zpětvzetí žaloby uvádí, že se zaplacení žalované částky domáhá z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, vyplývá z jím předložených listin, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru (a to ve formě úvěru dle § 2395 a násl. o. z.). Už jen ze smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] lze usuzovat na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní a žalovaným, neboť jsou v nich postupované pohledávky vymezeny jako pohledávky ze smluv o úvěrech. O uzavření smlouvy svědčí též to, že právní předchůdkyně minimálně v roce 2020 patřila mezi nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů, jak je soudu známo z úřední činnosti a jak tvrdí i žalobce. Závěr o vzniku smlouvy o spotřebitelském úvěru je podporován též oznámením o postoupení pohledávek, jímž společnost [právnická osoba] minimálně hodlala informovat žalovaného o postoupení její pohledávky na žalobce a v němž výslovně uvedla, že postoupená pohledávka vznikla z titulu smlouvy [číslo]. Nelze opomenout ani uvedení rodného čísla a místa trvalého pobytu žalovaného v nepodepsané listině označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“, přičemž se tam uvedené číslo smlouvy shoduje i s číslem uvedeným u platby 16 000 Kč provedené z účtu právní předchůdkyně právě ve prospěch žalovaného. Pro posouzení věci není rozhodné, zda