4 C 214/2021-64 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 7 235,42 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobu odůvodnil žalobce tak, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] právní předchůdce žalobce poskytl žalované prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná uhradila částku ve výši 12 300 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 235,42 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 894,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 762,03 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 235,42 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 235,42 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka ze smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], toto bylo žalované písemně oznámeno, žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ta ničeho neuhradila nad rámec částky shora. 2. Žalovaná se k návrhu ve věci samé vyjádřila podáním ze dne [datum], nárok uznala a požádala o splátky. Žalobce požádal o vydání rozsudku pro uznání, soud usnesením ze dne [datum] na čl. 32 návrh žalobce na vydání rozsudku pro uznání zamítl. 3. Ve věci proběhla ve dnech [datum], [datum] a [datum] ústní jednání. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 10 869 Kč, a to vše v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 398 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce neprokázal, že před poskytnutím půjčky řádně ověřil úvěruschopnost žalované, a to ani provedeným výslechem navržené svědkyně [příjmení], zákaznická karta nebyla soudu vůbec předložena, když nebyla dohledána ze strany žalobce. Žalovaná uhradila na půjčku částku ve výši 12 300 Kč. Pohledávka vyplývající z obou smluv včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, žalované byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění. 5. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 8. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 9. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 20. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je uvedeno shora. Postupitel přenechal žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaná zaplatila na zápůjčku částku ve výši 12 300 Kč. Zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky za služby v 60 týdenních splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření obou smluv vystupovala jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy. Zato právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Soud však má za to, že si postupitel nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, podle soudu rezignoval na jakékoliv ověření daných údajů, nemá vůbec k dispozici ani základní dokument, jako je zákaznická karta, předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o zápůjčce je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. 21. Převzala-li tedy žalovaný částku 13 000 Kč na základě neplatné smlouvy číslo, je povinna tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované činí pak částku ve výši 700 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalované poskytl (13 000 Kč) a částkou, kterou žalovaná již uhradila (2 300Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 o.z. Důvodný je tedy požadavek žalobce na zaplacení částky ve výši ve výši 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 237,90 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 700 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž o lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř, když neshledal důvody