3 C 236/2022-27 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 13.056,29 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jen původní věřitel) v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 12.000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru ve výši 10.302 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 22.302 Kč. Žalovaný se zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 1.593 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň splatnost závazku připadala na den 21. 8. 2020. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku 6.100 Kč, která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 21. 8. 2020. Ode dne 22. 8. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 11. 1. 2022. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28.082,24 Kč a skládala se z jistiny ve výši 8.918,23 Kč, smluvního úroku ve výši 635,23 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.270,10 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 809,83 Kč, inkasního poplatku ve výši 1.568,61 Kč, sankčního poplatku ve výši 3.000 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 4.500 Kč a kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení. Žalobce touto žalobou neuplatňuje postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, smluvní úrok po splatnosti úvěru, kapitalizovaný úrok z prodlení. Žalobce předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2022 vyzýval žalovaného k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovaný se neúčastnil jednání u soudu a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný požádal dne [datum] původního věřitele o poskytnutí úvěru ve výši 12.000 Kč s měsíční splátkou 1.593 Kč. Použitelný měsíční příjem žalovaného byl uveden ve výši [částka] a celkové měsíční výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši 4.600 Kč, z toho bydlení a energie 1.100 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 2.500 Kč, srážky ze mzdy, výživné 1.000 Kč (zjištěno ze žádosti o úvěr). Žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] na pracovní pozici [anonymizováno], a to na dobu určitou do 30. 11. 2019 (zjištěno z pracovní smlouvy na č.l. 21 a dodatku k pracovní smlouvě na č.l. 19 spisu). V měsíci únoru 2019 činila čistá mzda žalovaného [částka], ze které byly sraženy ostatní soudní pohledávky ve výši 2.287 Kč. Na účet žalovaného byla zaslána částka [částka] (zjištěno z výplatní pásky na č.l. 20 spisu). V měsíci březnu 2019 činila čistá mzda žalovaného [částka], ze které byly sraženy ostatní soudní pohledávky ve výši 4.545 Kč. Na účet žalovaného byla zaslána částka [částka] (zjištěno z výplatní pásky na č.l. 20 spisu). V měsíci dubnu 2019 činila čistá mzda žalovaného [částka], ze které byly sraženy ostatní soudní pohledávky ve výši 6.310 Kč. Na účet žalovaného byla zaslána částka [částka] (zjištěno z výplatní pásky na č.l. 22 spisu). Původní věřitel jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr v hotovosti ve výši 12.000 Kč při podpisu úvěrové smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit 14 měsíčními splátkami ve výši 1.593 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 22.302 Kč, z toho náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10.302 Kč, které jsou tvořeny úrokem v celkové výši 1.155 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 5.880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.107 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.160 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Původní věřitel jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a příloh). Původní věřitel oznámil žalovanému oznámením ze dne 11. 1. 2022 postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce (zjištěno z oznámením o postoupení pohledávky a podacího archu). Žalobce vyzýval předžalobní výzvou ze dne 2. 5. 2022 žalovaného k úhradě dluhu ve výši 28.082,84 Kč nejpozději do 12. 5. 2022 (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu). 4. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Původní věřitel jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle ustanovení § 2395 o.z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. Původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12.000 Kč. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – spotřebitele splácet úvěr. Soud má za to, že si původní věřitel nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. V žádosti o úvěr je uveden použitelný měsíční příjem žalovaného ve výši [částka] zjištěný za pomoci výplatních pásek žalovaného za měsíce únor, březen a duben 2019. Žalovanému však