4 C 211/2023-37 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši ve výši 46 824,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 431,94 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 25 431,94 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 677,71 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum]. 2. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy měl ověřit úvěruschopnost žalovaného, k posouzení úvěruschopnosti přitom doložil zákaznickou kartu, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, č.j. 33 ICdo 27/2021-82, rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 2. 11. 2020, č.j. 104 VSPH 506/2020-63, výstup z centrální evidence exekucí a výpis z živnostenského rejstříku obchodního zprostředkovatele. Žalobce k tomuto uvedl, že si je vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tuto svou zákonnou povinnost v každém jednotlivém případě důkladně a beze zbytku naplňuje, vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou dostupné z jeho účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Právního předchůdce žalobce v postavení předního nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky nelze srovnávat s běžným nebankovním poskytovatelem úvěrů, který nepodléhá tak razantní kontrole jako právní předchůdce žalobce, je nutné se ptát po důvodu vzniku této ochranářské legislativy a je na místě odpovědět, že byla primárně do zákona zakotvena z důvodu neobezřetného úvěrování nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů bez licence České národní banky. Věřitele v postavení předního nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů s licencí České národní banky nelze s těmito nebankovními subjekty ztotožňovat. V intencích shora uvedeného právní předchůdce žalobce také před uzavřením smlouvy s žalovaným a poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů žalovaného, kontrolou výdajů žalovaného a kontrolou výdajů žalovaného na splátky úvěru. Právní předchůdce žalobce prověřil výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. V dané věci právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam, právní předchůdce žalobce nezjistil o žalovaném žádné negativní informace. V insolvenčním rejstříku zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku, nebyla proti žalovanému vedena žádná exekuce, dlužníkem předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů, trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Právní předchůdce žalobce ověřoval příjem žalovaného, ten předložil před podpisem smlouvy pracovní smlouvu, z níž je patrné, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], na pozici zedník, žalovaný byl v uvedené společnosti zaměstnán od října roku 2019 na dobu neurčitou, žalovaný uvedl jako pravidelný čistý měsíční příjem částku 12.481 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce z doložených výplatních pásek za měsíce únor a březen roku 2020. Zástupce právního předchůdce žalobce vyplnil na základě dokumentů předložených dlužníkem před uzavřením smlouvy zákaznickou kartu ke smlouvě. Právní předchůdce žalobce po posouzení příjmu žalovaného provedl také vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného, posuzoval nejen výdaje sdělené a doložené žalovaným, ale konfrontoval je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje přitom posuzoval i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru, přičemž podrobné ověření veškerých výdajů spotřebitele je však obecně mnohem složitější než ověření příjmů. Právní předchůdce žalobce neměl ani objektivní možnost zjistit, jaká byla hotovostní rezerva žalovaného, ze které mohl žalovaný také hradit některé mandatorní výdaje, o kterých se právní předchůdce žalobce nemohl dozvědět, řadu výdajů lze individuálně zjistit právě jen od spotřebitele a je v podstatě nemožné jejich výši jakkoli dokumentárně ověřit – výdaje na potraviny, nápoje, volný čas a podobně (snaha o dokumentární ověření těchto výdajů by paradoxně nevyhnutelně vedla k jejich podcenění, protože i pečlivý spotřebitel, který od obchodníků vyžaduje a ukládá si i účtenky za drobná vydání, těžko bude mít uloženy všechny; méně pečlivý spotřebitel, u kterého bude riziko nesplácení spíše větší, nebude mít uloženy často žádné). Výdaje žalovaného byly právním předchůdcem žalobce zkoumány v souladu s vnitřními předpisy právního předchůdce žalobce, kdy byla použita schvalovací strategie pro stávající zákazníky. V rámci zkoumání výdajů byl, mimo výše uvedené, aplikován výpočet behaviorálního score, který zohledňuje platební morálku žadatele u právního předchůdce žalobce. Bylo právním předchůdcem zjištěno a ověřeno, že bonita žalovaného je dostatečná pro poskytnutí předmětného úvěru. V předmětném případě bylo žalovaným sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce věřitele ověřeno, že dlužník má odhadované měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč. K této částce právní předchůdce žalobce připočetl částku životního minima a následně vzniklou částku navýšil dle svého ekonomického modelu, přičemž výsledkem těchto propočtů bylo, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti vycházel také ze skutečnosti, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti a žije s rodiči, jak je zřejmé ze zákaznické karty. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporoval, ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil. Stejně tak se nedostavil řádně předvolaný žalobce ani jeho zástupce, svou nepřítomnost u jednání žalobce omluvil. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Předžalobní upomínkou a podacím archem bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. 5. Smlouva o postoupení s přílohou, oznámení o postoupení, výzvou k úhradě a podacím archem bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné smlouvy, ta je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem smlouvy [číslo], postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], přičemž k tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 48 502,18 Kč, která je složena z jistiny 25431,94 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 6 492,53 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 13 000,00 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 677,71 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 900,00 Kč, společně s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne [datum] odeslána výzva k okamžitému splacení dluhu, v této byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 48 502,18 Kč uhradil nejpozději do [datum]. 6. Zákaznickou kartou k žádosti ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 20 000 Kč, uvedl právnímu předchůdci žalobce, že je svobodný, má základní vzdělání, žije s rodiči, pracuje na plný úvazek u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], má čistý příjem 12 481 Kč, odhadované výdaje 2 000 Kč, pracovní poměr má na dobu neurčitou od října 2019, předložil zástupci dvě výplatnice za měsíce únor a březen 2020, v kartě je pak uvedeno, že byly ověřeny jen pracovní smlouva a výplatnice za dva měsíce. 7. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovanému vyplatil v hotovosti částku ve výši 26 000 Kč a že žalovaný uhradil částku ve výši 2 800 Kč, dále částku ve výši 2 231,94 Kč a částku ve výši 19 400 Kč, celkem tedy 24 431,94 Kč, tato tvrzení nebyla ze strany žalovaného nijak rozporována. 8. Smlouvou o úvěru, výpisem z živnostenského rejstříku zástupce právního předchůdce žalobce bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] se