7 C 55/2025-29 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále též „žaloba“), domáhá zaplacení částky 14 121 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 20. 6. 2025 do zaplacení. Žalovaná částka sestává dle žalobkyně z částky 12 000 Kč jako dlužné jistiny spotřebitelského úvěru. Dále žalovanou částku tvoří 2 121 Kč jako dlužný smluvní úrok za poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně tvrdí, že , právnická osoba, (dále jen „Právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému dne , datum, částku 12 000 Kč jako spotřebitelský úvěr na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, jejíž návrh si žalovaný přečetl prostřednictvím webového rozhraní Právní předchůdkyně, kde jej i odsouhlasil zadáním kódu, přičemž zadal své osobní údaje. Tuto částku zaslala na účet žalovaného, jak jej označil ve smlouvě. V rámci smlouvy ujednali smluvní úrok ve výši 2 121 Kč za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně dále tvrdí, že Právní předchůdkyně přezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr nahlížením do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací), respektive prověřováním bonity, avšak současně uvádí, že nedisponuje důkazy k prokázání svých tvrzení (vyjádření ze dne 9. 4. 2026 na č. l. 23). Své právo na zaplacení výsledně žalované částky žalobkyně odůvodňuje též tím, že na ni Právní předchůdkyně postoupila žalované pohledávky na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V řízení neučinil žádný úkon. Dokonce se ani nedostavil k jednání, ač k němu byl včas a řádně předvolán. K jednání se však nedostavila ani žalobkyně, jež se prostřednictvím své zástupkyně omluvila a souhlasila s rozhodnutím ve věci ve své nepřítomnosti. Při jednání tak soud postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (dále jen „o. s. ř.“) a jednal v nepřítomnosti účastníků a zástupkyně žalobkyně.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a opatřených soudem dle § 120 odst. 2 o. s. ř. učinil soud tato skutková zjištění:a. Dne , datum, odsouhlasili Právní předchůdkyně (osoba za ni jednající) a žalovaný listinu nazvanou „SMLOUVA O REVOLVINGOVÉM ÚVĚRU , Anonymizováno, Č. , hodnota, “ (dále též jen „Smlouva“) – uložena v systému CEPR – tím, že žalovaný zadal verifikační kód a postupoval dle ustanovení Smlouvy. Ve Smlouvě ujednali, že Právní předchůdkyně poskytne žalovanému (na jeho účet uvedený ve Smlouvě) 12 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, jež může opakovaně čerpat (tzv. revolvingový úvěr) s tím, že Smlouva bude trvat neurčitou dobu. Dále ujednali, že žalovaný vrátí poskytnutých 12 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách s úrokem ve výši 150 % ročně. Ve Smlouvě se uvádí, že RPSN činí 311,30 %.b. Dne , datum, byla na účet žalovaného připsána částka 12 000 Kč (sdělení , právnická osoba, . na č. l. 20). V daný den byla tato částka pod stejným variabilním symbolem zaslána z účtu Právní předchůdkyně (výpis z běžného účtu, v systému CEPR jako „, hodnota, _platba_12000_CZK.pdf“).c. Dne , datum, podepsala Právní předchůdkyně a dne , datum, žalobkyně listinu nazvanou „Rámcová smlouva o postupování pohledávek“, v níž ujednaly, že budou jednotlivými dílčími smlouvami o postoupení pohledávek vymezenými v datových páskách postupovány pohledávky Právní předchůdkyně z úvěrů poskytnutých Právní předchůdkyní (předmětná listina v CEPR). V přiloženém seznamu postoupených pohledávek je uvedena žalovaná pohledávka (v systému CEPR).d. Postoupení žalované pohledávky hodlala Právní předchůdkyně oznámit žalovanému dopisem ze dne , datum, zaslaným žalovanému prostřednictvím , právnická osoba, . a obsahujícím výzvu k uhrazení dlužné pohledávky – k datu postoupení ve výši 14 396,01 Kč (předmětné oznámení uložené v systému CEPR). Předžalobní výzvu datovanou 19. 7. 2025 (v systému CEPR) zaslala žalobkyně žalovanému také prostřednictvím České pošty, s. p. dne 23. 7. 2025 (potvrzení o odeslání zásilky žalovanému v CEPR).4. Z jiných než shora uvedených důkazních prostředků nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z jiných důkazních prostředků neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat. Při zjišťování skutkového stavu tak soud vycházel z provedených listin (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).5. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, odsouhlasili Právní předchůdkyně jako držitelka oprávnění pro poskytování spotřebitelských úvěrů (tato skutečnost je soudu známa z úřední činnosti) a žalovaný Smlouvu, na jejímž základě poskytla Právní předchůdkyně žalovanému 12 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, který mohl čerpat i opakovaně. Úvěr poskytla za úrok 150 % ročně a při RPSN 311,30 %. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek Právní předchůdkyně mj. postoupila žalované pohledávky na žalobkyni, což hodlala oznámit žalovanému dopisem ze dne , datum, zaslaným žalovanému prostřednictvím pošty a obsahujícím výzvu k uhrazení dlužné pohledávky. Dne 23. 7. 2025 zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím pošty předžalobní výzvu datovanou 19. 7. 2025.6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů:Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. ve znění účinném od 1. 1. 2024 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. ve znění účinném od 1. 1. 2024 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 87 odst. 2 z. s. ú. ve znění účinném od 29. 5. 2022 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.Dle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytvářen