2 C 82/2021-212 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobce se žalobou, došlou soudu dne 23. 4. 2021, domáhá zaplacení částky 4 830,82 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu a nákladů řízení. Žalobu odůvodňuje tím, že usnesením Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, odbor hospodářské kriminality, [číslo jednací] ze dne 22. ledna 2019 bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 239 odst. 1 písmene b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákoník). Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci, č. j. [číslo jednací], ze dne 12. února 2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací], ze dne 25. června 2022, byl obžaloby podané státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 5. června 2019 sp. [značka automobilu] [rok] pravomocně zproštěn, v důsledku čehož se trestní stíhání ukázalo jako nezákonné. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích nabylo právní moci dne 25. června 2020. S ohledem na to, že v řízení vyčerpal veškeré procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje, v souladu s § 14 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti ve znění pozdějších předpisů dne 6. října 2020, uplatnil u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, způsobené tímto nezákonně vedeným trestním stíháním. Žalovaná se k uplatněnému nároku do dnešního dne nevyjádřila a uplynula lhůta 6 měsíců ode dne, kdy byl podaný návrh žalované doručen, jsou splněny podmínky § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. pro podání žaloby na zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonně vedeným trestním stíháním. V žalobě žalobce odkazuje na čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, kdy každý má právo na náhradu škody, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, dále na § 5, § 31 a), § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., kdy odpovídá stát mimo jiné za škodu, která byla způsobena rozhodnutím vydaným v trestním řízení nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 6 odst. 2 písmene a) zákona č. 82/1998 Sb. je příslušným správním úřadem k vyřizování náhrady škody v trestním řízení Ministerstvo spravedlnosti. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle zákona č. 82/1998 Sb. též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Pokud jde o náhradu škody, uplatňuje náhradu finančních prostředků vynaložených na jízdné za účelem dopravit se na jednotlivá jednání soudu v [obec] a [obec], k výslechům na Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje detašované pracoviště [obec], za účelem nahlížení do trestního spisu u Policie ČR a dále za účelem konzultace s správním zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec], k dopravě na veškerá jednání využil svůj osobní automobil značky Škoda Fabia Combi 1,9 SDI. Podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činí základní sazba náhrady za používání silničních motorových vozidel pro rok 2018 částku 4 Kč za 1 km jízdy, podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. za rok 2019 částku 4,10 Kč za 1 km jízdy a podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. pro rok 2020 pak částku 4,20 za každý 1 km jízdy. Pro účely následujících výpočtů je nutné vycházet z toho, že do 31. března 2019 bydlel na adrese [adresa], od 1. dubna 2019 je třeba považovat za počátek cesty bydliště [adresa]. Cílem cesty je [obec] nebo [obec]. Vzdálenosti jsou [obec] - [obec a číslo] kilometru jednosměrně, celkem tam i zpět 73 km, [obec] - [obec] jednosměrně 55,2 km, celkem tam i zpět 110,4 km, [obec] - [obec a číslo] km jednosměrně, celkem tam i zpět 215 km. Za účelem objasnění skutečností odůvodňujících zahájení trestního řízení a po dobu probíhajícího trestního řízení se zúčastnil následujících úkonů: 15. 11. 2018 podání vysvětlení, částka 292 Kč, 28. 1. 2019 nahlédnutí do trestního spisu, 299,3 Kč, 8. 2. 2019 výslech obviněného 299,3 Kč, 1. 3. 2019 nahlédnutí do trestního spisu, 299,3 Kč, jednání u Okresního soudu v Jindřichově Hradci 19. 9. 2019, 452,64 Kč, 23. 10. 2019 452,64 Kč, 28. 11. 2019 452,64 Kč, 12. 2. 2020, 463,68 Kč, jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích 25. 6. 2020, 903 Kč, konzultace s právním zástupcem JUDr. [příjmení] v [obec] 7. 5. 2019, 452,64 Kč, 21. 1. 2020 463,68 Kč. Celková výše náhrady škody je 4 830,82 Kč. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu uvedené trestní řízení zásadně ovlivnilo žalobcův soukromý, osobní a profesní život a negativně zasáhlo do jeho cti i pověsti. Trestní řízení se dotklo rodiny i blízkých osob. Při úvaze o výši nemajetkové újmy je třeba vzít v úvahu především konkrétní skutečnosti. Délka, složitost a způsobu vedení trestního stíhání, kdy v zásadě lze konstatovat, že uvedený typ trestního řízení nebyl nějak složitý, nevyžadoval rozsáhlé dokazování, když jeho podstatou mělo být toliko to, zda jeho jednáním došlo ke zneužití pravomoci úřední osoby, zda jí v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, překročil svoji pravomoc coby úřední osoby. Přesto orgány činné v trestním řízení, státní zástupkyně okresního státního zastupitelství a Policie ČR, detašované pracoviště [obec], přiznaly právní relevanci zcela nepodložený výpovědím osob, kterých se vedené řízení nijak netýkalo, přičemž v uvedeném postupu pokračoval i Okresní soud v Jindřichově Hradci zdlouhavým dokazováním v podobě výslechů jednotlivých svědků, jejichž výpovědi neměly pro řízení žádný význam. Žádný relevantní význam mít ani nemohly, neboť se nejednalo o účastníky dotčeného správního řízení, jehož se vedené řízení týkalo. Za nadbytečné lze hodnotit výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]. V řízení bylo nutné řešit toliko to, zda se žalobce a spoluobviněný [jméno] [příjmení] dopustili zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., s úmyslem způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, tak byla od počátku upozaděna zákonná dikce dotčené skutkové podstaty. Zdlouhavě bylo prokazováno nesprávný úřední postup, který však není a nemůže být předmětem trestního řízení, ale k jehož nápravě slouží instituty správního práva. Na to byly zcela nadbytečně vyslýchány osoby, s nimiž předmětné správní, tedy ani trestní, řízení nesouviselo a tedy provedení takových důkazů celé řízení neúměrně a zcela zbytečně protahovalo. O tom, že zmiňované důkazy byly v řízení zcela zbytečné vypovídá i usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [číslo jednací], ze dne 25. června 2020, které konečně veškeré tyto nerelevantní výpovědi svědků pomíjí a zabývá se pouze pro řízení důležitými okolnostmi. Je zřejmé, že ačkoliv bylo od samého počátku zcela zjevné, že trestní stíhání žalobce je nezákonné, bylo dotčené trestní řízení k jeho tíži neúměrně prodlužováno, což je skutečnost, ke které musí být v rámci rozhodnutí o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu přihlédnuto. Pokud by se jednotlivé orgány činné v trestním řízení nezabývaly nepotřebnými výslechy svědků a zůstaly u merita věci, nemuselo být toto trestní stíhání vedeno vůbec. Tímto způsobem došlo k jeho zbytečnému prodlužování. Z celého trestního spisu vyplývá, že řízení bylo od počátku vedeno jednostranně s cílem poškození za zastrašení jeho osoby a spoluobviněného Ing. [jméno] [příjmení]. Ačkoliv na výše uvedené skutečnosti upozorňoval od počátku trestního stíhání, nebyl na to brán zřetel. Byť upozorňoval na zjevnou zainteresovanost příslušníků Policie ČR, se kterými měla osoba [jméno] [příjmení] učinivší k předmětnému trestnímu stíhání podnět, zjevné vazby, jakož i jednání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec], která též postupovala v řízení zcela jednostranně, nebyl na tyto skutečnosti v řízení brán zřetel. Z vydaných rozhodnutí vyplývá, že uvedené trestní stíhání mělo skončit již ve fázi přípravného řízení u Policie ČR a nikdy nemělo dojít až k soudu. Ačkoliv se mají orgány činné v trestním řízení řídit zásadou presumpce neviny, zejména příslušníci Policie ČR, s osobou žalobce od počátku jednali jako s vinným, což zvýšilo obavy z toho, že toto absurdně vedené trestní stíhání může skončit v jeho neprospěch. Vzhledem k povaze vedení zmiňovaného trestního stíhání od počátku ztratil důvěru v jakoukoli nezávislost a nestrannost vedení trestního řízení a rozhodování v něm. Za ponižující považuje skutečnost, že byl nucen podrobit se identifikačním úkonům ve smyslu § 65 zákona č. 273/2009 Sb., zejména bukál