5 C 214/2021-53 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne [datum], upřesněnou dne [datum] a dne [datum] domáhá se žalobkyně zaplacení částky ve výši 34 495,39 Kč (výběry a poplatky za výběry ve výši 25 333,41 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a úroky za období čerpání ve výši 8 911,98 Kč), s příslušenstvím - tj. s úrokem z prodlení, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, k čemuž žalovaný dal uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností [právnická osoba], ST Business Centre, 120 The Strand, Gzira, GZR [číslo], Malta (dále jen:„ společnost [právnická osoba]“, jako původním věřitelem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. 2. Existence společnosti [právnická osoba], [IČO], byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [obec], oddíl B, vložka [číslo]. 3. Ze sdělení o ověření úvěruschopnosti, vyhotoveného dne [datum] bankovním referentem společnosti [právnická osoba], se podává, že solventnost žadatele se ověřovala dle interních kritérií - maximální počet závazků 3 u jiných věřitelů, 0 vedených exekucí, nulový záznam v ISIRu. Při podané žádosti bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů. Interními systémy se ověřovaly případné závazky žadatele u jiných věřitelů. Žadatel byl ověřen v ISIRu, [příjmení], DB inkasních agentur. Při posuzování úvěruschopnosti byl žadatel povinen vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. 4. Standardní informace o spotřebitelském úvěru korespondují s údaji uvedenými ve smlouvě o revolvingovém úvěru, z které bylo zjištěno, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, s tím, že vztah mezi účastníky smlouvy se řídí též Obchodnímu podmínkami a Sazebníkem [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní nezajištěný úvěr, s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části až do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky (kdy úroková sazba činí 8,5 % měsíčně) a poplatek za čerpání úvěru ve výši 2,. 5 % z částky každého čerpání úvěru, to vše formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na jeho bankovní účet (článek 8. 9. Obchodních podmínek). 5. Z přehledů čerpání a platební bilance se podává, že žalovaný čerpal celkem úvěr ve výši 31 322 Kč takto: dne [datum] částku ve výši 3 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 3 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 8 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 900 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 822 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 100 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 000 Kč. Dle platební bilance uhradil žalovaný celkem částku ve výši 28 450 Kč takto: dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 3 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 400 Kč, dne [datum] částku ve výši 400 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 400 Kč, dne [datum] částku 3 350 Kč, dne [datum] částku 3 200 Kč, dne [datum] částku ve výši 3 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 700 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč. 6. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek je zřejmé, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní, jako postupníkem a společností [právnická osoba], jako postupitelem; postupník s postupitelem se dohodli na postupném postoupení nesplacených spotřebitelských úvěrových pohledávek, s celkovou splatností delší než 90 dnů s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkami spojenými, kdy dle seznamu pohledávak byla postoupena, mimo jiné, i pohledávka za žalovaným ve výši 34 353,93 Kč. 7. Dne [datum] bylo vyhotoveno oznámení o postoupení pohledávky z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] (oznámení). 8. Z předžalobní výzvy plyne, že byla vyhotovena dne [datum], a žalovaný byl vyzván k úhradě částky v celkové výši 44 517,93 Kč, a to do tří dnů, z podacího lístku se podává, že byla žalovanému zaslána dne [datum], dne [datum] byla odeslána zpět odesílateli, když adresát byl na uvedené adrese neznámý (sledování zásilek). 9. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům. 10. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne [datum] projevili žalovaný a společnost [právnická osoba] vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla tato společnost žalovanému částku v celkové výši 31 322 Kč. Žalovaný vrátil částku ve výši 28 450 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], byla pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni. Žalobkyně neprokazuje, že její právní předchůdkyně dostála své předsmluvní povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dluhu, tato výzva se však nedostala do jeho dispozice. 11. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo]. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, kter