24 C 292/2020-79 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 26 200 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o půjčce, a to dne [datum] a [datum]. Na základě těchto smluv byly žalovanému poskytnuty částky 15 000 Kč a 15 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smluv. Ve smlouvě ze dne [datum] se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 11 100 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků ve výši 2 100 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně podle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Ve smlouvě ze dne [datum] se žalovaný zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách i poplatek 11 100 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků ve výši 2 100 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně dle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jeho příjmů a výdajů, výpis z insolvenčního rejstříku a dokumenty předložené žalovaným, a to výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku ze smlouvy ze dne [datum] zaplatil dne 30. 9. 2016, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 28. 1. 2016, a poslední splátku ze smlouvy ze dne 12. 3. 2015 zaplatil rovněž dne 30. 9. 2016, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 21. 4. 2016. S účinností ke dni [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky z obou smluv za žalovaným v neuhrazené výši 10 350 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 7 970,75 Kč a poplatku ve výši 2 379,25 Kč, a ve výši 15 850 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 12 206,36 Kč a poplatku ve výši 3 643,64 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení obou pohledávek žalovanému dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po datu postoupení obou pohledávek žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu z uvedených smluv. 2. Opatrovnice pro řízení žalovaného ve vyjádření k žalobě uvedla, že soud by měl zvážit, zda právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného předmětné úvěry splácet, a rovněž vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. 3. Jelikož žalovaný je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) může smluvní partner spotřebitele v případě sporů ze spotřebitelských smluv podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 19 odst. 3 nařízení Brusel I bis je možné se od ustanovení tohoto oddílu odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Podle čl. 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Spotřebitelem je v tomto sporu žalovaný, jeho smluvním partnerem je právní předchůdkyně žalobkyně, která s žalovaným uzavřela dne [datum] a [datum] dvě smlouvy o půjčce, jejichž nedílnou přílohou jsou smluvní podmínky, v jejichž článku 9.5 si strany ujednaly, že v případě sporů vzniklých na základě těchto smluv bude rozhodováno před obecnými soudy České republiky. Žalovaný měl v době uzavření obou smluv pobyt v České republice na adrese [adresa žalovaného]. Soud neshledal důvod, proč by dohoda o příslušnosti soudu uzavřená pro rozhodování sporů ze smluv o půjčce nebyla dle českého práva přípustná, a proto s ohledem na bydliště žalovaného dospěl k závěru, že soudem příslušným k rozhodnutí věci je český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle ustanovení § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 85 odst. 1 o. s. ř. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), si mohou strany spotřebitelské smlouvy zvolit v souladu právo rozhodné pro takovou smlouvu, přičemž v důsledku této volby nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila. V tomto případě si smluvní strany v záhlaví předmětných smluv ujednaly, že se uzavřené smlouvy budou řídit ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. rozhodným právem je zde právo české, které zároveň poskytuje žalovanému coby spotřebiteli požadovanou míru právní ochrany. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 11 100 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že půjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že i tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 11 100 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že i tuto zapůjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. 5. Z článku 1.2 smluvních podmínek, jež tvořily součást obou smluv, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy a v případě úhrady půjčky v 58 splátkách činí 23,72 % ročně. Dle článku 2.2 smluvních podmínek budou uhrazené splátky započteny nejprve na poplatky a poté na jistinu půjčky. Podle článku 8.1 smluvních podmínek má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku. Dle článku 9.7 je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. 6. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 22 000 Kč, jeho měsíční výdaje činí 8 400 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 13 600 Kč. V části Dokumenty k ověření zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti pracovní smlouva a nájemní smlouva. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 24 450 Kč, jeho měsíční výdaje činí 9 200 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 15 250 Kč. V části nazvané Dokumenty k ověření zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. 7. Z přehledu uhrazených plateb ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zaplatil na svůj dluh z této smlouvy o půjčce ke dni [datum] celkem částku 15 750 Kč. Z přehledu uhrazených plateb ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zaplatil na svůj dluh z této smlouvy o půjčce ke dni [datum] celkem částku 10 250 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovaným