24 C 299/2020-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 15 040 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy, a doplňková služba životního pojištění. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 7 400 Kč (dále též jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně dle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a poplatek za sjednané pojištění ve výši 290 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jeho příjmů a výdajů, pracovní smlouva a výplatní pásky. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku zaplatil dne 13. 4. 2017, přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne 11. 3. 2016 Smlouvou ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným v neuhrazené výši 15 040 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 4 795 Kč a pojistného ve výši 245 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po datu postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a doplňkovou službu životního pojištění a žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 7 400 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a rovněž poplatek za životní pojištění ve výši 290 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že půjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, že si zvolil životní pojištění [anonymizována dvě slova] a že nedílnou součástí smlouvy je Příloha [číslo] [anonymizována dvě slova] smlouvy [číslo]„ Zařazení zákazníka do pojistného programu“. Z článku 1.2 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že úroková sazba je v případě úhrady zápůjčky v 58 splátkách stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně. Podle článku 2.2 smluvních podmínek budou uhrazené splátky započteny nejprve na poplatky a poté na jistinu půjčky. Podle článku 8.1 smluvních podmínek má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku. Dle článku 9.7 je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. 4. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 14 800 Kč, jeho běžné měsíční výdaje činí 7 700 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi žalovaným uvedenými příjmy a výdaji činí 7 100 Kč. V části nazvané Dokumenty k ověření zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti pracovní smlouva a výplatní pásky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a požádala jej o uhrazení dlužné částky ve výši 15 040 Kč do 10 dnů od doručení oznámení, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 14. 5. 2020. 6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy, a poskytla mu doplňkovou službu životní pojištění. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč a pojistným ve výši 290 Kč. Při uzavírání smlouvy ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného a na základě jeho prohlášení zjistila, jaké jsou jeho příjmy, výdaje a disponibilní částky. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to pracovní smlouva a výplatní pásky žalovaného. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši 15 040 Kč na žalobkyni. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby. 7. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupe