8 C 108/2021-26 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 194 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum] žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem částku ve výši 2 800 Kč a zavázala se částku 3 322 Kč vrátit spolu s příslušenstvím do [datum]. Návrh k uzavření smlouvy měl vzejít od žalované prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaná vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Touto verifikační platbou současně odsouhlasila Všeobecné obchodní podmínky se všemi jejich součástmi. Žalobkyně návrh žalované k uzavření smlouvy o úvěru akceptovala a úvěr v požadované výši žalované poskytla. Žalovaná dluh nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu, čímž se dostala do prodlení a vznikla jí povinnost uhradit v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smluvní pokuta je uplatňována za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 394 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho, přestože byla upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen„ o. s. ř.“). Soud tak jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že v nepodepsaných dokumentech označených jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum] je právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], označena jako věřitel a žalovaná jako klient a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 2 800 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do [datum]. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Současně žalovaná potvrzením žádosti o úvěr potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy, s obchodními podmínkami a sazebníkem, představujícími nedílnou součást smlouvy. Částka měla být poskytnuta na účet č. [bankovní účet]. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Tato verifikační platba byla dle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na její účet připsána dne [datum]. Dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána platba ve výši 1 300 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] s poznámkou:„ Pujcka od [webová adresa] c. [číslo]“ a dne [datum] zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na tentýž účet částku 1 500 Kč s poznámkou:„ Dodatecna pujcka od Zaplo.c“. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem podaným k poštovní přepravě dne [datum], v němž žalovanou rovněž vyzvala k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu do [datum]. 4. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). 5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § [číslo] odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaná získala majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru“. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, pouze prostor pro připojení podpisu, není na něm ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně uznávaného elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v těchto otázkách. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalované. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (vygenerovaný kód či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované