8 C 74/2021-43 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou, ve znění jejího doplnění, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16 800 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou ve formě dodatku ke smlouvě o účtu uzavřena smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu č. 009053170R. Přečerpání běžného účtu bylo umožněno do výše úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Dodatkem z [datum] byl úvěrový limit navýšen na 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu. Poskytnuté prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 17,90 % ročně. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách. Žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet na základě informací poskytnutých žalovanou a po splnění podmínek schvalovacího procesu. Žalobkyně vycházela i z vyhodnocení finančních toků žalované na jejím běžném účtu, jakož i z kontroly bankovních i nebankovních registrů. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] prohlásila dlužnou částku za splatnou, neboť žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas. Žalovaná jistina je tvořena do výše 15 000 Kč jistinou úvěru a co do částky 1 800 Kč dlužnými poplatky. Předžalobní výzvou zaslanou žalované dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se stejně jako její zástupce z nařízeného jednání omluvila, proto soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí úvěru soud zjistil, že tato byla vytištěna a žalovanou podepsána dne [datum]. Žalovaná požádala o úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána od ledna 2016 na dobu určitou u společnosti [právnická osoba] a její průměrný měsíční příjem činí 19 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná a bydlí u rodičů na adrese [obec a číslo]. Žádné měsíční výdaje nejsou vyplněny a doložení příjmu nebylo žalobkyní vyžadováno. Téhož dne žalobkyně se žalovanou sjednala smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnutou žalované možnost přečerpání účtu s opakovanou možností čerpání, a to až do výše limitu 10 000 Kč. Přečerpání bylo sjednáno k účtu žalované č. [bankovní účet]. Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 17,90 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpanou částku úvěru včetně úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty. V případě prodlení žalované se splacením jakékoliv částky vůči žalobkyni byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Listinou označenou jako Dodatek ke smlouvě o kontokorentu se zjišťuje, že s účinností od [datum] byl úvěrový limit navýšen na 15 000 Kč. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil, žalobkyně žalovanou informovala o rozhodných skutečnostech souvisejících s žádostí o úvěr. 4. Z Obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu soud zjistil, že podle čl. 4 7 je žalobkyně oprávněna za poskytnuté bankovní služby účtovat žalované poplatky podle sazebníku. Podle čl. 4 3 je žalobkyně oprávněna účtovat žalované úrok z prodlení z částek, s jejichž splacením je žalovaná v prodlení. Dle čl. 4 6 pak úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta budou vypočítávány a účtovány na bázi rok o 360 dnech a měsíc o skutečném počtu kalendářních dnů. 5. V dokumentu označeného jako výpis CRIF je zaznamenáno, že pracovní poměr žalované u společnosti [právnická osoba] je uzavřen na dobu určitou do ledna 2018. Dále je zde evidován úvěr na osobním účtu žalované ve výši 1 462,80 Kč 6. Podle přehledu čerpání byla z úvěru poprvé čerpána částka 2 446,20 Kč k dorovnání běžného účtu. Následně byly evidovány další čerpání, přičemž od [datum] byla dlužná jistina vyčerpána ve výši 15 000 Kč. 7. První upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu vyčísleného ke dni [datum] na částku 523,52 Kč. Dalším přípisem byl dluh k [datum] vyčíslen na částku 1 024,01 Kč. Z 2. výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 1 758,82 Kč. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu a dodejky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 2 491,56 Kč. 8. Z oznámení o zesplatnění úvěru a dodejky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila veškeré pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě částky 17 983,90 Kč. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 21 798,1 Kč nejpozději do [datum]. 9. Na základě žádosti o založení postžirového účtu vedla žalobkyně žalované bankovní účet č. [bankovní účet]. 10. Z kopie schvalovacího protokolu soud nezjistil žádné pro rozhodnutí relevantní informace. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jakožto podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli nejdříve dne [datum] smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky spolu s úrokem a dalšími poplatky splácet. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,9 % ročně. Následně byl dodatkem ze dne 2. 10 2017 úvěrový limit navýšen na 15 000 Kč. Bonita žalované byla při sepisu smlouvy žalobkyní prověřována toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by z celkové vyčerpané jistiny uhradila žalobkyni nějakou částku, učinil soud závěr, že žalobkyně nakonec poskytla žalované částku 15 000 Kč, na jejíž úhradu žalovaná po [datum] ničeho dalšího neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla určena lhůta plnění do [datum]. 12. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále též jen„ ZoSÚ2010“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil. 13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah sjednaný mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ2010, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná přitom nevystupovala jako podnikatelka. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvě