11 C 167/2020-126 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 992 Kč s úrokem z prodlení, smluvní pokutou ve výši 2 988,63 Kč a úrokem ve výši 53,62 % ročně. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum] a na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 68,97 % p. a. v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 1 642 Kč splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2019. V daném případě se jedná o efektivní úrokovou míru, kdy nominální úroková míra, která je požadována v žalobním návrhu, této efektivní úrokové míře odpovídá. Jedná se o matematickou operaci, kdy v konečném důsledku je absolutní výše celkově zaplacených úroků v obou případech shodná. K problematice úroků odkázala na vyjádření znalce s tím, že daná efektivní úroková sazba při převodu na nominální sazbu činí úrok ve výši 53,62 % ročně. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy současně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalovaného, prohlášení žalovaného a z úvěrové historie žalovaného v databázích [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalobkyně vycházela z výdajů, které žalovaný uvedl, přičemž v této oblasti má žalobkyně omezené možnosti zkoumat pravdivost těchto tvrzení. Vychází z premisy, že každý jedná v obchodním styku poctivě. Žalovaný po poskytnutí úvěru neuhradil žádnou splátku. V souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání tak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu [datum]. Žalobkyni vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) dle bodu 6.1 smlouvy a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč (2x 200 Kč). K datu zesplatnění se dle bodu 6.4 smlouvy stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 16 878,47 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, neuhradil však ničeho. Po zesplatnění zaplatil dvě splátky po 1 642 Kč. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Byl rovněž sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalovaný dalšího ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. Svá žalobní tvrzení žalobkyně doplnila v podání z [datum] obsahujícím odvolání proti rozsudku ze dne [datum]. Uvedla, že povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele nelze vykládat extenzivně a je třeba klást k tíži spotřebitele, pokud před získáním úvěru neuváděl pravdivé údaje. Případná neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru má pouze relativní povahu a lze k ní přihlédnout jen k námitce spotřebitele. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s oprávněním k činnosti od [datum]. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a oznámení o schválení úvěru, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 12 měsíčními splátkami ve výši 1 642 Kč, splatnými vždy do každého 13. dne v měsíci. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla sjednána ve výši 19 704 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 68,96 %, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž takové prodlení nastalo. V případě prodlení o délce 15 dnů pak dále vzniká žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč. V bodě 6.3 se strany dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se však zavázala před zesplatněním úvěru žalovaného vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu 6.4 stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny úvěru je v případě prodlení s jejím uhrazením povinen žalovaný hradit úroky z prodlení a dále je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Vyplacení úvěru žalovanému dne [datum] bylo prokázáno dokladem o vyplacení. 5. Výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za prosinec 2018, a výpisy z registrů [příjmení], NRKI a [právnická osoba], žalobkyně prokazovala, že postupovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ z. s. ú.“), a že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného dlužnou částku splácet. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný není evidován jako dlužník ([příjmení]), patři do kategorie lepšího segmentu klientů s menším rizikem (NRKI), má riziko úpadku 7,4 – 13,8 % ([jméno] [anonymizováno]). V prosinci 2019 měl žalovaný příjem 11 261 Kč od úřadu práce a 29 367,30 Kč od [právnická osoba]; příjmy žalovaný z účtu vždy druhý den z velké části vybral a na konci měsíce zůstal na účtu zanedbatelný zůstatek jako na začátku. 6. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek [číslo] ve výzvě ze dne [datum] pak k zaplacení splátek [číslo]. Současně žalovaného upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. 7. Soud neprovedl ve věci vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť tento důkaz považoval soud s ohledem na již zjištěný skutkový stav za nadbytečný. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému půjčit 15 000 Kč, žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem splatit 12 měsíčními splátkami ve výši 1 642 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 68,97 %. Pro případ prodlení s úhradou splátky po dobu déle než 65 dní bylo dohodnuto okamžité zesplatnění úvěru. V takovém případě se stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž nastalo prodlení s úhradou o délce 30 dnů, pro případ prodlení o délce 15 dnů pak bylo dále sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč; také byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny v případě prodlení s úhradou nové jistiny při zesplatnění úvěru. První splátka byla splatná dne [datum]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně získala informace o příjmech od žalovaného za prosinec 2018 a učinila dotaz na registry SOLUS, NRKI a [jméno] [příjmení]. Žalovaný nezaplatil žádnou ze splátek včas, proto po dvou výzvách došlo ke splatnosti celého dluhu. Poté žalovaný zaplatil ve dvou splátkách celkem 3 284 Kč. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové sm