12 C 295/2022-73 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 210 894,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 205 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami společně s úrokem ve výši 8,90 % ročně a sjednanými poplatky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 188 019,11 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 13 942,23 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] z jistiny úvěru ve výši 4 154,44 Kč a z obchodního úroku ve výši 455,47 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 223 Kč a 2 100 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 188 019,11 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 13 942,23 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum], ale ani poté ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 205 000 Kč převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 108 měsíčních splátek po 3 012,44 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8,90 % ročně. Ve smlouvě byly sjednány poplatky: 1 295 Kč za poskytnutí úvěru, 50 Kč za každé vyhotovení výpisu, 100 Kč za změnu data měsíční splátky, 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky v případně ukončení smlouvy o vedení běžného účtu, 600 Kč za zaslání každé upomínky, 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Součástí smlouvy bylo i pojištění, za které se žalovaný zavázal hradit poplatek 247 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly i všeobecné produktové podmínky. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení některých pojmů soud zjistil parametry úvěru. 4. Z dokumentu vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj měsíční příjem ve výši 19 158 Kč, přičemž příjem měl být ověřen z běžného účtu žalovaného. Příjem domácnosti měl činit 80 000 Kč. Žalovaný měl hradit splátky ve výši 7 465,29 Kč a 3 784 Kč. Z dokumentu amortizace a z dokumentu platební historie soud zjistil přehled splácení úvěru. Z formuláře uznání dluhu soud zjistil, že žalovanému byl zaslán návrh na uznání dluhu, ale žalovaný na to nereagoval. Z dokumentu lustrace centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalovaný ke dni [datum] neměl žádný záznam. 5. Z výpisu běžného účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] obdržel částku 205 000 Kč. Ze sazebníku poplatků (část spotřebitelské kontokorentní a splátkové úvěry) soud zjistil, že poplatek za odeslání upomínky činí 600 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za splatný činí 300 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu za období březen 2019 – březen 2022 soud zjistil, že neuhrazená jistina úvěru činí 188 019,11 Kč, smluvní úrok činí 13 942,23 Kč, úrok z prodlení z jistiny činí 3 219,44 Kč, úrok z prodlení z úroku činí 386,17 Kč a splatné poplatky činí 4 323 Kč. 6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Z dopisu ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 211 024,28 Kč do 7 dnů od odeslání a dále byl upozorněn na možnost podání žaloby. Žalovanému byla dále odeslána předžalobní výzva ze dne [datum]. 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný částku 205 000 Kč na svůj bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami spolu s úrokem a poplatky podle ceníku. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný neuhradil nic ani po zaslání výzvy před podáním žaloby. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru a pojistnou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky a před jejímž uzavřením řádně posoudila schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že přestal úvěr splácet, a proto žalobkyně dluh žalovaného v souladu se smlouvou ke dni [datum] zesplatnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni v žalované výši uhradil, případně že tento dluh zanikl jiným způsobem, má soud za to, že žalovaný poskytnutou jistinu úvěru řádně a včas nevrátil. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěr spolu s částkou 13 942,23 Kč představující obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru, s částkou 4 154,44 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení, s částkou 455,47 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení z obchodních úroků, s částkou 2 223 Kč a s částkou 2 100 Kč, představující předepsané poplatky. Soud rovněž žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky jistiny ve výši 188 019,11 Kč a přirostlého obchodního úroku ve výši 13 942,23 Kč od požadovaného dne [datum], kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou zesplatněného dluhu, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 421,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 436 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 210 894,25 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 28 440 Kč ve výši 5 972,40 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.