124 C 6/2020-177 — Okresní soud v Jihlavě

<b>Tvrzení účastníků řízení</b> 1. Podanou žalobou se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení 57 600 Kč s příslušenstvím a žalobkyně b) se domáhala zaplacení 30 120 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně a) nabyla dědictvím třetinový podíl na bytové jednotce [číslo] v [obec], přičemž zbývající dvě třetiny zdědili její bratři a následně tento podíl získala žalovaná. Žalobkyni b) bylo v tomto bytě zřízeno dědickou dohodou věcné břemeno spoluužívání. Žalovaná vyvíjela na obě žalobkyně nátlak s cílem získat celý byt za výhodnou cenu a zbavit se věcného břemene, a proto žalobkyně a) uzavřela s žalovanou na tento byt nájemní smlouvu, v níž se zavázala hradit měsíční nájemné ve výši 1 600 Kč, přičemž sama žalobkyně a) tento byt neužívala. Žalobkyně a) namítla neplatnost této nájemní smlouvy a požaduje po žalované vrácení zaplaceného nájemného v žalované výši z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně b) hradí za předmětný byt stanovenou částku do fondu oprav, která souvisí s vlastnictvím bytu a nikoliv s jeho užíváním. K této platbě žalobkyně b) není povinna, a proto vzniká spoluvlastníkům na její úkor bezdůvodné obohacení; s žalobkyní a) je žalobkyně b) ohledně těchto plateb vyrovnána, avšak požaduje jejich vrácení po žalované. Příspěvek do fondu oprav činil původně 1 255 Kč měsíčně a od února 2018 činil 1 367 Kč měsíčně; žalobkyně b) však požaduje po žalované jednu třetinu, respektive dvě třetiny, pouze z částky 1 255 Kč měsíčně. 2. Žalovaná podala dne [datum] na soud vzájemný návrh, jímž se domáhala zaplacení 125 013 Kč s příslušenstvím společně a nerozdílně po obou žalobkyních. V odůvodnění svého návrhu uvedla, že ačkoliv se stala nejprve třetinovým a později dvoutřetinovým spoluvlastníkem předmětného bytu, žalobkyně b) jako jeho uživatel jí brání v užívání tohoto bytu v rozsahu spoluvlastnického podílu žalované. Z tohoto důvodu požaduje žalovaná zaplacení uvedené částky jako bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalobkyň, přičemž tato částka odpovídá ušlému zisku v rozsahu standardní platby v azylovém domě ve výši 1 600 Kč za měsíc a lůžko za období, po které žalovaná vlastnila podíl na předmětném bytě a neměla možnost jej užívat. K žalobě se žalovaná vyjádřila tak, že pokud by soud dospěl k závěru, že uzavřená nájemní smlouva s žalobkyní a) je neplatná, je nutno toto právní jednání vykládat jako projev vůle dohodnout se na platbách za užívání tohoto bytu, tj. posoudit jej jako inominátní smlouvu. Žalovaná navrhovala žalobkyním řešení vzniklé situace několika způsoby, avšak bezúspěšně. Pokud se jedná o věcné břemeno, to je formulováno jako spoluužívání, a tudíž umožňuje předmětný byt spoluužívat také žalované. Bránění tomuto spoluužívání ze strany žalobkyň je v rozporu s dobrými mravy a zakládá žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu odpovídajícímu spoluvlastnickému podílu žalované. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření k vzájemnému návrhu uvedly, že tento nárok je nedůvodný, neboť žalobkyně b) užívá předmětný byt na základě bezúplatného věcného břemene a hradí jen náklady spojené s užíváním bytu. Dědická dohoda, jejíž součástí bylo sjednání věcného břemene ve prospěch žalobkyně b), byla uzavřena mezi rodinnými příslušníky, a tudíž je logické, že termínem spoluužívání bylo myšleno pouze možné spoluužívání těchto rodinných příslušníků a nikoliv soužití s jakoukoliv cizí osobou. Toto věcné břemeno rovněž omezuje vlastníka bytu ve prospěch oprávněného z věcného břemene, a tudíž i žalovaná je povinna jako spoluvlastník respektovat výkon tohoto věcného břemene žalovanou b); jiný výklad rozsahu tohoto věcného břemene by byl v rozporu s dobrými mravy. Výkon věcného břemene má přednost před výkonem vlastnického, respektive spoluvlastnického, práva. Žalobkyně a), ač je spoluvlastníkem, předmětný byt vůbec neužívá a neužívala jej ani v minulosti, tudíž u ní nepřichází v úvahu náhrada za tzv. nadužívání s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů spoluvlastníků. Obě žalobkyně nejsou ve sporu pasivně legitimovány, neboť žalobkyně a) předmětný byt neužívá a neužívala a žalobkyně b) jej užívá v souladu s věcným břemenem, tudíž žalovaná musí strpět omezení svého vlastnického práva. Žalobkyně rovněž namítly promlčení nároku uplatněného vzájemným návrhem. <b>Skutková zjištění</b> 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa] na parcele [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], obci [obec], a zapsané na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], (dále též jen„ předmětný byt“) je žalovaná s podílem o velikosti 2/3 a žalobkyně a) s podílem o velikosti 1/3 a že žalobkyni b) svědčí věcné břemeno spoluužívání předmětného bytu. 5. Ze smlouvy o pronájmu bytu uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a žalobkyní a) soud zjistil, že žalovaná jako pronajímatel a spoluvlastník předmětné bytové jednotky přenechala žalobkyni a) jako nájemci svůj spoluvlastnický podíl na předmětné bytové jednotce do užívání, a to na dobu neurčitou ode dne [datum] za měsíční nájemné ve výši 1 600 Kč Na konci smlouvy je rukou připsána věta:„ Dne [datum] převzal [číslo] jako 1. nájemné.“ a je zde připojen podpis zástupce žalované [příjmení] [jméno] [jméno], [anonymizováno]. 6. Z výpisů z osobního účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně a) hradila z tohoto účtu na účet žalované měsíčně částku 1 600 Kč. Z platebních dokladů SIPO za období od ledna 2017 do ledna 2018 soud zjistil, že žalobkyně b) hradila do fondu oprav částku 1 255 Kč měsíčně; z platebních dokladů SIPO za období od února 2018 do listopadu 2019 a od ledna 2020 do února 2020 soud zjistil, že žalobkyně b) hradila do fondu oprav částku 1 367 Kč měsíčně. Z přehledu plateb žalobkyně b), vystaveného Společenstvím vlastníků jednotek obytného domu [ulice a číslo], [obec], soud zjistil, že dne [datum] uhradila žalobkyně b) částku 1 255 Kč a dne [datum] uhradila částku 1 367 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalobkyň vyzvala žalovanou k úhradě částky 57 600 Kč do [datum] a částky 30 120 Kč rovněž do [datum]. 7. Z dopisu ze dne [datum], zaslaného předsedou spolku [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], žalobkyni a) a [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalovaná tímto oznámila započetí výkonu spoluvlastnického práva k předmětnému bytu, a to s ohledem na věcné břemeno spoluužívání zřízené ve prospěch žalobkyně b); žalovaná v dopise navrhla čtyři varianty řešení vzniklé situace: uzavření nájemní smlouvy na jednu třetinu předmětného bytu se spoluuživatelem za částku 2 000 Kč měsíčně, odkoupení zbývajících dvou třetin předmětného bytu žalovanou za částku 500 000 Kč spolu s výmazem spoluužívání pro žalobkyni b), stavební oddělení jedné třetiny výměry předmětného bytu, nebo umístění osoby podle předmětu činnosti žalované do předmětného bytu. Z dopisu ze dne [datum], zaslaného [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], jednajícím jménem žalované, oběma žalobkyním, soud zjistil, že žalovaná neakceptuje hradit částku 31 888 Kč na správu domu, neboť předmětný byt užívá výlučně žalobkyně b), a také neakceptuje uhradit částku 57 600 Kč v souvislosti s neúčinnou smlouvou o pronájmu jedné třetiny předmětného bytu. Z dopisu ze dne [datum], zaslaného [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalovaná již dříve deklarovala své stanovisko ve věci a zaslala žalobkyni a) i jejímu bratru dopis s návrhem řešení situace a opětovně požádala o možnost spoluužívání předmětného bytu. 8. Z usnesení soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. [číslo jednací], soud zjistil, že soudní exekutorka udělila vydražiteli, tj. žalované, příklep na spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné třetiny na nemovitých věcech zapsaných na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], za dosažené nejvyšší podání 177 000 Kč. Ze sdělení soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jímž potvrdila zaplacení nejvyššího podání a podala návrh na zápis změny vlastnického práva, soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti, tj. předmětného bytu, se ke dni vydání usnesení o příklepu, tj. ke dni [datum], stala žalovaná. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovanou jako kupujícím soud zjistil, že prodávající prodává kupujícímu do jeho vlastnictví spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné třetiny předmětného bytu se všemi součástmi a zákonným příslušenstvím za kupní cenu 238 000 Kč. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], ze dne 30. 6. 2017, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že vklad změny vlastnického práva k předmětnému bytu, jehož se účastnili žalovaná a [příjmení] [příjmení], se povoluje a že právní účinky zápisu jsou ke dni [datum]. 9. Ze znaleckého posudku ze