20 C 264/2021-187 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 754,23 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 16. 7. 2018 smlouvu o půjčce [číslo] na částku 30 000 Kč, která byla žalovanému poukázána na jeho účet. Poskytnutou částku spolu s úrokem 25,90 % ročně se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 253 Kč. První splátka byla splatná dne 16. 8. 2018 a další splátky byly splatné vždy k 16. dni v měsíci. Z důvodu nesplácení tak právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila s účinností ke dni 23. 1. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 24. 1. 2020. Dne 18. 9. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne 27. 5. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyň žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, podle následně uzavřených smluv. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být vrácen spolu s úrokem ve výši 25,90 % ročně prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 253 Kč (včetně poplatku za pojištění varianta A ve výši 45 Kč). Podle článku 4.2 měly být splátky úvěru hrazeny z běžného účtu žalovaného formou inkasa. Podle článku [číslo] se porušením závazku ze smlouvy rozumí situace, kdy je klient v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo jiného závazku. Podle článku [číslo] je banka oprávněna zesplatnit celou část úvěru v případě porušení závazku ze smlouvy. Současně může po klientovi požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Návrh smlouvy nebyl žalovaným podepsán. Z akceptace návrhu ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla akceptovat návrh na uzavření smlouvy ve výše uvedeném znění. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník poplatků. 5. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od května 2015 do dubna 2019 soud zjistil přehled příjmů a výdajů žalovaného a způsob splácení předmětného úvěru. Soud dále zjistil, že v měsíci červnu 2018 (tedy před uzavřením předmětné smlouvy) obdržel žalovaný mzdu ve výši 26 033 Kč, ale rovněž obdržel zápůjčku ve výši 15 000 Kč, přičemž na jeho účtu byl v té době záporný zůstatek ve výši 14 873,68 Kč, neboť k účtu byl zřízen kontokorent s limitem 15 000 Kč. Z výpisu poplatků soud zjistil přehled účtovaných poplatků na účtu žalovaného. Z transakční historie soud zjistil přehled úročení a spálení úvěru. Z dokumentu„ [příjmení]“ soud zjistil, že žalovaný byl lustrován v úvěrových registrech, když bylo zjištěno, že žalovaný byl v lednu a květnu 2018 v platební neschopnosti ohledně kontokorentu (resp. kontokorent byl přečerpán). Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný měl mít příjem ve výši 23 500 Kč a výdaje ve výši 9 590 Kč na domácnost, 3 410 Kč na životní náklady a 3 000 Kč na další výdaje. Žalovanému byla vypočtena platební kapacita ve výši 1 750 Kč. 6. Z výzvy ze dne 23. 1. 2020 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 23 769,69 Kč do deseti dnů od data vyhotovení výzvy. Z poslední výzvy ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 4 551,55 Kč. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 24. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 31 799,79 Kč nejpozději do 9. 12. 2020. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne 16. 9. 2020 a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy o půjčce [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že žalobkyně uhradila kupní cenu postoupené pohledávky. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu jednali a výsledkem těchto jednání měla být smlouva ze dne 16. 7. 2018, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 1 253 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,90 % ročně. [příjmení] žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána zejména kontrolou pohybů na jeho účtu a lustrací v úvěrových registrech. Žalovaný závazky splnil pouze částečně. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2020, oznámením ze dne 30. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku 18 855,65 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 24. 11. 2020. 9. Podle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za