21 C 175/2022-33 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 900 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění návrhu uvedla, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které jí byly dne [datum] zaslány na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se v této smlouvě zavázala vrátit žalobkyni zapůjčenou částku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 3 400 Kč do [datum] Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa], kde žalovaná vyplnila formulář„ Žádost o poskytnutí zápůjčky“, v němž uvedla své osobní údaje včetně emailové adresy a telefonního čísla. Následně odsouhlasila znění smlouvy o zápůjčce a znění Všeobecných obchodních podmínek, a to elektronickým podpisem – PIN kódem zaslaným žalobkyní na telefonní číslo uvedené žalovanou. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím scanu občanského průkazu a ověřovací bezhotovostní platby. Žalovaná na svůj dluh uhradila 21 500 Kč. V důsledku prodlení vznikla žalované v souladu se smlouvou povinnost zaplatit smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky, když tyto byly částečně umořeny částkou, kterou žalovaná uhradila, nadále pak žalobkyně požaduje částku ve výši 2 500 Kč (výzvy zaslány dne 20. 10. 2019, 27. 10. 2019, 3. 11. 2019, 12. 11. 2019 a 27. 11. 2019). Předžalobní výzva k úhradě byla dále zaslána dne 19. 11. 2020. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované zjistila její příjmy ze sdělení žalované a jejich ověřením z doložených dokumentů (žalovaná uvedla, že je zaměstnancem na plný úvazek s příjmem 44 298 Kč měsíčně u společnosti [právnická osoba], kde pracuje jako skladník na dobu neurčitou), v případě výdajů pak bylo vycházeno ze sdělení žalované (uvedla, že její měsíční výdaje činí 4 800 Kč, je svobodná a nemá nezletilé děti). 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila i přesto, že jí byla žaloba a výzva k vyjádření doručena postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“), do vlastních rukou. K nařízenému jednání se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s občanským soudním řádem. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Žalobkyně předložila k důkazu smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], v níž je označena jako věřitel a žalovaná jako klient a identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalované zápůjčku ve výši 17 000 Kč na účet č. [bankovní účet], závazek žalované vrátit dlužnou částku spolu s poplatkem ve výši 3 400 Kč, povinnost žalované v případě prodlení se splacením zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Dále obsahuje výčet těchto nákladů, přičemž za písemnou upomínku činí náklady 500 Kč při maximálním počtu 5 výzev. Smlouva je podepsána za žalovanou [příjmení] kódem dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy jsou pak dle smlouvy Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. 4. Z výplatních pásek od společnosti [právnická osoba], byl zjištěn čistý příjem žalované za červen 2018 ve výši 29 607 Kč a za červenec 2018 ve výši 44 379 Kč. Dle výpisu žádosti o půjčku nebyly k rodnému číslu žalované ke dni [datum] evidovány žádné exekuce. 5. Dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] s názvem„ [jméno] [příjmení]“ zaslána na účet žalobkyně částky 1 Kč. Dle potvrzení o platbě pak dne [datum] byla z účtu žalobkyně zaslána částka 17 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 6. Dopisy ze dnů 20. 10. 2019, 27. 10. 2019, a 3. 11. 2019, 12. 11. 2019 a 27. 11. 2019 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Dne 19. 11. 2020 byla žalované zaslána předžalobní výzva, v níž byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů. 7. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že žalobkyně převedla na bankovní účet žalované dne [datum] částku 17 000 Kč. Následně byla žalovaná opakovaně vyzvána, aby mimo jiné uvedenou částku vrátila. Žalovaná uhradila celkem 21 500 Kč. 8. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky žalobkyně, přičemž žalovaná po nastavení vlastních parametrů měla zadáním PIN kódu zaslaného na její mobilní telefon prostřednictvím SMS potvrdit souhlas se zněním smlouvy, tj. podepsat ji prostým elektronickým podpisem. Pokud žalobkyně tvrdila, že k uzavření smlouvy mezi účastníky došlo elektronicky prostřednictvím webových stránek a SMS kódu, bylo na ní, aby tuto skutečnost prokázala. Žalobkyně předložila soudu smluvní ujednání ve formátu.pdf s uvedením jména žalované a PIN kódu jako podpisu. Z takto předloženého dokumentu však nelze dospět k závěru, že se jedná skutečně o text smlouvy, který žalovaná podepsala, resp. nelze jím ani prokázat, že jej podepsala právě žalovaná. Žalobkyně tak neunesla své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že smlouva byla uzavřena elektronicky (jelikož se k jednání soudu nedostavila, nemohla být ani o tomto důkazním deficitu soudem poučena). Dále z předložené verze smlouvy nelze dospět k závěru, že údajná smlouva v elektronické formě měla právě takovou podobu, která byla soudu poskytnuta, a že nedošlo k její následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Nedostatek písemné formy u smlouvy o spotřebitelském úvěru je sankcionován dle § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Absence písemné formy má dále za následek, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru není listinou, a