24 C 203/2021-56 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 16 704,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [anonymizováno] C [číslo], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovaném poskytnuta částka 30 927,61 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku úvěru do [datum]. K uzavření smlouvy došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a zaslání kopie občanského průkazu žalovaného právní předchůdkyni žalobkyně. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla právní předchůdkyně žalobkyně do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru ve výši 30 927,16 Kč na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 10. 2020 předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z nepodepsaného dokumentu nazvaného„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako„ věřitel“ nebo„ zapůjčitel“ a žalovaný jako„ klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. V uvedeném dokumentu se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr do výše 80 000 Kč. Podle čl. V smlouvy měl žalovaný úvěr splácet alespoň ve výši minimální splátky, jejíž výše odpovídá 11 % z nesplaceného úvěru nebo částce 1 000 Kč s tím, že platí vyšší z těchto částek. V čl. II smlouvy byl uveden úrok ve výši 10,5 % měsíčně. Z dokumentu„ [anonymizována tři slova]“ soud zjistil parametry úvěru a číslo účtu žalovaného [bankovní účet]. Z dokumentu nazvaného Standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil základní parametry úvěru. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně; podle čl. 4 až 4.4 těchto podmínek musel klient při podání žádosti o úvěr navštívit internetové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde si zvolil požadovanou částku úvěru a dobu splatnosti, poté byl povinen vyplnit své osobní údaje a seznámit se s veškerou dokumentací a jednotlivě ji odsouhlasit; po odeslání žádosti stisknutím tlačítka„ požádat“, přišel klientovi SMS kód (čl. 4), který zadal na internetových stránkách, a poté opět stiskl tlačítko„ požádat“, čímž došlo k odeslání žádosti a klient tím vyjádřil souhlas s uzavřením smlouvy ve vzorové podobě včetně obchodních podmínek a dalších dokumentů. Z faktury [variabilní symbol] soud zjistil, že dlužná částka měla ke dni [datum] činit 30 927,61 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a rovněž byl vyzván k úhradě svého dluhu do tří dnů od obdržení dopisu; oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 10. 2020 a z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. 5. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet]. Z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že dne [datum] byla na účet připsána částka 4 500 Kč, dne [datum] částka 15 500 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 920 Kč a dne [datum] částka 1 500 Kč, vše prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno]. 6. Z fotografie občanského průkazu žalovaného a z fotografie žalovaného s občanským průkazem soud zjistil, že její právní předchůdkyně komunikovala se žalovaným. Z dokumentu ze dne [datum], vystaveného právní předchůdkyní žalobkyně a nazvaného Ověření úvěruschopnosti klienta, soud zjistil, že solventnost žadatele byla při podání žádosti o úvěrový produkt ověřena dle interních kritérií zahrnujících lustraci v rejstřících ISIR, CEE a DB, ověření závazků žadatele u jiných věřitelů a uvedení příjmů a výdajů žadatele. Z předložených potvrzení o provedené platbě [právnická osoba], [anonymizováno] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 920 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 15 500 Kč a dne [datum] částku 4 500 Kč. 7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ ze dne [datum] se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru až do výše 80 000 Kč a žalovaný se měl zavázat hradit vyčerpané prostředky spolu s úrokem ve splátkách. Před poskytnutím úvěru prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do dostupných registrů. Žalovaný vyčerpal celkem částku 23 420 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila a vyzvala jej k úhradě dluhu. Před podáním žaloby žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu. 8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vr